Ztracené malajsijské letadlo: USA nevylučují možnost terorismu

Kuala Lumpur – Spojené státy začaly zkoumat, jestli ztracený malajsijský Boeing 777 nezničili teroristé. Letoun společnosti Malajsia Airlines mířil z Kuala Lumpuru do Pekingu a nejspíš se zřítil do moře. Svědčí o tom rozsáhlé olejové skvrny na hladině. Na palubě bylo 239 lidí, většinou šlo o Číňany. Žadní Češi se na palubě nenalézali. Dva ze seznamu cestujících ale v letadle vůbec nebyli a jsou tak naživu - šlo o Itala a Rakušana. Oběma už dřív někdo v Asii ukradl pasy.

Američané reagovali podle televize NBC novým směrem vyšetřování na informace, že dva pasažéři, jejichž jména figurují na seznamu cestujících pohřešovaného letadla, jsou naživu a že jim byly při minulých cestách do Asie ukradeny pasy. Jde o občany Itálie a Rakouska. Americké úřady ale zatím souvislost ukradených pasů přímo s terorismem nezjistili. Podle nich je ve hře i varianta, že případy mohou souviset s jinými zločiny, například s pašováním drog. „Ještě jsme spojitost s terorismem nenalezli, zatím je velmi brzy a rozhodně není nic definitivní,“ sdělil NBC nejmenovaný činitel.

Malajsijský ministr dopravy Hishamuddin Hussein varoval před spekulacemi. Hovořil pouze o ztrátě kontaktu s posádkou. To, že se stroj zřítil, potvrdit odmítl. „Děláme vše, co je v našich silách, abychom zjistili, kde to letadlo je. Čekáme na přesné informace malajsijské armády, ta očekává další informace vietnamské strany,“ sdělil Hussein novinářům.

Vietnamský admirál citovaný vietnamskými médii sdělil, že podle armádních radarů letadlo spadlo 153 mil (280 kilometrů) jižně od vietnamského ostrova Tho Chu. To se ale zatím nepotvrdilo. Prostor, kam se stroj zřejmě zřítil, vietnamští záchranáři údajně už lokalizovali a vydali se na místo.

Později vietnamský úřad civilního letectví oznámil, že jeho letadla našla u ostrova Tho Chu dvě velké olejové skvrny. Vietnam k nim vyslal lodě. Zatím nikdo oficiálně nepotvrdil, že skvrny souvisí s hledaným letadlem, ale mohly by být údajně zbytkem po uniklém palivu. Jsou o délce deset a patnáct kilometrů a vzdáleny jsou asi 500 metrů jedna od druhé.

Nikde na trase letadla prý zatím nebyly zpozorovány trosky. Pilot ale neodvysílal tísňový signál, což je podle letových odborníků nezvyklé. Podobný případ je znám z roku 2009, kdy rovněž bez tísňového signálu spadlo po čtyřech hodinách letu do moře letadlo společnosti Air France na trase z Brazílie do Francie.

I přes skvrny na moři zřícení letadla zatím žádnými úřady potvrzeno nebylo. Odborník na letectví Martin Velek však jinou variantu než nehodu považuje za vysoce nepravděpodobnou. „Zatím ještě není známo, že by letadlo bylo takovou dobu absolutně nezvěstné a pak se někde objevilo. Domnívám se proto, že letadlo spadlo,“ poznamenal pro ČT24 letecký publicista Velek.

Okolnosti letu přitom měly být ideální. Panovalo dobré počasí, ve stroji bylo palivo na sedm a půl hodiny letu, letadlo se rovněž v době zmizení nacházelo ve vysoké výšce. Navíc kapitán byl zkušený a malajsijské aerolinie i Boeing 777 mají dobré bezpečnostní záznamy. Přesto se lidé čekající na pekingském letišti svých blízkých nedočkali.

Boeing 777-200 startoval z Kuala Lumpuru v pátek 17:21 SEČ (sobota 00:21 místního času) a v Pekingu měl spoj s označením MH370 přistát ve 23:30 SEČ (sobota 6:30 místního času)

Příletová hala v Pekingu hlásí zpoždění letu MH370
Zdroj: imago stock&people/ČTK

Velvyslanec České republiky v Malajsii Rudolf Hykl potvrdil, že podle centra pro katastrofy malajsijského ministerstva zahraničí nejsou na palubě žádní Češi. Na palubě bylo kromě dvanáctičlenné posádky 227 pasažérů, z nich 153 byli Číňané a Tchajwanci a 38 Malajsijci.

Podle později zpřesněné informace také sedm Indonésanů a šest Australanů, dále lidé z Francie, Ukrajiny, Kanady, Ruska či Nizozemska, dohromady ze 14 zemí. Mezi cestujícími také byly dvě malé děti.

Zmatky a stížnosti příbuzných

Čínští příbuzní pohřešovaných si ovšem začali stěžovat na úřady v Pekingu. Ty je údajně nechaly odvézt do hotelu poblíž pekingského letiště s tím, že tam mají vyčkat na další informace. Asi dvacítka těchto lidí však podle agentury Reuters zlobně vyrazila ven a stěžovala si před zraky novinářů.

Příbuzní cestujících ze ztraceného letadla v Pekingu
Zdroj: ČTK/ZUMA/Shen Bohan

„Není tady nikdo z letecké společnosti, nemůžeme najít jediného člověka. Prostě nás zavřeli do pokoje a řekli, abychom čekali. Chceme, aby se někdo ukázal, nedali nám ani seznam pasažérů,“ řekl jeden z mužů. Další z příbuzných se snažil vyhnout se novinářům a pouze si postěžoval: „Jednají s námi jako se psy.“

Ke zmatku přispěla rychle popřená zpráva, podle níž letadlo přistálo v jihočínském městě Nan-ning. I když čínská vláda to nepotvrdila, některá čínská média spekulují, že údaj byl mylný a že místem přistání mělo být vietnamské místo zvané Nan Ming. Ke kritikům se připojila i čínská agentura Nová Čína, když na své adrese na sociálních sítích napsala, že malajsijské aerolinky čekaly pět hodin, než oznámily ztrátu kontaktu s letadlem.

Zaměstnanec společnosti Malaysia Airlines odpovídá na dotazy novinářů
Zdroj: Xinhua/ČTK/ZUMA

Územní spory jdou stranou

Malajsijský letoun se z radarů ztratil, když prolétal oblastí Jihočínského moře, jehož části si nárokuje několik asijských států, zejména Čína a Filipíny. Jejich napjaté vztahy, které se nejednou nebezpečně přiblížily ozbrojenému konfliktu, dnes v důsledku tragické havárie ustoupily.

Do záchranných prací se zapojili záchranáři Malajsie, Vietnamu, Číny i Filipín. Čína na pomoc záchranářům vyslala dva pomocné čluny a Filipíny tři hlídkové lodi a tři letadla. „V mimořádných situacích musíme postupovat společně bez ohledu na hraniční problémy,“ prohlásil velitel filipínského západního vojenského okruhu Roy Deveraturda.

Dnešní nehoda je již druhou vážnou nehodou letounu Boeing 777 za necelý rok. Toto letadlo přitom od zahájení letů v roce 1995 nemělo žádné problémy s bezpečností. Loni v létě měl letoun 777 aerolinek Asiana Airlines nehodu při přistání v San Francisku, při nehodě přišli o život tři cestující.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 mminutou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice Al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 13 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 46 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...