Divočina katastrofálně mizí na celé Zemi. Za 20 let jí ubylo 10 procent

Mezinárodní vědecký tým zveřejnil v odborném časopise Current Biology obsáhlou práci, v níž popsal dopad lidské činnosti v posledních 20 letech. Výsledky jasně ukazují, že snahy o ochranu divoké přírody zcela selhávají.

Výsledky studie mluví jasnou řečí: během 20 let ubylo na Zemi 9,6 procenta divočiny. Oblast, kterou by zmizelá divoká příroda obsáhla, je velká jako prostor celé Amazonie.

Nejhůř zasažená je oblast Jižní Ameriky – tam od roku 1990 zmizelo neuvěřitelných 30 procent divoké přírody, špatně je na tom také Afrika, která za stejnou dobu prožila 14procentní úbytek. Znamená to celkovou ztrátu 3,3 milionu kilometrů čtverečních, upozorňuje práce vydaná v odborném časopise Current Biology

Na Zemi již zbývá jen 30,1 milionu kilometrů čtverečních divočiny – to je asi pětina plochy pozemské pevniny. Nejvíce jí ještě najdete v Severní Americe, Severní Asii, Severní Africe a Austrálii. Reálně jsou ale tato čísla ještě horší, velkou část této divočiny však tvoří neobyvatelné pouště.

Katastrofální výsledky zkoumání ukazují podle autorů práce, že mezinárodní snahy o zachování neporušených a divokých částí Země nefungují. Současně jsou apelem na to, aby se lidstvo všemi silami pokusilo taková místa zachovat. Jsou důležitá jak pro zachovávání lokálního klimatu, tak oázami, kde dosud přežívají ohrožené druhy zvířat.

Jakmile jednou o divočinu přijdeme, už se nedá obnovit. Jedinou šancí je aktivně ochraňovat, co nám zbylo.
Dr. Oscar Venter
University of Northern British Colombia

„Pokud nestanovíme pravidla k ochraně takových území, stanou se oběťmi pokroku,“ popsal základ problému australský biolog Dr. James Watson z University of Queensland. „Máme pravděpodobně jen jedno nebo dvě desetiletí, abychom stav ještě změnili. Musí vzniknout mezinárodní mechanismy, které rozpoznají, jaké akce jsou nutné pro zachování divočiny – dokud není pozdě.“ Zatímco pro ochranu jednotlivých ohrožených druhů, zejména těch vizuálně přitažlivých, se dělá v poslední době hodně, mizí nám pod rukama celé oblasti, na nichž jsou tato zvířata závislá.

Úbytek divočiny
Zdroj: Current Biology

Jak se pozná divočina

Vědci pro tuto práci definovali divočinu jako „biologicky a ekologicky neporušenou krajinu bez většího vlivu člověka“. Podobná studie vznikla již na začátku 90. let 20. století – vědci tedy srovnali údaje ze současnosti a z minulosti. Úbytek nenarušeného životního prostředí je jasně viditelný.

Divočinu máme stále ještě i v České republice:

„Množství divočiny, o které jsme za pouhá dvě desetiletí přišli, je ohromující,“ uvedl Dr. Oscar Venter z University of Northern British Colombia v Kanadě. „Musíme pochopit, že divočina, o níž jsme si bláhově mysleli, že je chráněná svou odlehlostí a izolovaností, ve skutečnosti dramaticky rychle mizí po celé planetě. Bez aktivního globálního zásahu bychom tyto klenoty v koruně přírody mohli brzy ztratit,“ dodal vědec. 

Podle vědců je jediná instituce, která může něco změnit, Organizace spojených národů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Copernicus: Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 3 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...