Konzumace tučných ryb je spojena s nižším rizikem onemocnění ledvin, tvrdí vědci

Konzumace alespoň dvou porcí tučných ryb týdně je spojena s nižším rizikem chronického onemocnění ledvin a pomalejším poklesem funkce tohoto orgánu. Podle nové studie za to mohou omega-3 mastné kyseliny obsažené například v makrelách, sardinkách nebo sledích.

Chronickým onemocněním ledvin trpí na celém světě přibližně 700 milionů lidí. Může vést k selhání tohoto orgánu a smrti. Podle vědců je proto naléhavě nutné identifikovat faktory, které by mohly zabránit vzniku a rozvoji této nemoci.

Studie nyní zjistila souvislost mezi vyšším obsahem omega-3 mastných kyselin, které se nacházejí v tučných rybách a dalších mořských plodech, a sníženým rizikem problémů s ledvinami.

„Mezi nejbohatší zdroje těchto mastných kyselin ve stravě patří tučné studenovodní ryby – například lososi, sardinky, makrely a sledi – a v menší míře měkkýši, jako jsou ústřice, slávky a krabi,“ uvedl výzkumník Matti Marklund z lékařského výzkumného institutu George Institute for Global Health.

Bez mořských ryb je život těžší

„Současná výživová doporučení ve většině zemí radí alespoň dvě porce ryb týdně, nejlépe tučných, které za den dodají přibližně 250 miligramů omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem,“ uvedl Marklund.

Studie na zvířatech již dříve naznačily, že omega-3 mastné kyseliny mohou pomáhat při funkci ledvin, ale až dosud byly důkazy z výzkumu na lidech omezené. Většinou se opíraly jen o dotazníky týkající se stravy.

Vědci shromáždili výsledky 19 studií z 12 zemí, které zkoumaly souvislosti mezi hladinou omega-3 mastných kyselin a rozvojem chronického onemocnění ledvin u dospělých. Do hlavní analýzy bylo zahrnuto přibližně 25 tisíc osob ve věku 49 až 77 let.

Po zohlednění řady faktorů včetně věku, pohlaví, rasy, indexu tělesné hmotnosti, kouření, příjmu alkoholu, fyzické aktivity, srdečních onemocnění a cukrovky byla vyšší hladina omega-3 mastných kyselin v mořských plodech spojena s o osm procent nižším rizikem vzniku chronického onemocnění ledvin.

Pokud byli účastníci rozděleni podle množství konzumovaných omega-3 mastných kyselin, měli účastníci z té pětiny, která jich konzumovala nejvíce, o 13 procent nižší riziko vzniku chronického onemocnění ledvin než účastníci z té pětiny, která přijímala nejméně omega-3 mastných kyselin. Vyšší hladiny byly také spojeny s pomalejším poklesem funkce ledvin.

Výzkumníci upozornili, že jejich zjištění jsou pozorovacího charakteru, a proto neprokazují, že zařazení většího množství tučných ryb či mořských plodů do jídelníčku jednoznačně snižuje riziko chronického onemocnění ledvin. „K určení tohoto typu kauzality potřebujeme randomizované kontrolované studie,“ uvedl Marklund.

Nicméně výsledky byly po další analýze podobné a zdálo se, že jsou konzistentní napříč věkovými skupinami. „Vyšší množství bylo konzistentně spojeno s nižším rizikem chronického onemocnění ledvin,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 18 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.