Jev, na kterém stojí airbagy či mobily, pozorovali čeští vědci u některých molekul

Skupina českých vědců prokázala takzvaný piezoelektrický jev u některých molekul. Dosud byl známý u krystalů, hojně se využívá například v různých snímačích, u airbagů, v lékařských diagnostických přístrojích nebo u některých detektorů.

Jeho prokázání u molekul otvírá dveře dalším aplikacím, například pro generátory elektrické energie nebo pro tvarování materiálů. Popsal to vedoucí týmu chemiků Ivo Starý z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR.

Piezoelektrický jev je založen na tom, že určité materiály při deformaci vytvářejí napětí a naopak – když se tedy ocitnou v elektrickém poli, zdeformují se. To se dá využít v různých odvětvích průmyslu. „Běžně se s piezoelektrickým jevem setkáváme při používání mobilního telefonu, mikrofonu, zapalovače, využívá se v systému airbagů, sonarech či rastrovacích mikroskopech,“ uvedla zpráva ÚOCHB a Fyzikálního ústavu.

Na molekuly se už budeme dívat jinak

Dokázat, že stejně to funguje u některých molekul, nebylo snadné. Aby se deformace dala pozorovat v takto malém měřítku, potřebovali vědci molekulu vhodného tvaru. Zvolili si molekulu heptahelicenu, což je sloučenina připomínající svým šroubovicovým uspořádáním pružinu. Když se octne v elektrickém poli, smrští se nebo natáhne. Tento důkaz piezoelektrického jevu u molekul otiskl prestižní vědecký časopis Journal of the American Chemical Society a podle vědců představuje průlom ve studiu molekul.

Podle Starého by se díky tomu daly vhodné molekuly využít jako „nanogenerátory elektrické energie“. Dokáže si například představit fólii, která by elektrickou energii vytvářela při ohybu. „Příkladem by bylo třeba použití na tričko, boty nebo mobil,“ zmínil vědec. Využití může podle něj směřovat také do „mikrorobotiky“, k vyvinutí miniaturních robotických zařízení. Druhý směr téhož jevu by zase umožnil naprosto přesné tvarování materiálů za pomocí změn intenzity elektrického pole.

Vyvinutí materiálů, které mohou tímto způsobem generovat energii, má být dalším krokem, na který se vědci chystají. Získali již k tomu podporu Grantové agentury. Na objevu se kromě odborníků ze dvou ústavů Akademie věd podíleli také vědci z Univerzity Palackého v Olomouci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 8 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 11 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 13 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 16 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
včeraAktualizovánovčera v 17:53

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
včera v 17:09

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
včera v 15:54

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
včera v 14:50
Načítání...