Co všechno se dá hacknout? Od kardiostimulátoru až po jadernou elektrárnu

Server WikiLeaks zveřejnil letos v únoru detaily o tom, jaké hackerské nástroje používá CIA ke špionáži. Mezi kybernetické zbraně patří například software, který údajně dokáže přimět televizory, aby se změnily v improvizované výzvědné nástroje.

Podle dokumentů z června 2014 dostala tato operace kódové označení „Plačící anděl“ – podle slavného seriálu Doctor Who. Modely televizorů vyrobených v letech 2012 a 2013 se měly dostat do speciálního režimu, který by oklamal uživatele – ti by si jednoduše mysleli, že mají vypnutou obrazovku.

Nahrávám video

Místo toho by ale infikované soubory tajně nahrávaly zvuk, který by byl později přenesen přes internet na počítačový server CIA, a to ve chvíli opětovného zapnutí televizoru a nahození spojení přes Wi-Fi. Že je to možné, potvrzuje i technologický server Wired.

Televize ovšem nejsou jediný druh přístroje, který dokáží hackeři napadnout. V podstatě jakýkoliv přístroj připojený k internetu nebo vybavený mikročipem se dá dálkově ovládat, anebo se může změnit jeho nastavení proti vůli jeho majitele.

Kardiostimulátor

Už před několika lety se podařilo vědcům z University of Washington na dálku vypnout kardiostimulátor – pochopitelně mimo lidské tělo. Pomocí přístroje v ceně asi milionu korun zmanipulovali kardiostimulátor značky Maximo od společnosti Medtronics, aby se vypnul nebo aby se najednou vybil.

Pokud by se to stalo u člověka, obě činnosti by ho zabily. Vědci zneužili mikrovlnného rádia ve stimulátoru, které při vyšetření posílá informace lékařům. Zařízení, jež vědci použili, je naštěstí značně velké a nedalo by se použít nepozorovaně. Ani podle amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv v reálném světě žádné riziko neexistuje.

Inzulínová pumpa i bankomat

Že umí hacknout kardiostimulátor, však o sobě rád prohlašoval i známý hacker Barnaby Jack. Tento pirát dokázal přímo před novináři úspěšně hackovat bankovní automat, dokonce dva současně. Roku 2011 na konferenci v Las Vegas předvedl, že se dokáže na dálku nabourat do inzulínové pumpy, a to aniž by znal její sériové číslo. Uměl ji donutit, aby najednou uvolnila veškerou svou zásobu, což by v reálné situaci vedlo ke smrti pacienta.

Roku 2012 tento experiment zopakoval, přičemž to tentokrát dokázal dokonce na vzdálenost 90 metrů. Roku 2013 oznámil, že umí jako jediný hackovat i srdeční implantát, měl o tom přednést zprávu na konferenci Black Hat. Týden před vystoupením však byl nalezen mrtvý v bytě své přítelkyně, zemřel na předávkování čtyřmi silnými drogami. 

Explozivní MacBooky

Roku 2011 se hacker Charlie Miller pochlubil, že našel slabou stránku baterií u populárních MacBooků. Zjistil, že čipy, které sledují výdrž baterií u těchto přístrojů, se dají velmi snadno napadnout – a změnit ve zbraň. Nikoho do té doby nenapadlo, že by se mohly dát zneužít i tyto mikročipy – ale důsledky by byly pro MacBooky osudné.

Miller dokázal přimět baterii, aby se přehřála až do stavu, kdy došlo k poškození celého počítače. Naštěstí byl proces tohoto hacku velmi složitý a bylo k němu třeba znát hesla spojená s čipy. Od té doby se již podařilo tuto slabinu napravit, ukazuje to ale, jak snadno umí hackeři najít zadní vrátka do jinak skvěle zabezpečených systémů.

Ukradené auto

Už roku 2010 prokázali výzkumníci z University of Washington, že hackeři mohou převzít kontrolu nad klíčovými systémy automobilu. Testovali to jak laboratorně, tak i v praxi – v obou případech úspěšně. Vědci byli schopní ovládnout brzdy nebo úplně vypnout motor, a to vše, zatímco auta byla v provozu na testovacím okruhu.

Nahrávám video

Během dalších pokusů nahráli do palubních počítačů na dálku škodlivé programy, které by se po havárii, již by způsobily, samy vymazaly, takže by po nich v systému vozu nezbyla ani stopa. Od roku 2010 se auta ještě více „komputerizovala“ a propojila s bezdrátovými informačními sítěmi, což možnost hacknutí ještě více zjednodušuje – současně se ale jejich zabezpečení, i díky podobným experimentům, výrazně zvýšilo.

Jaderná elektrárna

Přestože se jaderné elektrárny mohou zdát jako ta nejlépe zabezpečená místa, jaká vůbec existují, podařilo se hackerům nabourat i do nich. Úspěšným pirátem byl v tomto případě Scott Lunsford, který to dokázal již roku 2007. Tento vědec, který v té době pracoval pro bezpečnostní divizi IBM, se po úspěšném hacku vyjádřil takto: „Ukázalo se, že to bylo jedno z nejsnadnějších proniknutí, které jsem kdy provedl. Hned první den jsme pronikli do systému a během týdne jsme měli kompletní kontrolu nad celou jadernou elektrárnou.“

Nestačila ovšem na to, aby byl schopný přimět reaktor k explozi, tomu brání fyzická bezpečnostní opatření. Mohl ovšem elektrárně zabránit, aby zásobovalo okolí elektřinou. Podle vědce byly v systému elektrárny drobné chyby, které se však daly zneužít k zásadním průnikům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 18 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 21 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.