Lidé jsou opravdu stvořeni z hvězdného prachu, potvrdila studie

Že jsou lidé stvořeni z hvězdné hmoty, je oblíbené klišé básníků i spisovatelů sci-fi. Nový výzkum struktury 150 000 hvězd ale dokazuje, že básníci měli pravdu.

Lidé a naše galaxie mají asi 97 procent stejných druhů atomů – a prvky, které tvoří základní stavební kameny života, jsou v centru galaxie rozšířenější. Astrofyzici to zjistili, když poprvé katalogizovali rozšíření těchto prvků ve velkém vzorku hvězd Mléčné dráhy.

Základní prvky, jež tvoří základ života na Zemi, jsou uhlík, vodík, dusík, kyslík, fosfor a síra. Říká se jim také biogenní prvky, protože se slučují a vytvářejí řadu rozmanitých molekul.

Každá hvězda září jinak

Vědci využili spektroskopie – každý prvek vydává ve hvězdě světlo odlišných vlnových délek – což se dá měřit. Nejlépe to umí spektrograf APOGEE v Novém Mexiku, jenž umí nahlédnout za spousty mezihvězdného prachu, který zaplňuje prostor v Mléčné dráze. APOGEE totiž využívá infračerveného záření, které prachem prochází bez omezení.

„Poprvé jsme tak mohli studovat rozložení prvků napříč galaxií,“ uvedl Sten Hasselquist z New Mexico State University, jenž se na výzkumu podílel. Katalog tedy zachycuje asi 150 000 hvězd, u každé popisuje množství více než 20 chemických prvků – samozřejmě všechny z těch biogenních.

Jsme jen prach. Ale hvězdný…

Větu „Jsme stvořeni z hvězdného prachu“ pronesl slavný americký astronom Carl Sagan. Jeho později mnohokrát opakovanou tezi tento výzkum potvrzuje. Všechny biogenní prvky, tedy základní stavební kameny života, byly ve hvězdách nalezeny, zcela se liší jejich poměr. Zatímco kyslík tvoří asi 65 procent lidského těla, u hvězd je to pouhé jedno procento.

Důležitým zjištěním je fakt, že složení hvězd se liší podle toho, zda leží na okraji nebo v centru galaxie. Zatímco hvězdy na okrajích, jako je naše Slunce, obsahují méně těžších prvků potřebných pro vznik života, hvězdy v galaktickém centru jich mají dostatek. Díky tomu teď budou astronomové lépe chápat, jak a kdy měl život v naší galaxii vhodné podmínky, aby mohl vzniknout – a také to, jestli v současné době podobné podmínky někde jinde neexistují.

Celý katalog můžete navštívit zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 3 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 19 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 21 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
včera v 06:00
Načítání...