Malý zázrak: v pískovně objevili populaci téměř vyhynulého potápníka

Vědci z přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a českobudějovického Biologického centra Akademie věd objevili silnou populaci potápníka dvojčárého.

Chráněný a téměř vyhynulý brouk žije v tůních pískovny Cep II u Suchdola nad Lužnicí na Jindřichohradecku. Potápník dvojčárý zmizel z volné přírody ve druhé polovině 20. století vlivem znečištění povrchových vod a kvůli intenzivnější rybářské činnosti. Informoval o tom Jiří Řehounek z ekologického sdružení Calla.

„Vzácné potápníky jsme objevili s pomocí takzvaných živochytných pastí a všechny vypustili zpět do tůní. Doufáme, že se jedná o stabilní populaci, která se rozšíří i na další podobné lokality,“ uvedl Vojtěch Kolář z Přírodovědecké fakulty a biologického centra, který se zaměřuje na studium vodních brouků.

Kde žijí potápníci

Pískovna Cep II podle vědců představuje formu přírodní laboratoře. Tůně, v nichž populace potápníka dvojčárého žije, vznikly rekultivací prostoru, kde se v minulosti těžil písek. Takto vytvořené místo ponechali vědci a ochránci přírody přirozenému vývoji. Tůně zůstaly bez ryb a vytvořila se v nich mozaika mělčin s rákosem a hlubší vody s porosty. Takové prostředí je podle vědců ideální pro výskyt vodních bezobratlých a obojživelníků.

„Během našich výzkumů sledujeme osídlování nově vytvořených tůní, napodobujících dnes již téměř zaniklá prostředí v nivách neregulovaných řek, a porovnáváme jejich společenstva se staršími tůněmi a rybníky v okolí,“ řekl vedoucí vědeckého týmu David Boukal.

Potápník dvojčárý – rozšíření v ČR
Zdroj: AOPK ČR

V České republice byl tento druh nalézán v minulosti sporadicky po celém území státu. Doklady o jeho výskytu končí před rokem 1960, poté nebyl na našem území zaznamenán – kromě roku 1965, kdy je znám nález z Veselí nad Lužnicí. Teprve v roce 1996 byl nalezen v jižních Čechách na rybníce Vizír.

Vyhynutí bylo způsobeno především zničením a přeměnou původních stanovišť kvůli intenzifikaci rybníkářství z přelomu 50. a 60. let dvacátého století. Tyto změny postihly celou řadu dalších druhů vodních živočichů. Mimo tento faktor ovlivňují samozřejmě stav vodních ekosystémů i splachy zemědělských látek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 8 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 9 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 12 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 14 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...