Nová studie tvrdí, že lidé mění vzhled podle svého jména

Tomášové jsou vysocí, štíhlí a sympatičtí, Magdaleny vypadají tak trošku jako světice a Evelíny jsou extravagantní. S lidskými jmény bývají spojená různá očekávání – a nový výzkum naznačuje, že lidé se těmto očekáváním přizpůsobují.

Vědci předložili dospělým lidem a desetiletým dětem fotografie dospělých a dětí a požádali je, aby ke tvářím přiřadili jména. Lidé tedy měli uhodnout jména neznámých osob pouze na základě jejich vzhledu. Vypadá to jako nemožné, ale testovaným se to dařilo.

Dařilo se jim to nečekaně dobře – dokázali správně přiřadit jména k obličejům mnohem častěji, než by to mělo být statisticky možné. Jenže to fungovalo, pouze když určovali tváře dospělých, u dětských obličejů se jim to nedařilo. Ale jak si to vysvětlit?

Dvě hypotézy

Autoři výzkumu pracovali se dvěma hypotézami, které považují za nejpravděpodobnější. První říká, že když rodiče vybírají jméno pro svého potomka, dělají to podle toho, co jim připadá nejvhodnější, a tedy jméno vyjadřuje vlastnosti, na jejichž základě rodiče jméno volí.

Druhá zase navrhuje, že by se vzhled tváře dítěte mohl v průběhu života mírně měnit tak, aby lépe odpovídal stereotypům, konotacím a očekáváním, jež jsou se jménem spojená.

Studie vyšla v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Vědci se pokusili obě hypotézy různými způsoby ověřit a u jedné uspěli. V další části studie totiž speciálně vycvičené umělé inteligenci předložili rozsáhlou databázi snímků lidských tváří, k nimž byla správně přiřazená jména. Počítač rozpoznal, že podoby obličejů dospělých se stejným jménem jsou si výrazně podobnější než zobrazení obličejů dospělých s různými jmény. Naopak u dětí se stejným jménem nebyla zjištěna žádná významná podobnost ve srovnání s dětmi s různými jmény.

Autoři výzkumu dospěli k závěru, že podobnost mezi tváří člověka a jeho jménem je důsledkem „sebenaplňujícího se proroctví“. Vzhled obličeje se po dlouhou dobu života mění tak, aby odpovídal společenským stereotypům spojeným se jménem. Takové stereotypy se mohou utvářet různými způsoby, například proto, že jméno je spojeno se slavnou osobností, nebo kvůli konotacím biblického jména.

„Náš výzkum poukazuje na širší význam tohoto překvapivého efektu – na hluboký vliv společenských očekávání. Prokázali jsme, že sociální konstrukty neboli strukturace skutečně existují, a to je něco, co bylo až dosud téměř nemožné empiricky ověřit,“ uvedli vědci.

„Tato sociální strukturace je tak silná, že může ovlivnit i samotný vzhled člověka. Tato zjištění mohou naznačovat, do jaké míry mohou další osobní faktory, které jsou ještě významnější než jména, jako je pohlaví nebo etnický původ, utvářet to, kým se lidé během života stávají,“ shrnuje studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
17:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 3 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 5 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 7 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
před 11 hhodinami

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
včera v 16:16

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
včera v 13:20

Méně kyslíku může srdci prospět. Je odolnější vůči infarktu, ukázal český výzkum

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).
včera v 11:08
Načítání...