Nedonošené děti hlídají bezdrátové senzory. Miminka už nemusí ležet ve změti kabelů

Nahrávám video
Lepší senzory pro děti
Zdroj: ČT24

Nové bezdrátové senzory pro sledování životních funkcí mohou pomoci nedonošeným dětem, jejich rodičům a také usnadnit práci lékařům a sestrám. Přístroje jsou už ve vývoji a vyzkoušely je desítky dětí. Výsledky jsou zatím slibné, do praxe by se mohly nové senzory dostat v dohledné době.

Kdo někdy zažil nemocniční oddělení pro nedonošené, ví, jak tísnivý je pohled na maličká novorozeňata napojená velkým množstvím drátů na monitory, říkají  lékaři. Přístroje sice dětem zachraňují životy, současně ale brání v tělesném kontaktu s rodiči a mohou způsobit i jizvy na jejich křehké pokožce. Američtí vědci jsou ale díky novým technologiím a chytrým materiálům na nejlepší cestě k vývoji bezdrátových monitorů.

Holčička jménem Genesis je jedním z tří set tisíc novorozeňat, která ve Spojených státech každoročně potřebují intenzivní péči. Je životně důležité, aby lékaři sledovali její tepovou frekvenci, tlak krve, dýchání a další projevy. Je tak neustále napojená na přístroje, které ji značně omezují. Lékaři na ní ale zkoušejí vedle klasických i nové senzory. Oproti starší generaci jsou bezdrátové. 

„Dostáváme dva oddělené soubory dat – konvenční a z těchto nových přístrojů podobných kůži. Můžeme udělat přesné kvantitativní srovnání a potvrdit přesnost a spolehlivost nových senzorů,“ vysvětluje bioinženýr John Rogers.

Senzor na noze novorozence
Zdroj: ČT24

Pomoc pro všechny

Tato technologie může pomoct nejen k lepšímu kontaktu rodičů s dětmi, ale usnadní a urychlí také péči o děti ze strany lékařů a sester. Děti v inkubátorech jsou totiž často hadičkami, kabely a dráty obklopené ze všech stran. I zkušeným sestrám se proto špatně opečovávají. Tato izolace navíc nejmenším pacientům škodí.

„Je prokázáno, že kontakt kůže na kůži snižuje úmrtnost, snižuje riziko infekce a sepse, pomáhá dítěti nabrat tolik potřebnou váhu,“ argumentuje dětská dermatoložka Amy Pallerová.

Snímání pomocí klasických elektrod může tenkou pokožku nedonošenců doživotně poškodit a zjizvit. Bezdrátové senzory, jeden na hrudníku a jeden kolem chodidla, tak mohou být skutečně zvratem v péči o ně.

Rodiče, kteří je měli už možnost testovat, jsou nadšení. „Je to o tolik snazší, když nemusím řešit dráty a bát se, že za něco zatáhnu a zraním ji,“ říká Theodora Floresová, matka nedonošené holčičky.

Senzory pro předčasně narozené děti jsou ale stále ve vývoji. Vyzkoušelo je zatím jen kolem osmdesáti dětí. Výsledky jsou ale povzbudivé. I výrobní cena do 15 dolarů dává naději, že by se je mohlo podařit zavést do praxe v dohledné době – pokud ovšem úspěch podepře rozsáhlejší studie a produkt získá povolení úřadů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 9 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 18 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 22 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...