Je to nejstarší předek lidí? Měl obří ústa a žádný otvor na druhém konci těla

Vědci identifikovali stopy tvora, o němž si myslí, že je to nejstarší známý pravěký předchůdce člověka. Bylo to mikroskopické zvíře žijící v moři před 540 miliony roky.

Tento tvor dostal jméno Saccorhytus. Vědci ho popsali podle mikrofosilií nalezených v Číně. Jde o nejprimitivnějšího zástupce druhoústých – širokého oddělení živočichů, mezi něž patří i obratlovci.

Pokud se autoři práce zveřejněné v časopise Nature nemýlí, byl Saccorhytus byl prvním společným předkem celé řady druhů zvířat i člověka. Můžeme si ho představit jako první stupeň na evolučním schodišti, na němž zcela nahoře stojí člověk.

Najít podobnost mezi Homo sapiens a Saccorhytem je ovšem velmi komplikované. Tento organismus byl asi milimetr dlouhý a zřejmě žil mezi zrnky písku na mořském dně. Díky tomu se jeho fosilní otisky zachovaly v pozoruhodně kvalitní podobě a vědci z nich dokonce dokázali identifikovat, že tvor neměl řitní otvor.

Drobný tvor s obrovským významem

Studie, která tvora popsala, vznikla ve spolupráci několika univerzit ve Velké Británii, Číně a Německu. Profesor Conway Morris z Cambridge vysvětlil, proč je tento objev tak významný: „Myslíme si, že tento raný druhoústý může představovat začátek velkého množství druhů. Včetně nás samotných. Obyčejným pohledem by fosilie mohly vypadat jen jako mrňavá zrnka písku, ale pod mikroskopem vidíme obrovské množství detailů. Všichni druhoústí mají společného předka – a my si myslíme, že se na něj právě díváme.“

Degan Shu z Northwest University k tomu dodal: „Náš tým již dříve přišel s objevem nejstaršího známého předka ryb. Saccorhytus je skvělou příležitostí podívat se na úplně první stupně evoluce skupiny, která dala vzniknout nám, lidem.

Většina nejstarších druhoústých pochází z doby před 510 až 520 miliony lety, kdy už se začali diversifikovat na další skupiny – obratlovce, ostnokožce nebo polostrunatce. Protože již v těchto dobách existovala obrovská pestrost zvířat, bylo pro vědce po dlouhá léta složité dobrat se k jejich společnému předkovi.

Naštěstí pocházejí zkameněliny Saccorhyta nalezené v čínské provincii Šen-si z výrazně starších dob, takže předcházejí všechny ostatní druhoústé.

Základní znaky má podobné jako člověk

Díky špičkovým mikroskopům a počítačové tomografii dokázali vědci získat přesvědčivou vizualizaci tvora a z ní odvodit, jak vypadal život těchto primitivních organismů. Pro vědce bylo mimořádně uspokojivé zjištění, že pozorovaná fakta velmi přesně odpovídala předpokladům, jež o životě těchto tvorů měli dříve.

Žili na dně mělkých moří a byli tak drobní, že existovali mezi zrnky písku. Jejich těla byla bilaterálně symetrická, což je stejné jako u lidí. Zřejmě už měli svalstvo, pomocí něhož se záškuby těl pohybovali.

Zdaleka nejzajímavější je ale poznatek, že měli poměrně velký otvor, jímž přijímali potravu – a stejným otvorem pak vyvrhovali odpad. Důkaz o existenci řitního otvoru vědci na tomto organismu nenašli, je to tedy jediný možný způsob, jak se odpadu mohli zbavovat.

Zatím nevysvětlená je povaha kónických struktur na povrchu těla. Mohlo by jít o evoluční předchůdce žeber, ale to je jen odhad – dokázat to bude složité.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 20 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 22 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
17. 4. 2026

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
17. 4. 2026

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
17. 4. 2026

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...