Vědci z přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a českobudějovického Biologického centra Akademie věd objevili silnou populaci potápníka dvojčárého.
Chráněný a téměř vyhynulý brouk žije v tůních pískovny Cep II u Suchdola nad Lužnicí na Jindřichohradecku. Potápník dvojčárý zmizel z volné přírody ve druhé polovině 20. století vlivem znečištění povrchových vod a kvůli intenzivnější rybářské činnosti. Informoval o tom Jiří Řehounek z ekologického sdružení Calla.
„Vzácné potápníky jsme objevili s pomocí takzvaných živochytných pastí a všechny vypustili zpět do tůní. Doufáme, že se jedná o stabilní populaci, která se rozšíří i na další podobné lokality,“ uvedl Vojtěch Kolář z Přírodovědecké fakulty a biologického centra, který se zaměřuje na studium vodních brouků.
Kde žijí potápníci
Pískovna Cep II podle vědců představuje formu přírodní laboratoře. Tůně, v nichž populace potápníka dvojčárého žije, vznikly rekultivací prostoru, kde se v minulosti těžil písek. Takto vytvořené místo ponechali vědci a ochránci přírody přirozenému vývoji. Tůně zůstaly bez ryb a vytvořila se v nich mozaika mělčin s rákosem a hlubší vody s porosty. Takové prostředí je podle vědců ideální pro výskyt vodních bezobratlých a obojživelníků.
„Během našich výzkumů sledujeme osídlování nově vytvořených tůní, napodobujících dnes již téměř zaniklá prostředí v nivách neregulovaných řek, a porovnáváme jejich společenstva se staršími tůněmi a rybníky v okolí,“ řekl vedoucí vědeckého týmu David Boukal.
V České republice byl tento druh nalézán v minulosti sporadicky po celém území státu. Doklady o jeho výskytu končí před rokem 1960, poté nebyl na našem území zaznamenán – kromě roku 1965, kdy je znám nález z Veselí nad Lužnicí. Teprve v roce 1996 byl nalezen v jižních Čechách na rybníce Vizír.
Vyhynutí bylo způsobeno především zničením a přeměnou původních stanovišť kvůli intenzifikaci rybníkářství z přelomu 50. a 60. let dvacátého století. Tyto změny postihly celou řadu dalších druhů vodních živočichů. Mimo tento faktor ovlivňují samozřejmě stav vodních ekosystémů i splachy zemědělských látek.
