Naděje na probuzení indického robotického vozítka na Měsíci slábne

Naděje, že by indický přistávací modul a robotické vozítko na Měsíci obnovily činnost, každou hodinou slábne. Zpravodajskému serveru BBC News to řekli indičtí vědci. Přístroje byly uvedeny do spánkového režimu na začátku září před příchodem chladné a temné lunární noci a od 22. září se s nimi Indie pokouší opětovně navázat kontakt. Zatím marně.

Indické misi se v srpnu jako první na světě podařilo s modulem Vikrám přistát poblíž neprobádaného jižního pólu Měsíce. Robotické vozítko Pragján se pak téměř dva týdny pohybovalo po měsíčním povrchu a provádělo vědecké experimenty.

Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) uvedla, že rover své úkoly splnil, zároveň ale vyjádřila naději, že po uplynutí lunární noci trvající zhruba dva pozemské týdny se prostřednictvím solárních panelů baterie znovu nabijí a modul s vozítkem bude v práci pokračovat.

Zranitelné přístroje se nemusí probudit

„Přistávací modul a rover mají mnoho součástek, které nemusely mrazivé teploty na Měsíci přežít,“ prohlásil podle BBC bývalý šéf ISRO Kiran Kumár. Připomněl přitom, že teploty poblíž jižního pólu klesají během lunární noci k minus 200 až k minus 250 stupňům Celsia.

„Pokud nezačne fungovat vysílač přistávacího modulu, nebudeme mít spojení a nedozvíme se, jestli je robotické vozítko naživu. I kdyby všechny ostatní systémy pracovaly, my se to nedozvíme,“ řekl Kumár. 

Indická vesmírná agentura vydala poslední oficiální prohlášení k misi v pátek, kdy oznámila, že žádný signál z Měsíce zatím nezachytila. Podle mluvčího ISRO se organizace bude snažit o kontakt se svými aparáty na Měsíci do 30. září.

„Pokud se Vikrám a Pragján neprobudí, zůstanou na Měsíci jako indičtí lunární vyslanci,“ uvedla ISRO.

Podle dřívějších oznámení Indie rover potvrdil přítomnost síry a několika dalších chemických prvků v blízkosti lunárního jižního pólu. ISRO se ale zatím nevyjádřila k hlavnímu úkolu mise, kterým bylo pátrat po stopách zmrzlé vody, jejíž výskyt by podpořil plány na budoucí osídlení jediné přirozené družice Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...