Konzumace tučných ryb je spojena s nižším rizikem onemocnění ledvin, tvrdí vědci

Konzumace alespoň dvou porcí tučných ryb týdně je spojena s nižším rizikem chronického onemocnění ledvin a pomalejším poklesem funkce tohoto orgánu. Podle nové studie za to mohou omega-3 mastné kyseliny obsažené například v makrelách, sardinkách nebo sledích.

Chronickým onemocněním ledvin trpí na celém světě přibližně 700 milionů lidí. Může vést k selhání tohoto orgánu a smrti. Podle vědců je proto naléhavě nutné identifikovat faktory, které by mohly zabránit vzniku a rozvoji této nemoci.

Studie nyní zjistila souvislost mezi vyšším obsahem omega-3 mastných kyselin, které se nacházejí v tučných rybách a dalších mořských plodech, a sníženým rizikem problémů s ledvinami.

„Mezi nejbohatší zdroje těchto mastných kyselin ve stravě patří tučné studenovodní ryby – například lososi, sardinky, makrely a sledi – a v menší míře měkkýši, jako jsou ústřice, slávky a krabi,“ uvedl výzkumník Matti Marklund z lékařského výzkumného institutu George Institute for Global Health.

Bez mořských ryb je život těžší

„Současná výživová doporučení ve většině zemí radí alespoň dvě porce ryb týdně, nejlépe tučných, které za den dodají přibližně 250 miligramů omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem,“ uvedl Marklund.

Studie na zvířatech již dříve naznačily, že omega-3 mastné kyseliny mohou pomáhat při funkci ledvin, ale až dosud byly důkazy z výzkumu na lidech omezené. Většinou se opíraly jen o dotazníky týkající se stravy.

Vědci shromáždili výsledky 19 studií z 12 zemí, které zkoumaly souvislosti mezi hladinou omega-3 mastných kyselin a rozvojem chronického onemocnění ledvin u dospělých. Do hlavní analýzy bylo zahrnuto přibližně 25 tisíc osob ve věku 49 až 77 let.

Po zohlednění řady faktorů včetně věku, pohlaví, rasy, indexu tělesné hmotnosti, kouření, příjmu alkoholu, fyzické aktivity, srdečních onemocnění a cukrovky byla vyšší hladina omega-3 mastných kyselin v mořských plodech spojena s o osm procent nižším rizikem vzniku chronického onemocnění ledvin.

Pokud byli účastníci rozděleni podle množství konzumovaných omega-3 mastných kyselin, měli účastníci z té pětiny, která jich konzumovala nejvíce, o 13 procent nižší riziko vzniku chronického onemocnění ledvin než účastníci z té pětiny, která přijímala nejméně omega-3 mastných kyselin. Vyšší hladiny byly také spojeny s pomalejším poklesem funkce ledvin.

Výzkumníci upozornili, že jejich zjištění jsou pozorovacího charakteru, a proto neprokazují, že zařazení většího množství tučných ryb či mořských plodů do jídelníčku jednoznačně snižuje riziko chronického onemocnění ledvin. „K určení tohoto typu kauzality potřebujeme randomizované kontrolované studie,“ uvedl Marklund.

Nicméně výsledky byly po další analýze podobné a zdálo se, že jsou konzistentní napříč věkovými skupinami. „Vyšší množství bylo konzistentně spojeno s nižším rizikem chronického onemocnění ledvin,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 1 hhodinou

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 4 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 18 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 20 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026
Načítání...