Indická vesmírná agentura (ISRO) zveřejnila snímky odvrácené strany Měsíce, jež pořídil přistávací modul sondy Čandrájan-3, který se nyní snaží najít bezpečné místo pro přistání v blízkosti málo prozkoumaného měsíčního jižního pólu. Modul Vikrám by měl dosednout na povrch Měsíce ve středu.
Indie se chystá na přistání sondy na Měsíci, Rusko zdůvodňuje svůj neúspěch
Indická vesmírná agentura uvedla, že všechny systémy jejího aparátu pracují „dokonale“ a že nepředpokládá žádné problémy.
Podle BBC je přistání plánováno na středečních 18:04 indického času (14:34 SELČ) u kráteru Manzinus U. Modul už v pondělí zmapoval přistávací oblast a pořizoval snímky. Zaslané černobílé záběry pomohou ISRO „lokalizovat bezpečné místo bez balvanů a hlubokých příkopů“.
Jižní pól Měsíce je málo známý a vědci varují, že přistání tam může být ošidná záležitost. Zároveň ale místo přitahuje pozornost, protože může skrývat zmrzlou vodu, což by podpořilo plány na eventuální budoucí osídlení přirozené oběžnice Země.
Přistát se podařilo třem zemím
Sondu Čandrájan-3 (Měsíční loď 3) vynesla raketa LVM3 z indického kosmodromu 14. července. Sonda pak zhruba deset dní obíhala kolem Země, než byla vyslána směrem k oběžné dráze kolem Měsíce. Minulý týden se přistávací modul oddělil od pohonného modulu.
V neděli ISRO oznámila, že se jí povedlo dostat přistávací modul na nižší oběžnou dráhu kolem Měsíce a nyní čeká na tamní východ slunce. Pokud se Indii přistání podaří, bude po USA, bývalém Sovětském svazu a Číně čtvrtou zemí světa, která to dokáže. Číně se povedlo měkké přistání i na odvrácené straně Měsíce.
Po přistání by mělo vyjet z indického modulu Vikrám šestikolové robotické vozítko a vydat se na pouť po skalách a kráterech, aby shromažďovalo data a fotografie a odesílalo je k analýze zpátky na Zemi.
V roce 2008 vyslala Indie družici Čandrájan-1, která kroužila kolem Měsíce, ale o rok později byla prohlášena za ztracenou. V červenci 2019 vyslala do kosmu sondu Čandrájan-2, která obíhá dodnes, přistání jejího modulu u jižního pólu se však nezdařilo.
Rusko zdůvodňuje svůj neúspěch
Fotografie indické mise byly publikovány den poté, co ruská vesmírná agentura Roskosmos oznámila, že po nárazu do povrchu Měsíce ztratila modul Luna-25. Ruský modul, který měl rovněž přistát blízko jižního pólu Měsíce, se vymkl kontrole a dostal se na nepropočtenou oběžnou dráhu.
Rusko navzdory selhání nesmí odstoupit ze závodů o dobytí Měsíce, zdůraznil v úterý šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov. Neúspěch přičetl „přestávce“ v ruském programu, která trvala prakticky půl století, od startu sovětské mise Luna-24 v roce 1976. Neocenitelné zkušenosti tak byly podle něj ztraceny, protože k předání poznatků mezi generacemi už nedošlo.
V závodu o dobytí Měsíce podle Borisova nejde jen o prestiž či geopolitické cíle, ale na účasti závisí budoucí obranyschopnost Ruska a také „dosažení technologické suverenity“ země. „Každá mise podobného typu představuje obrovskou pobídku k rozvoji vědy a techniky a v tom spočívá bezpodmínečná hodnota těchto experimentů,“ zdůraznil šéf Roskomosu podle agentury Interfax.
Sonda Luna-25 sice nesplnila svůj hlavní cíl, protože nedokázala měkce přistát na jižním pólu Měsíce, kde měla odebrat vzorky a podrobit je analýze na přítomnost vody, ale i tak Rusové podle Roskosmosu získali „neocenitelnou zkušenost z letu na Měsíc“, včetně navedení sondy na oběžnou dráhu a řady vědeckých experimentů.