Divočina katastrofálně mizí na celé Zemi. Za 20 let jí ubylo 10 procent

Mezinárodní vědecký tým zveřejnil v odborném časopise Current Biology obsáhlou práci, v níž popsal dopad lidské činnosti v posledních 20 letech. Výsledky jasně ukazují, že snahy o ochranu divoké přírody zcela selhávají.

Výsledky studie mluví jasnou řečí: během 20 let ubylo na Zemi 9,6 procenta divočiny. Oblast, kterou by zmizelá divoká příroda obsáhla, je velká jako prostor celé Amazonie.

Nejhůř zasažená je oblast Jižní Ameriky – tam od roku 1990 zmizelo neuvěřitelných 30 procent divoké přírody, špatně je na tom také Afrika, která za stejnou dobu prožila 14procentní úbytek. Znamená to celkovou ztrátu 3,3 milionu kilometrů čtverečních, upozorňuje práce vydaná v odborném časopise Current Biology

Na Zemi již zbývá jen 30,1 milionu kilometrů čtverečních divočiny – to je asi pětina plochy pozemské pevniny. Nejvíce jí ještě najdete v Severní Americe, Severní Asii, Severní Africe a Austrálii. Reálně jsou ale tato čísla ještě horší, velkou část této divočiny však tvoří neobyvatelné pouště.

Katastrofální výsledky zkoumání ukazují podle autorů práce, že mezinárodní snahy o zachování neporušených a divokých částí Země nefungují. Současně jsou apelem na to, aby se lidstvo všemi silami pokusilo taková místa zachovat. Jsou důležitá jak pro zachovávání lokálního klimatu, tak oázami, kde dosud přežívají ohrožené druhy zvířat.

Jakmile jednou o divočinu přijdeme, už se nedá obnovit. Jedinou šancí je aktivně ochraňovat, co nám zbylo.
Dr. Oscar Venter
University of Northern British Colombia

„Pokud nestanovíme pravidla k ochraně takových území, stanou se oběťmi pokroku,“ popsal základ problému australský biolog Dr. James Watson z University of Queensland. „Máme pravděpodobně jen jedno nebo dvě desetiletí, abychom stav ještě změnili. Musí vzniknout mezinárodní mechanismy, které rozpoznají, jaké akce jsou nutné pro zachování divočiny – dokud není pozdě.“ Zatímco pro ochranu jednotlivých ohrožených druhů, zejména těch vizuálně přitažlivých, se dělá v poslední době hodně, mizí nám pod rukama celé oblasti, na nichž jsou tato zvířata závislá.

Úbytek divočiny
Zdroj: Current Biology

Jak se pozná divočina

Vědci pro tuto práci definovali divočinu jako „biologicky a ekologicky neporušenou krajinu bez většího vlivu člověka“. Podobná studie vznikla již na začátku 90. let 20. století – vědci tedy srovnali údaje ze současnosti a z minulosti. Úbytek nenarušeného životního prostředí je jasně viditelný.

Divočinu máme stále ještě i v České republice:

„Množství divočiny, o které jsme za pouhá dvě desetiletí přišli, je ohromující,“ uvedl Dr. Oscar Venter z University of Northern British Colombia v Kanadě. „Musíme pochopit, že divočina, o níž jsme si bláhově mysleli, že je chráněná svou odlehlostí a izolovaností, ve skutečnosti dramaticky rychle mizí po celé planetě. Bez aktivního globálního zásahu bychom tyto klenoty v koruně přírody mohli brzy ztratit,“ dodal vědec. 

Podle vědců je jediná instituce, která může něco změnit, Organizace spojených národů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 4 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 9 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 10 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 10 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...