Americká klíšťata dělají z lidí vegetariány. Kousnutí způsobuje vážnou alergii na maso

Celé to začne stejně jako obyčejné kousnutí klíštětem – lehkým svěděním. Pak se ale přidají další komplikace: bolesti žaludku, zhoršené dýchání, mdloby a anafylaktický šok. A v jeho důsledku někdy i smrt. Tak se projevuje alergie na maso, které v posledních letech v USA rychle přibývá.

Za všechno může klíště americké, kterému se v USA také říká „osamělá hvězda“ – podle vlajky Texasu s jednou hvězdou; právě v tomto státu je totiž klíště nejrozšířenější a navíc má na zádech skvrnku podobnou bílé hvězdičce.

Už několik let si američtí lékaři, nejčastěji právě v Texasu, všímali, že přibývá lidí, kteří nečekaně skončí na pohotovosti poté, co snědli hamburger nebo steak – a to přesto, že dříve normálně maso jedli. Jenže najednou to nešlo, dostavila se totiž velmi prudká alergická reakce. Trvalo několik let, než lékaři odhalili, že za alergii může klíště, konkrétně klíště americké. Stalo se to roku, kdy na spojitost jako první upozornili alergologové Thomas Platts-Mill a Scott Commins.

Klíště americké
Zdroj: Wikimedia Commons
Klíště americké
Zdroj: Wikimedia Commons

Problém se navíc rychle šíří po většině území Spojených států, v současné době byla tato alergie zaznamenána u více než 1500 lidí v USA. Zpočátku bylo pozorováno jen v Texasu, ale s tím, jak se území otepluje, dokáže klíště pronikat i severněji; typickým příkladem je New York: do roku 2011 tak tuto alergii vůbec neznali, roku 2016 už tamní lékaři zaznamenali 200 alergických osob.

Roku 2017 už byla tato alergie popsána i u případů v tak severních státech, jako je třeba Minnesota.

Příčina problému

Stanovit příčinu vzniku alergie na maso bylo velmi obtížné. Nejprve si vědci všimli, že nejde o alergii na všechny druhy masa, ale pouze na maso červené. To obsahuje sacharid jménem alfa-gal, který za normálních okolností člověku nezpůsobuje žádné problémy, normálně se rozpustí v trávícím systému.

Jenže stejný sacharid vstřikuje do lidské krve i klíště americké. Když se s touto látkou lidský imunitní systém potká tímto způsobem, je zmatený a reaguje pak i na jeho další konzumaci silnou imunitní reakcí. To znamená, že když člověk pokousaný klíštětem kousne do hovězího masa, imunitní systém začne burcovat tělo do boje a výsledkem je silná alergická reakce.

Nahrávám video
Počasí přeje klíšťatům
Zdroj: ČT24

Doposud se vědcům nepodařilo najít léčbu, která by proti tomu pomohla, stav je tedy zatím neléčitelný – postižení se tak musí červeného masa vzdát až do konce života. Jediný způsob, jak takovým lidem pomoci, je práce psychologů, kteří je učí se s tímto stavem smiřovat.

První případy této alergie se již objevily také v Evropě, konkrétně v Německu, Francii nebo Švédsku, a také v Austrálii i v Japonsku. Zda jde o projevy alergie získané od místních klíšťat jiných druhů, nebo se již klíště americké dostalo i na jiné kontinenty, není doposud jisté; jasné však je, že tento problém se bude šířit i nadále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
před 31 mminutami

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
včera v 08:01

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
13. 2. 2026

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
12. 2. 2026Aktualizováno13. 2. 2026

Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.
12. 2. 2026

Švýcarští inženýři stvořili robota z mrtvých těl krevet

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.
12. 2. 2026
Načítání...