Naděje na probuzení indického robotického vozítka na Měsíci slábne

Naděje, že by indický přistávací modul a robotické vozítko na Měsíci obnovily činnost, každou hodinou slábne. Zpravodajskému serveru BBC News to řekli indičtí vědci. Přístroje byly uvedeny do spánkového režimu na začátku září před příchodem chladné a temné lunární noci a od 22. září se s nimi Indie pokouší opětovně navázat kontakt. Zatím marně.

Indické misi se v srpnu jako první na světě podařilo s modulem Vikrám přistát poblíž neprobádaného jižního pólu Měsíce. Robotické vozítko Pragján se pak téměř dva týdny pohybovalo po měsíčním povrchu a provádělo vědecké experimenty.

Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) uvedla, že rover své úkoly splnil, zároveň ale vyjádřila naději, že po uplynutí lunární noci trvající zhruba dva pozemské týdny se prostřednictvím solárních panelů baterie znovu nabijí a modul s vozítkem bude v práci pokračovat.

Zranitelné přístroje se nemusí probudit

„Přistávací modul a rover mají mnoho součástek, které nemusely mrazivé teploty na Měsíci přežít,“ prohlásil podle BBC bývalý šéf ISRO Kiran Kumár. Připomněl přitom, že teploty poblíž jižního pólu klesají během lunární noci k minus 200 až k minus 250 stupňům Celsia.

„Pokud nezačne fungovat vysílač přistávacího modulu, nebudeme mít spojení a nedozvíme se, jestli je robotické vozítko naživu. I kdyby všechny ostatní systémy pracovaly, my se to nedozvíme,“ řekl Kumár. 

Indická vesmírná agentura vydala poslední oficiální prohlášení k misi v pátek, kdy oznámila, že žádný signál z Měsíce zatím nezachytila. Podle mluvčího ISRO se organizace bude snažit o kontakt se svými aparáty na Měsíci do 30. září.

„Pokud se Vikrám a Pragján neprobudí, zůstanou na Měsíci jako indičtí lunární vyslanci,“ uvedla ISRO.

Podle dřívějších oznámení Indie rover potvrdil přítomnost síry a několika dalších chemických prvků v blízkosti lunárního jižního pólu. ISRO se ale zatím nevyjádřila k hlavnímu úkolu mise, kterým bylo pátrat po stopách zmrzlé vody, jejíž výskyt by podpořil plány na budoucí osídlení jediné přirozené družice Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI může řídit jadernou elektrárnu do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 9 mminutami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 4 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 6 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 22 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026
Načítání...