Naděje na probuzení indického robotického vozítka na Měsíci slábne

Naděje, že by indický přistávací modul a robotické vozítko na Měsíci obnovily činnost, každou hodinou slábne. Zpravodajskému serveru BBC News to řekli indičtí vědci. Přístroje byly uvedeny do spánkového režimu na začátku září před příchodem chladné a temné lunární noci a od 22. září se s nimi Indie pokouší opětovně navázat kontakt. Zatím marně.

Indické misi se v srpnu jako první na světě podařilo s modulem Vikrám přistát poblíž neprobádaného jižního pólu Měsíce. Robotické vozítko Pragján se pak téměř dva týdny pohybovalo po měsíčním povrchu a provádělo vědecké experimenty.

Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) uvedla, že rover své úkoly splnil, zároveň ale vyjádřila naději, že po uplynutí lunární noci trvající zhruba dva pozemské týdny se prostřednictvím solárních panelů baterie znovu nabijí a modul s vozítkem bude v práci pokračovat.

Zranitelné přístroje se nemusí probudit

„Přistávací modul a rover mají mnoho součástek, které nemusely mrazivé teploty na Měsíci přežít,“ prohlásil podle BBC bývalý šéf ISRO Kiran Kumár. Připomněl přitom, že teploty poblíž jižního pólu klesají během lunární noci k minus 200 až k minus 250 stupňům Celsia.

„Pokud nezačne fungovat vysílač přistávacího modulu, nebudeme mít spojení a nedozvíme se, jestli je robotické vozítko naživu. I kdyby všechny ostatní systémy pracovaly, my se to nedozvíme,“ řekl Kumár. 

Indická vesmírná agentura vydala poslední oficiální prohlášení k misi v pátek, kdy oznámila, že žádný signál z Měsíce zatím nezachytila. Podle mluvčího ISRO se organizace bude snažit o kontakt se svými aparáty na Měsíci do 30. září.

„Pokud se Vikrám a Pragján neprobudí, zůstanou na Měsíci jako indičtí lunární vyslanci,“ uvedla ISRO.

Podle dřívějších oznámení Indie rover potvrdil přítomnost síry a několika dalších chemických prvků v blízkosti lunárního jižního pólu. ISRO se ale zatím nevyjádřila k hlavnímu úkolu mise, kterým bylo pátrat po stopách zmrzlé vody, jejíž výskyt by podpořil plány na budoucí osídlení jediné přirozené družice Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.