Je to nejstarší předek lidí? Měl obří ústa a žádný otvor na druhém konci těla

Vědci identifikovali stopy tvora, o němž si myslí, že je to nejstarší známý pravěký předchůdce člověka. Bylo to mikroskopické zvíře žijící v moři před 540 miliony roky.

Tento tvor dostal jméno Saccorhytus. Vědci ho popsali podle mikrofosilií nalezených v Číně. Jde o nejprimitivnějšího zástupce druhoústých – širokého oddělení živočichů, mezi něž patří i obratlovci.

Pokud se autoři práce zveřejněné v časopise Nature nemýlí, byl Saccorhytus byl prvním společným předkem celé řady druhů zvířat i člověka. Můžeme si ho představit jako první stupeň na evolučním schodišti, na němž zcela nahoře stojí člověk.

Najít podobnost mezi Homo sapiens a Saccorhytem je ovšem velmi komplikované. Tento organismus byl asi milimetr dlouhý a zřejmě žil mezi zrnky písku na mořském dně. Díky tomu se jeho fosilní otisky zachovaly v pozoruhodně kvalitní podobě a vědci z nich dokonce dokázali identifikovat, že tvor neměl řitní otvor.

Drobný tvor s obrovským významem

Studie, která tvora popsala, vznikla ve spolupráci několika univerzit ve Velké Británii, Číně a Německu. Profesor Conway Morris z Cambridge vysvětlil, proč je tento objev tak významný: „Myslíme si, že tento raný druhoústý může představovat začátek velkého množství druhů. Včetně nás samotných. Obyčejným pohledem by fosilie mohly vypadat jen jako mrňavá zrnka písku, ale pod mikroskopem vidíme obrovské množství detailů. Všichni druhoústí mají společného předka – a my si myslíme, že se na něj právě díváme.“

Degan Shu z Northwest University k tomu dodal: „Náš tým již dříve přišel s objevem nejstaršího známého předka ryb. Saccorhytus je skvělou příležitostí podívat se na úplně první stupně evoluce skupiny, která dala vzniknout nám, lidem.

Většina nejstarších druhoústých pochází z doby před 510 až 520 miliony lety, kdy už se začali diversifikovat na další skupiny – obratlovce, ostnokožce nebo polostrunatce. Protože již v těchto dobách existovala obrovská pestrost zvířat, bylo pro vědce po dlouhá léta složité dobrat se k jejich společnému předkovi.

Naštěstí pocházejí zkameněliny Saccorhyta nalezené v čínské provincii Šen-si z výrazně starších dob, takže předcházejí všechny ostatní druhoústé.

Základní znaky má podobné jako člověk

Díky špičkovým mikroskopům a počítačové tomografii dokázali vědci získat přesvědčivou vizualizaci tvora a z ní odvodit, jak vypadal život těchto primitivních organismů. Pro vědce bylo mimořádně uspokojivé zjištění, že pozorovaná fakta velmi přesně odpovídala předpokladům, jež o životě těchto tvorů měli dříve.

Žili na dně mělkých moří a byli tak drobní, že existovali mezi zrnky písku. Jejich těla byla bilaterálně symetrická, což je stejné jako u lidí. Zřejmě už měli svalstvo, pomocí něhož se záškuby těl pohybovali.

Zdaleka nejzajímavější je ale poznatek, že měli poměrně velký otvor, jímž přijímali potravu – a stejným otvorem pak vyvrhovali odpad. Důkaz o existenci řitního otvoru vědci na tomto organismu nenašli, je to tedy jediný možný způsob, jak se odpadu mohli zbavovat.

Zatím nevysvětlená je povaha kónických struktur na povrchu těla. Mohlo by jít o evoluční předchůdce žeber, ale to je jen odhad – dokázat to bude složité.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 4 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 8 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 11 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 12 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...