Tomášové jsou vysocí, štíhlí a sympatičtí, Magdaleny vypadají tak trošku jako světice a Evelíny jsou extravagantní. S lidskými jmény bývají spojená různá očekávání – a nový výzkum naznačuje, že lidé se těmto očekáváním přizpůsobují.
Vědci předložili dospělým lidem a desetiletým dětem fotografie dospělých a dětí a požádali je, aby ke tvářím přiřadili jména. Lidé tedy měli uhodnout jména neznámých osob pouze na základě jejich vzhledu. Vypadá to jako nemožné, ale testovaným se to dařilo.
Dařilo se jim to nečekaně dobře – dokázali správně přiřadit jména k obličejům mnohem častěji, než by to mělo být statisticky možné. Jenže to fungovalo, pouze když určovali tváře dospělých, u dětských obličejů se jim to nedařilo. Ale jak si to vysvětlit?
Dvě hypotézy
Autoři výzkumu pracovali se dvěma hypotézami, které považují za nejpravděpodobnější. První říká, že když rodiče vybírají jméno pro svého potomka, dělají to podle toho, co jim připadá nejvhodnější, a tedy jméno vyjadřuje vlastnosti, na jejichž základě rodiče jméno volí.
Druhá zase navrhuje, že by se vzhled tváře dítěte mohl v průběhu života mírně měnit tak, aby lépe odpovídal stereotypům, konotacím a očekáváním, jež jsou se jménem spojená.
Studie vyšla v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Vědci se pokusili obě hypotézy různými způsoby ověřit a u jedné uspěli. V další části studie totiž speciálně vycvičené umělé inteligenci předložili rozsáhlou databázi snímků lidských tváří, k nimž byla správně přiřazená jména. Počítač rozpoznal, že podoby obličejů dospělých se stejným jménem jsou si výrazně podobnější než zobrazení obličejů dospělých s různými jmény. Naopak u dětí se stejným jménem nebyla zjištěna žádná významná podobnost ve srovnání s dětmi s různými jmény.
Autoři výzkumu dospěli k závěru, že podobnost mezi tváří člověka a jeho jménem je důsledkem „sebenaplňujícího se proroctví“. Vzhled obličeje se po dlouhou dobu života mění tak, aby odpovídal společenským stereotypům spojeným se jménem. Takové stereotypy se mohou utvářet různými způsoby, například proto, že jméno je spojeno se slavnou osobností, nebo kvůli konotacím biblického jména.
„Náš výzkum poukazuje na širší význam tohoto překvapivého efektu – na hluboký vliv společenských očekávání. Prokázali jsme, že sociální konstrukty neboli strukturace skutečně existují, a to je něco, co bylo až dosud téměř nemožné empiricky ověřit,“ uvedli vědci.
„Tato sociální strukturace je tak silná, že může ovlivnit i samotný vzhled člověka. Tato zjištění mohou naznačovat, do jaké míry mohou další osobní faktory, které jsou ještě významnější než jména, jako je pohlaví nebo etnický původ, utvářet to, kým se lidé během života stávají,“ shrnuje studie.
