Lidé jsou opravdu stvořeni z hvězdného prachu, potvrdila studie

Že jsou lidé stvořeni z hvězdné hmoty, je oblíbené klišé básníků i spisovatelů sci-fi. Nový výzkum struktury 150 000 hvězd ale dokazuje, že básníci měli pravdu.

Lidé a naše galaxie mají asi 97 procent stejných druhů atomů – a prvky, které tvoří základní stavební kameny života, jsou v centru galaxie rozšířenější. Astrofyzici to zjistili, když poprvé katalogizovali rozšíření těchto prvků ve velkém vzorku hvězd Mléčné dráhy.

Základní prvky, jež tvoří základ života na Zemi, jsou uhlík, vodík, dusík, kyslík, fosfor a síra. Říká se jim také biogenní prvky, protože se slučují a vytvářejí řadu rozmanitých molekul.

Každá hvězda září jinak

Vědci využili spektroskopie – každý prvek vydává ve hvězdě světlo odlišných vlnových délek – což se dá měřit. Nejlépe to umí spektrograf APOGEE v Novém Mexiku, jenž umí nahlédnout za spousty mezihvězdného prachu, který zaplňuje prostor v Mléčné dráze. APOGEE totiž využívá infračerveného záření, které prachem prochází bez omezení.

„Poprvé jsme tak mohli studovat rozložení prvků napříč galaxií,“ uvedl Sten Hasselquist z New Mexico State University, jenž se na výzkumu podílel. Katalog tedy zachycuje asi 150 000 hvězd, u každé popisuje množství více než 20 chemických prvků – samozřejmě všechny z těch biogenních.

Jsme jen prach. Ale hvězdný…

Větu „Jsme stvořeni z hvězdného prachu“ pronesl slavný americký astronom Carl Sagan. Jeho později mnohokrát opakovanou tezi tento výzkum potvrzuje. Všechny biogenní prvky, tedy základní stavební kameny života, byly ve hvězdách nalezeny, zcela se liší jejich poměr. Zatímco kyslík tvoří asi 65 procent lidského těla, u hvězd je to pouhé jedno procento.

Důležitým zjištěním je fakt, že složení hvězd se liší podle toho, zda leží na okraji nebo v centru galaxie. Zatímco hvězdy na okrajích, jako je naše Slunce, obsahují méně těžších prvků potřebných pro vznik života, hvězdy v galaktickém centru jich mají dostatek. Díky tomu teď budou astronomové lépe chápat, jak a kdy měl život v naší galaxii vhodné podmínky, aby mohl vzniknout – a také to, jestli v současné době podobné podmínky někde jinde neexistují.

Celý katalog můžete navštívit zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 14 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 17 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 17 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 21 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
22. 2. 2026

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...