Řada historiků tvrdí, že nejstarší civilizací na Zemi je ta australská. Měly by to dokládat především archeologické důkazy. Nyní existují už i argumenty expertů na DNA.
Otázka, jaká lidská civilizace zde na Zemi existuje nejdéle, pochopitelně není jen čistě odborná – jde také o velmi prestižní záležitost. Za vítěze se pokládá celá řada adeptů a přináší pro to různě silné argumenty. Vypadá to ale, že o vítězi je s definitivní platností rozhodnuto.
Podle výzkumu mezinárodního týmu genetiků jsou nejstarší kontinuálně existující civilizací světa Austrálci – tedy původní obyvatelé Austrálie, jimž evropští kolonisté říkali Aboridžinci. Intenzivní studium jejich DNA dokládá, že jejich původ sahá do doby vzdálenější než 50 tisíc let.
Práci na objevu vedl evoluční genetik profesor Eske Willerslev z Kodaňské univerzity. Jeho tým studoval stopy, které zanechaly dějiny v DNA současných Austrálců a obyvatel Papuy Nové Guiney.
Analýza genů dokázala popsat, že jejich prapředkové byli první lidé, kteří dokázali překonat oceán – a také naznačila jejich vztah s neznámým příbuzným hominidů.
Výsledky studie vycházejí tento týden v odborném časopise Nature. Na základě analýzy DNA celkem 83 Austrálců a 25 Papuánců se vědci vydali proti proudu času a ukázali, kudy tito lidé poprvé odešli z Afriky, rozdělili se do odlišných populací a potom se dál šířili po planetě.
Austrálci se do svého bydliště dostali přibližně před 50 tisíci lety; jak překonali ohromnou vzdálenost mezi kontinenty, není vůbec jasné. V Austrálii pak zůstali prakticky zcela izolovaní od zbytku světa až do doby před asi 4000 roky.
I pak si ale uchovávali svou kulturu v podstatě až do doby, kdy se setkali s evropskými kolonisty. Ti během několika set let dokázali svébytnou civilizaci zcela zničit. Austrálská civilizace již neexistuje, domorodci ztratili svou kulturu, většina jich opustila svá území a žije západním životním stylem.
Setkání s prastrýcem a záhadní cizinci
- Důsledkem křížení s neandrtálci se v DNA Evropanů objevila řada vad. Jejich geny se podílí na vzniku cukrovky druhého typu, Crohnovy choroby i závislosti na kouření.
V průběhu cesty do Austrálie museli tito lidé narazit na směs několika dalších druhů hominidů. Minimálně s jedním, doposud neidentifikovaným, se také křížili – jeho DNA tvoří dodnes asi 4 procenta genomu Austrálců. Mimochodem něco podobného se přihodilo i našim evropským předkům; díky tomu v sobě stále máme asi 1 až 6 procent DNA od neandrtálců.
Asi před čtyřmi tisíci roky se ale v Austrálii stalo něco neobvyklého a také zatím nevysvětleného.
Upozornili na to již dříve jazykovědci: dnešní jazyky Austrálců musely vzniknout přibližně před 4000 roky – ale přitom sami Austrálci žijí dle archeologických důkazů na kontinentu desítky tisíc let.
Také archeologové dospěli na základě nálezů kamenných artefaktů k podobnému závěru: v Austrálii se začínají objevovat zcela nové kamenné technologie. Genetické stopy vypráví podobný příběh: ve stejné době se náhle v DNA původních obyvatel začínají objevovat stopy jiné cizí DNA.
Willerslev to v rozhovoru pro britský deník Guardian vysvětluje odlehčeným příběhem: „Vypadá to, jako by do vesnice přišli dva cizinci a řekli 'Hoši, teď budeme mluvit jinou řečí a začneme používat jiné kamenné nástroje a taky si tady trošku užijeme sexu' – a pak zase zmizeli kdovíkam.“
