Čeští vědci se budou podílet na stavbě nejdražší evropské kosmické sondy. Mise Lisa bude mít za úkol měřit gravitační vlny. Ty by lidstvu mohly pomoct pochopit základní vlastnosti vesmíru. Evropská kosmická agentura misi po mnoha letech schválila a investovat do ní hodlá v přepočtu téměř 45 miliard korun.
Gravitační vlny ve vesmíru vznikají při srážkách obrovských objektů, jako jsou třeba černé díry. „Splynou a vznikne jedna černá díra se součtem hmotností. A právě toto vytvoří jakési vlny v časoprostoru, které se šíří celým vesmírem,“ vysvětluje astrofyzik Michael Prouza.
Jsou to obrovské, katastrofické události. Výsledné gravitační vlny jsou ale extrémně jemné, takže je nesmírně složité je odhalit. Aby je mise Lisa dokázala zaznamenat, musí být složená ze tří identických sond. „Tyto sondy budou od sebe vzdáleny dva a půl milionu kilometrů, ale poletí jako jedna mise,“ popisuje vědecká ředitelka ESA Carole Mundell.
Pokaždé, když mezi sondami projde gravitační vlna, časoprostor se zachvěje. „A my pak pomocí velmi přesných laserů změříme tyto nepatrné odchylky, což nám dá odpověď na otázku o dynamické povaze časoprostoru,“ doplňuje vědkyně.
Tyto lasery budou klíčovou částí mise. A právě na nich budou pracovat čeští odborníci. Celkem bude na sondách mise Lisa takových přístrojů dvanáct, tedy čtyři na každém kusu. Právě přes ně půjde silný laserový paprsek, díky kterému vědci změří přesnou vzdálenost mezi jednotlivými sondami.
Takto přesné informace o gravitačních vlnách by mohly prozradit víc o tom, jak se vesmír a černé díry vyvíjely. „Je to zajímavé tím, že se tímto dostáváme k raným počátkům, kdy černé díry narostly do velkých rozměrů a vytvořily se v centrech těch hmotných galaxií,“ vysvětluje astronom Jiří Svoboda z Astronomického ústavu.
Tajemství černých děr přímo z vesmíru začne mise Lisa zkoumat v roce 2035.
