Čech, který proti komárům jako první použil biologické triky

Komáři trápí celý svět – a odpradávna byli také velkým problémem pro naši zemi, zejména pro oblast jižní Moravy. Přenášeli tam dokonce i malárii.

Jen málo druhů zvířat způsobilo lidstvu tolik problémů a strádání jako čtyřmilimetrový komár. Je přenašečem řady nemocí i dnes, kdy máme k dispozici špičkové léky, moderní technologie a koordinované organizace, které jsou schopné nasadit v boji proti komárům obrovské zdroje.

V minulosti se ale proti hrozbě komárů nedalo dost dobře bojovat vůbec. Hlavně na jižní Moravě byli komáři zdrojem malárie – podle jejího nejčastějšího místa výskytu se jí říkalo hodonka. Právě v Hodoníně a jeho okolí byla nejrozšířenější, přenášeli ji tam komáři rodu Anopheles; postihovala především chudší vrstvy a měla obvykle jen mírný průběh.

Komárů rodu Anopheles u nás žije celkem sedm druhů, některým se moc nedaří, ale zase jiné, zejména ty nepůvodní, prosperují. Malárii však už nepřenášejí.

  • V druhé polovině 19. století začal její výskyt výrazně klesat a v následujícím století se objevovala již jen sporadicky. K přechodnému zvýšení došlo po 2. světové válce s vrcholem v roce 1946 (84 hlášených případů). Posledních 5 onemocnění bylo zjištěno v roce 1950. V současné době se zde malárie nevyskytuje.

Biologický boj proti komárům

Jedním z prvních, kteří proti komárům jak na Moravě, tak i na jižním Slovensku razantně vystoupili a dokázali zabránit jejich šíření, byl Jaroslav Weiser. Narodil se před 98 lety – 13. ledna 1920. Byl výjimečný v tom, že propagoval metodu biologického boje proti škůdcům za pomoci jejich patogenů, parazitů a predátorů.

Od roku 1962 vedl Weiser oddělení patologie hmyzu v Entomologickém ústavu ČSAV. Založil v něm výzkum patogenů hmyzu nejen v Československu, ale patřil také ke světovým zakladatelům nové vědní disciplíny – biologických metod boje s hmyzem. Experti se zaměřili na využití bakterie Bacillus thuringiensis, houby Beauveria bassiana a různých virů.

Po roce 1950 uspořádal Weiser několik mezinárodních sympozií na toto téma, jichž se zúčastnili vědečtí pracovníci z východních i západních zemí Evropy a ze zámoří, a tak přispěl k rozvoji spolupráce mezi vědci států oddělených tehdy železnou oponou.

V lednu 2011 poskytl rozhovor o svých výzkumech do časopisu Prahy 4. Mimo jiné vzpomínal na obtíže, které provázely úspěšný boj s komáry ve stájích na jižní Moravě, kde pracovali společně s Ottou Havlíkem ze Státního zdravotního ústavu v Praze v r. 1948. Prováděli postřiky přípravkem Neraemulzi všude, i když pracovníci ze zemědělské správy si přáli, aby vynechali stáje soukromých zemědělců – tehdejších třídních nepřátel. Ovšem jedině komplexní postřik dával naději na snížení populace komárů.

Jaroslav Weiser zemřel po dlouhé těžké nemoci v 92 letech 21. června 2012.

Biologické zbraně fungují i dnes

V současné době se ukazuje, že právě tyto metody jsou velice účinné. Například loni v listopadu americká vládní Agentura pro ochranu životního prostředí schválila, aby byli do volné přírody ve dvaceti amerických státech vypuštěni komáři laboratorně infikovaní bakterií Wolbachia pipientis. Laboratorní komáři jsou upravení tak, aby bakterii přenesli na komáry žijící volně a nakazili je smrtící nemocí.

Proti hmyzu se používá také další trik – radiace. Využití radiace při sterilizaci hmyzu je poměrně jednoduché: „Hmyz se chová ve velkém a samci se sterilizují a pak vypouštějí do přírody, aby se pářili s divokými samičkami a učinili je také sterilními. Jednou spářená samička se už většinou znovu nepáří, ať měla za partnera jakéhokoli samce, tedy i sterilního,“ popsal pro ČT princip profesor Jan Žďárek.

„Tato technika se už osvědčila při kontrole bzučivky lidožravé, která obtěžuje pasoucí se dobytek např. v Texasu nebo Mexiku, dále proti mušce Ceratitis capitata, která decimuje citrusové plantáže také v Americe, a konečně také proti mouše tsetse,“ doplnil.

Komáři mají kromě zmíněné malárie na svědomí šíření i dalších nebezpečných chorob, jako je horečka dengue, zika nebo žlutá horečka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
před 4 hhodinami

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
před 7 hhodinami

Bajkal se po dekádách úpadku vzpamatovává, potvrdila studie

Jezero Bajkal vysychalo kvůli nedostatku srážek, nadměrnému odběru vody i vyššímu odparu. V posledních devíti letech se ale začala situace obracet. Vědci teď popsali proč.
před 7 hhodinami

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
před 9 hhodinami

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
včera v 13:31‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
včera v 07:00‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizovánovčera v 00:04‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.