Lidé jsou opravdu stvořeni z hvězdného prachu, potvrdila studie

Že jsou lidé stvořeni z hvězdné hmoty, je oblíbené klišé básníků i spisovatelů sci-fi. Nový výzkum struktury 150 000 hvězd ale dokazuje, že básníci měli pravdu.

Lidé a naše galaxie mají asi 97 procent stejných druhů atomů – a prvky, které tvoří základní stavební kameny života, jsou v centru galaxie rozšířenější. Astrofyzici to zjistili, když poprvé katalogizovali rozšíření těchto prvků ve velkém vzorku hvězd Mléčné dráhy.

Základní prvky, jež tvoří základ života na Zemi, jsou uhlík, vodík, dusík, kyslík, fosfor a síra. Říká se jim také biogenní prvky, protože se slučují a vytvářejí řadu rozmanitých molekul.

Každá hvězda září jinak

Vědci využili spektroskopie – každý prvek vydává ve hvězdě světlo odlišných vlnových délek – což se dá měřit. Nejlépe to umí spektrograf APOGEE v Novém Mexiku, jenž umí nahlédnout za spousty mezihvězdného prachu, který zaplňuje prostor v Mléčné dráze. APOGEE totiž využívá infračerveného záření, které prachem prochází bez omezení.

„Poprvé jsme tak mohli studovat rozložení prvků napříč galaxií,“ uvedl Sten Hasselquist z New Mexico State University, jenž se na výzkumu podílel. Katalog tedy zachycuje asi 150 000 hvězd, u každé popisuje množství více než 20 chemických prvků – samozřejmě všechny z těch biogenních.

Jsme jen prach. Ale hvězdný…

Větu „Jsme stvořeni z hvězdného prachu“ pronesl slavný americký astronom Carl Sagan. Jeho později mnohokrát opakovanou tezi tento výzkum potvrzuje. Všechny biogenní prvky, tedy základní stavební kameny života, byly ve hvězdách nalezeny, zcela se liší jejich poměr. Zatímco kyslík tvoří asi 65 procent lidského těla, u hvězd je to pouhé jedno procento.

Důležitým zjištěním je fakt, že složení hvězd se liší podle toho, zda leží na okraji nebo v centru galaxie. Zatímco hvězdy na okrajích, jako je naše Slunce, obsahují méně těžších prvků potřebných pro vznik života, hvězdy v galaktickém centru jich mají dostatek. Díky tomu teď budou astronomové lépe chápat, jak a kdy měl život v naší galaxii vhodné podmínky, aby mohl vzniknout – a také to, jestli v současné době podobné podmínky někde jinde neexistují.

Celý katalog můžete navštívit zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lední medvědice adoptovala sirotka. Vědci popsali výjimečný případ

Vědci v severní Kanadě pořídili videozáznam volně žijící samice ledního medvěda, která kromě svého vlastního mláděte pečuje o další, adoptované mládě. Podobné případy jsou přitom velmi vzácné, informovala agentura AFP.
před 13 mminutami

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
včera v 10:00

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
27. 12. 2025

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025

Kdy a kde bude na Štědrý den sněžit? Podívejte se na přehlednou mapu

Na některých místech Česka by mohlo na Vánoce sněžit. Nebude jich mnoho, sněhu bude spíše málo, ale naděje na bílou pokrývku existuje.
23. 12. 2025
Načítání...