Nové bezdrátové senzory pro sledování životních funkcí mohou pomoci nedonošeným dětem, jejich rodičům a také usnadnit práci lékařům a sestrám. Přístroje jsou už ve vývoji a vyzkoušely je desítky dětí. Výsledky jsou zatím slibné, do praxe by se mohly nové senzory dostat v dohledné době.
Kdo někdy zažil nemocniční oddělení pro nedonošené, ví, jak tísnivý je pohled na maličká novorozeňata napojená velkým množstvím drátů na monitory, říkají lékaři. Přístroje sice dětem zachraňují životy, současně ale brání v tělesném kontaktu s rodiči a mohou způsobit i jizvy na jejich křehké pokožce. Američtí vědci jsou ale díky novým technologiím a chytrým materiálům na nejlepší cestě k vývoji bezdrátových monitorů.
Holčička jménem Genesis je jedním z tří set tisíc novorozeňat, která ve Spojených státech každoročně potřebují intenzivní péči. Je životně důležité, aby lékaři sledovali její tepovou frekvenci, tlak krve, dýchání a další projevy. Je tak neustále napojená na přístroje, které ji značně omezují. Lékaři na ní ale zkoušejí vedle klasických i nové senzory. Oproti starší generaci jsou bezdrátové.
„Dostáváme dva oddělené soubory dat – konvenční a z těchto nových přístrojů podobných kůži. Můžeme udělat přesné kvantitativní srovnání a potvrdit přesnost a spolehlivost nových senzorů,“ vysvětluje bioinženýr John Rogers.
Pomoc pro všechny
Tato technologie může pomoct nejen k lepšímu kontaktu rodičů s dětmi, ale usnadní a urychlí také péči o děti ze strany lékařů a sester. Děti v inkubátorech jsou totiž často hadičkami, kabely a dráty obklopené ze všech stran. I zkušeným sestrám se proto špatně opečovávají. Tato izolace navíc nejmenším pacientům škodí.
„Je prokázáno, že kontakt kůže na kůži snižuje úmrtnost, snižuje riziko infekce a sepse, pomáhá dítěti nabrat tolik potřebnou váhu,“ argumentuje dětská dermatoložka Amy Pallerová.
Snímání pomocí klasických elektrod může tenkou pokožku nedonošenců doživotně poškodit a zjizvit. Bezdrátové senzory, jeden na hrudníku a jeden kolem chodidla, tak mohou být skutečně zvratem v péči o ně.
Rodiče, kteří je měli už možnost testovat, jsou nadšení. „Je to o tolik snazší, když nemusím řešit dráty a bát se, že za něco zatáhnu a zraním ji,“ říká Theodora Floresová, matka nedonošené holčičky.
Senzory pro předčasně narozené děti jsou ale stále ve vývoji. Vyzkoušelo je zatím jen kolem osmdesáti dětí. Výsledky jsou ale povzbudivé. I výrobní cena do 15 dolarů dává naději, že by se je mohlo podařit zavést do praxe v dohledné době – pokud ovšem úspěch podepře rozsáhlejší studie a produkt získá povolení úřadů.
