Lidské pozůstatky i kosti vymřelých tvorů z doby ledové. Archeologové ukázali poklad ze zatopené mexické jeskyně

Nahrávám video

V polovině ledna popsal vědecký tým, že v Mexiku objevili největší zatopený jeskynní systém. Nyní archeologové popsali, co všechno v něm už našli. Zatopená jeskyně unikátním způsobem umožnila zachování mnoha artefaktů, které by na zemi zničili predátoři nebo příroda.

Archeologové narazili na množství zbytků starých lidských civilizací i mnohem starších kosterních úlomků, jež patřily dnes již vymřelým zvířatům. Lidské pozůstatky jsou staré nejméně 9000 let.

Vědci tyto artefakty nalezli v jeskynním systému, který měří 347 kilometrů. Lednový výzkum totiž prokázal, že dva dlouhé podvodní labyrinty na jihovýchodě Mexika jsou spojeny a tvoří tak největší jeskynní systém svého druhu na světě.

Výzkum tohoto místa by nyní mohl vrhnout nové světlo na pravěké dějiny oblasti dnešního Mexika i na kořeny civilizace Mayů. Vědci našli v jeskynním systému celkem 248 cenot, tedy zatopených závrtů krasového původu, v nich bylo asi 200 míst se zajímavými archeologickými nálezy. Důležité je, že přes 140 z nich je mayského původu – vědci se tak mohou dozvědět mnohem víc o dějinách této stále ještě málo prozkoumané kultury.

Kromě lidských kostí se v cenotách nacházely také pozůstatky obřích pravěkých lenochodů, kteří mohli díky nedostatku predátorů měřit až tři metry, pravěkých slonů a také vymřelých druhů medvědů z doby kamenné. „Myslím, že je to úžasné,“ uvedl pro agenturu Reuters Guillermo de Anda, který se na zkoumání lokality podílí. „Bez váhání se jedná o nejdůležitější archeologické naleziště na světě.“

Jak se našel archeologický poklad?

Potápěči po desetiměsíční práci objevili spojení mezi jeskynním komplexem Sac Actún (Bílá jeskyně) a Dos Ojos (Dvě oči). Nový celek bude pojmenován po větší z jeskyní Sac Actún a název Dos Ojos zanikne.

Nahrávám video

Vstup do podzemních jeskyní leží v oblasti starého mayského města Tulum. Tisíce let záviseli mayští indiáni na vodě, kterou nacházeli v jeskyních a jeskynních jezírcích, jež se objevila po propadu stropů jeskyň. Tyto vodní nádrže nazývané cenoty jsou rozesety po celém Yucatánu, přičemž jejich množství se odhaduje na sedm až osm tisíc. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 41 mminutami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 1 hhodinou

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 1 hhodinou

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 2 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 20 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 21 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...