Krtek hvězdonosý je jeden z nejpodivnějších savců na planetě. Vědci ho zkoumají již přes 25 let a stále ještě přesně spoustě jeho unikátních vlastností nerozumí. Řadu otázek už ale zodpověděli.
Nejrychlejší jedlík na světě: Krtek hvězdonosý představoval čtvrt století vědeckou záhadu
Čtvrtstoletí zkoumání tohoto tvora shrnul na setkání experimentálních biologů v Chicagu Kenneth Catania z Vanderbilt University.
„Jde o opravdu fascinující zvířata,“ uvedl vědec, který se věnuje především neurologii těchto tvorů. „Už na první pohled jde o jedno z nejpodivněji vypadajících zvířat na Zemi – ale teprve, když jsme studovali jejich chování a uspořádání mozku, zažili jsme opravdová překvapení,“ dodal.
Nos tohoto krtka je rozdělen hvězdicí složenou z 22 masitých výrůstků, které vypadají jako drobná chapadla chobotnice. Funguje jako hmatový i čichový orgán současně.
Jedí rychleji než jakýkoliv jiný savec na Zemi
Tito krtci rozpoznají a sežerou potravu (především hmyz) v méně než 1/10 sekundy – zabralo jim jen pouhých 8 milisekund rozhodnout se, zda je předmět poživatelný, nebo nikoliv. Dokáží to díky tomu, že mají extrémně výkonný nervový systém, který umí vyhodnocovat informace s rychlostí hraničící s fyzikálními limity neuronů. Poté, co správně pozná poživatelnost, jídlo pozře během 227 milisekund – byl ovšem pozorován i jedinec, který si poradil s kořistí za 120 milisekund.
Jejich hvězdicový nos je nejcitlivější orgán na světě
Na pohled je nos tohoto druhu krtka výrazný a současně jedinečný. Nejen vzhledově, ale především svou strukturou. Na prostoru velkém jako špička lidského prstu je tam umístěno asi 100 000 nervových vláken; to je pětkrát tolik, než je na celé lidské ruce. „Jeho kůže je tak citlivá, že jsme nebyli schopní najít dolní hranici této citlivosti,“ uvedl Catania. Vědcům výrazně pomáhá znalost hmatového orgánu u krtka v poznání toho, jak hmat funguje u lidí.
Krtci vidí nosem
Z neurologického hlediska odpovídá čich krtka našemu zraku. Je totiž po nervové stránce i v ohledu mozkových spojení organizován stejně jako lidské oko – to znamená, že je dominantním smyslovým orgánem v těle. Dokonce s ním podobně i otáčejí jako lidé, když pátrají po zdroji informace. Pro vědce je to důkazem, že i ve zcela odlišných podmínkách používá příroda podobné evoluční strategie.
Krtek hvězdonosý
Mapa krtčího mozku
Vědci pod Cataniovým vedením byli schopní vytvořit naprosto přesnou mapu mozku krtka hvězdonosého. Díky tomu mohou sledovat veškeré procesy a reakce na různé vjemy, které se v jejich tělech odehrávají.
Čichají i pod vodou
Tito krtci jsou pro vědce úžasnou ukázkou toho, jak vypadá extrémní evoluční adaptace. Protože při pátrání po kořisti ve svých chodbičkách často narazí na vodu, dobře a obratně plavou. Výzkum ukázal, že pod vodou vypouští bubliny vzduchu a pak je zase pohltí. Z informací v nich obsažených umí krtek vycítit, zda se poblíž nenachází potrava – jde tedy o jediného známého savce, který umí čichat pod vodou.
Extrémní specializace a život mimo lidmi obývané lokality způsobily, že se krtkům hvězdonosým velmi dobře daří přežívat změny planety – do podzemí se zatím tolik nepromítly. Nejčastěji se jejich chodbičky nacházejí asi půl metru pod povrchem.