Do Antarktidy odlétá tradiční výprava vědců z brněnské Masarykovy univerzity. Tým sedmnácti odborníků, který bude pobývat na Mendelově polární stanici na ostrově Jamese Rosse, chce pokračovat ve výzkumu ledovců, klimatu či rostlin.
Česká expedice vyráží do Antarktidy. Bude tam zkoumat ledovce i mikroorganismy
„Rostlinní fyziologové se doposud zabývali studiem společenstev jen na několika místech ostrova. Letos mají v plánu prozkoumat prostorové rozšíření nižších rostlin a mikroorganismů,“ uvedl vedoucí expedice Daniel Nývlt.
Výzkum využije nejmodernějších technologií
- Antarktický smluvní systém zmrazuje nároky států na území Antarktidy, zakazuje jakékoliv vojenské aktivity a také zakazuje těžbu nerostů minimálně do roku 2048.
K tomu využijí mimo jiné i bezpilotní systémy (neboli drony) se zavěšenou kamerou, které budou pořizovat snímky s dostatečným rozlišením. Dostanou se díky tomu i na místa, kam se člověk není schopen vydat. „Z fotografií a videonahrávek povrchu budeme vytvářet trojrozměrné modely,“ popsal Nývlt.
„Kromě rozšíření nižších rostlin se chceme soustředit především na ledovce, permafrost, tedy dlouhodobě zmrzlou půdu, a také aktivní vrstvu, tedy svrchní část permafrostu, která v letním období rozmrzá,“ doplnil Nývlt. Podle něj vědci počítají s extrémně detailním zmapováním asi deseti kilometrů čtverečních ostrova.
GALERIE
Antarktida není mrtvý kontinent
Po několika letech odborníci využijí také georadar, který pomůže se zkoumáním mocnosti a vlastností ledovců a aktivní vrstvy permafrostu. Geolog výpravy se bude věnovat i zkoumání dřívější sopečné činnosti na ostrově.
- Objev kosterních pozůstatků vodního ještěra plesiosaura.
- Nález zkamenělin živočišných hub.
- Objev druhohorních sépií zvaných amoniti.
- Popsání nových druhů bakterií rodu Pseudomonas.
- Naměření teplotního rekordu ve výši 17,8 °C.
Letošní expedice má 17 členů, kromě Masarykovy univerzity se budou výzkumu v Antarktidě věnovat i dva vědci z Univerzity Karlovy a také dva zahraniční odborníci, ze Slovenska a Turecka, kteří se expedice účastní na pozvání Českého antarktického nadačního fondu.
Co bude dělat česká expedice v Antarktidě? (zdroj: ČT24)
Univerzita vybudovala Mendelovu polární stanici před 11 lety na Rossově ostrově nedaleko Antarktického poloostrova, a to zhruba za 60 milionů korun. Expedice se na ostrov dostane letecky přes argentinskou základnu Marambio. S návratem počítají účastníci v polovině března.
Procházka českou stanicí JGM v Antarktidě (zdroj: MU Brno)
Češi v Antarktidě
Úplně první Čech, který se dostal do Antarktidy, se jmenoval Václav Vojtěch. Roku 1929 vstoupil na její půdu jako člen americké vědecké expedice pod vedením slavného Richarda Evelyna Byrda. Jeho sen tehdy podpořili i T. G. Masaryk a Tomáš Baťa.
Po něm trvalo téměř třicet let, než na Antarktidu vkročil další krajan – pak se tam už dostávali vědci poměrně často, nejčastěji na ruských a amerických stanicích. Jeden z vědců, docent Josef Sekyra, byl v prosinci 1969 prvním Čechem, který se dostal přímo na jižní pól.
- Je využívána od 27. února 2007.
- Leží na pobřeží Ostrova Jamese Rosse.
- Zakladatelem je polárník Pavel Prošek.
- Náklady na výstavbu byly cca 60 milionů Kč.
- Poskytuje ubytovací, vědecké a technické zázemí pro 20 lidí.
Proč je Antarktida tak důležitá pro vědecký výzkum?
Klíčové je, že jde o poslední velkou divočinu na Zemi. Stále zde ještě vidíme přirozené procesy, prostředí je jen minimálně narušené člověkem. Tento kontinent je tak významný, protože se stal velkou mezinárodní vědeckou stanicí, kde vědci mohou studovat jevy, jako je počasí a klima, oceánologie, meteorologie, astronomii, ozónovou vrstvu, mořský život i geologii.
Antarktida může být klíčem k pochopení potravinových řetězců a role planktonu v těchto procesech. Je dobře známé, že tyto miniaturní organismy tvoří základ ekosystémů, na nichž je založena existence života na Zemi.
GALERIE
Česká vědecká přítomnost v Antarktidě
- Objem ledu na Antarktidě je asi 25,4 milionů kilometrů krychlových. Maximální mocnost antarktického ledovce je 4776 metrů.
Antarktida je zásadní pro pochopení globálních změn klimatu. Je uzavřená v krunýři až 4 kilometry silné vrstvy ledu, která tvoří přesnou geologickou mapu posledních 500 tisíc let.
Bublinky zachycené v různých vrstvách ledu jsou archivem atmosférických plynů a současně důkazem toho, jak stoupá úroveň globálního znečištění Země – jak ze strany průmyslu, ale i zemědělství nebo atomových zbraní.
Síla ledového příkrovu na Antarktidě určuje úroveň výšky moře na celém světě. Je v něm uloženo 90 procent světové sladké vody – kdyby někdy celý led roztál, stouply by hladiny oceánů o 65 metrů. Informace o jeho změnách je zásadní pro pochopení toho, na jaké globální výzvy se lidstvo musí připravovat.
Procházka českou antarktickou stanicí:
Dalším důvodem, proč je Antarktida důležitá, je to, že moře u tohoto kontinentu má velmi bohatý život – od krillu až po plejtváky.
A poslední, ale rozhodně ne nejméně důležitý je fakt, že Antarktida je jedním z posledních míst na Zemi, které doposud netrpí světelným znečištěním - astronomové odsud tedy mohou jasně pozorovat oblohu.
Podívejte se, jak vypadal odlet expedice:
Co dělala česká expedice minulou zimu? Podívejte se: