Konzumace tučných ryb je spojena s nižším rizikem onemocnění ledvin, tvrdí vědci

Konzumace alespoň dvou porcí tučných ryb týdně je spojena s nižším rizikem chronického onemocnění ledvin a pomalejším poklesem funkce tohoto orgánu. Podle nové studie za to mohou omega-3 mastné kyseliny obsažené například v makrelách, sardinkách nebo sledích.

Chronickým onemocněním ledvin trpí na celém světě přibližně 700 milionů lidí. Může vést k selhání tohoto orgánu a smrti. Podle vědců je proto naléhavě nutné identifikovat faktory, které by mohly zabránit vzniku a rozvoji této nemoci.

Studie nyní zjistila souvislost mezi vyšším obsahem omega-3 mastných kyselin, které se nacházejí v tučných rybách a dalších mořských plodech, a sníženým rizikem problémů s ledvinami.

„Mezi nejbohatší zdroje těchto mastných kyselin ve stravě patří tučné studenovodní ryby – například lososi, sardinky, makrely a sledi – a v menší míře měkkýši, jako jsou ústřice, slávky a krabi,“ uvedl výzkumník Matti Marklund z lékařského výzkumného institutu George Institute for Global Health.

Bez mořských ryb je život těžší

„Současná výživová doporučení ve většině zemí radí alespoň dvě porce ryb týdně, nejlépe tučných, které za den dodají přibližně 250 miligramů omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem,“ uvedl Marklund.

Studie na zvířatech již dříve naznačily, že omega-3 mastné kyseliny mohou pomáhat při funkci ledvin, ale až dosud byly důkazy z výzkumu na lidech omezené. Většinou se opíraly jen o dotazníky týkající se stravy.

Vědci shromáždili výsledky 19 studií z 12 zemí, které zkoumaly souvislosti mezi hladinou omega-3 mastných kyselin a rozvojem chronického onemocnění ledvin u dospělých. Do hlavní analýzy bylo zahrnuto přibližně 25 tisíc osob ve věku 49 až 77 let.

Po zohlednění řady faktorů včetně věku, pohlaví, rasy, indexu tělesné hmotnosti, kouření, příjmu alkoholu, fyzické aktivity, srdečních onemocnění a cukrovky byla vyšší hladina omega-3 mastných kyselin v mořských plodech spojena s o osm procent nižším rizikem vzniku chronického onemocnění ledvin.

Pokud byli účastníci rozděleni podle množství konzumovaných omega-3 mastných kyselin, měli účastníci z té pětiny, která jich konzumovala nejvíce, o 13 procent nižší riziko vzniku chronického onemocnění ledvin než účastníci z té pětiny, která přijímala nejméně omega-3 mastných kyselin. Vyšší hladiny byly také spojeny s pomalejším poklesem funkce ledvin.

Výzkumníci upozornili, že jejich zjištění jsou pozorovacího charakteru, a proto neprokazují, že zařazení většího množství tučných ryb či mořských plodů do jídelníčku jednoznačně snižuje riziko chronického onemocnění ledvin. „K určení tohoto typu kauzality potřebujeme randomizované kontrolované studie,“ uvedl Marklund.

Nicméně výsledky byly po další analýze podobné a zdálo se, že jsou konzistentní napříč věkovými skupinami. „Vyšší množství bylo konzistentně spojeno s nižším rizikem chronického onemocnění ledvin,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 14 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...