Chemikálie používané při úklidu zřejmě ovlivňují dětský mikrobiom, naznačila studie

Vědci poprvé poukázali na možnou spojitost mezi množstvím mikroorganismů ve střevech a používáním běžných úklidových prostředků v domácnostech. Novou studii publikoval časopis Environmental Science and Technology Letters.

O střevní mikrobiom se v posledních letech zajímají vědci stále častěji. Přibývá totiž důkazů, že jeho složení má vliv na celou řadu tělesných procesů – od  imunity přes vznik obezity nebo astmatu až po silné záněty. 

Nová studie se zaměřila na to, jak mikrobiom malých dětí ovlivňují chemikálie, které se běžně vyskytují v domácnostech. Celkem měli vědci k dispozici vzorky krve a stolice od 69 batolat a předškoláků. U těch pak změřili hladiny látek, které běžně obsahují například prací prostředky, leštidla nebo nejrůznější čistidla. 

Nejčastěji tyto přípravky obsahovaly ftaláty a takzvané perfluorované látky známé pod zkratkou PFAS. 

Odlišné hladiny mikroorganismů

Ukázalo se, že děti, které měly v organismu více těchto chemikálií, mají mikrobiom jiný. Ty s vyšším množstvím PFAS trpěly menším množstvím bakterií a ty s vyšším množstvím ftalátů zase měly v mikrobiomu méně mikroskopických hub, jež normálně bývají jeho součástí.

„Obzvlášť korelace mezi chemikáliemi a poklesem rozmanitosti bakterií byla výrazná a potenciálně nejzávažnější,“ poznamenala hlavní autorka výzkumu Courtney Gardnerová z Washingtonské státní univerzity.

Vědci přitom musejí pracovat s celou řadou nejistot: mikrobiom je totiž stále ještě nedostatečně prozkoumaný – jde o extrémně složitý systém, kde spolu reaguje množství druhů mikroskopických organismů. „Je možné, že mikroorganismy, kterých se to týká, nehrají v těle zásadní roli. Je ale také možné, že některý z nich má jedinečnou funkci a snížení jeho množství by mohlo mít významné zdravotní dopady,“ vysvětlila Gardnerová.

Vědce navíc překvapilo, že děti s velkým množstvím chemikálií v krvi měly ve střevě několik druhů bakterií, které mají schopnost čistit toxické látky. Tyto mikroorganismy se přitom v lidském střevě obvykle nenacházejí. „Mohlo by to znamenat, že se mikrobiom snaží opravovat sám sebe,“ domnívá se Gardnerová.

I když se expertům zatím v tomto ohledu nepodařilo prokázat příčinnou souvislost, jejich zjištění by mohla být základem pro další výzkum, který by to už dokázal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.