Kyjev - Ukrajinský prezident Petro Porošenko vyzval během kyjevského summitu s vedením Evropské unie ke zrušení víz pro Ukrajince. Zabránit by tomu podle něj neměl ani konflikt s proruskými povstalci na Donbasu, který si od loňského dubna vyžádal přes 6100 mrtvých. Kyjev obviňuje Rusko z agrese, Moskva přímé zapojení do konfliktu popírá. Porošenko dnes také připomněl ukrajinskou žádost o vyslání mírové mise EU, unijní lídři ale tuto možnost okamžitě zamítli.
„Počínání Moskvy na východní hranici podstatně komplikuje tento proces (zrušení unijních víz). Ale souhlasím s prezidentem (Donaldem) Tuskem, že tento problém by neměl být překážkou pro bezvízový režim,“ řekl Porošenko podle webu listu Ukrajinska pravda.
Zrušení unijních víz v nejbližší době by podle Porošenka významně podpořilo prozápadní orientaci Ukrajiny.
- „Ukrajinci jako Evropané mají právo na jednu z klíčových svobod, na které spočívá evropská integrace, svobodu pohybu a mezilidských kontaktů,“ zdůraznil ukrajinský prezident.
„Doufáme v posílení klíčové role EU v mírovém procesu,“ uvedl Porošenko a připomněl, že Kyjev se obrátil na OSN a EU s žádostí o vyslání mírových jednotek. Avšak předseda Evropské rady Tusk Porošenkovy naděje okamžitě uhasil: „Víme o ukrajinském očekávání, ale momentálně není možné vyslat vojenskou misi, tato otázka se v unii ještě ani neprojednávala.“ Unie je podle něj ochotna - „jakmile to bude možné“ - vyslat civilní experty, aby zhodnotili „humanitární situaci“ v oblasti konfliktu.
Přihláška do Unie? Za pět let…
Porošenko rovněž vybídl EU, aby potvrdila, že se Ukrajina může v budoucnu stát členskou zemí Unie, samozřejmě pokud splní všechny podmínky. Ukrajina podle něj bude během pěti let schopna splnit podmínky pro podání přihlášky ke vstupu do EU. „Máme ambiciózní plány a víru, a právě proto prohlašuji, že během pěti let musíme zajistit efektivní uplatnění asociační dohody a splnit podmínky, které jsou nezbytné, abychom podali přihlášku ke členství,“ řekl šéf státu podle agentury Unian. Současně zdůraznil, že evropská budoucnost země závisí především na samých Ukrajincích.
Politický geograf Michael Romancov o výhradách EU vůči reformnímu procesu na Ukrajině: „Paradoxně, jestli něco může Ukrajině pomoci, tak je to kritika. Podíváme-li se do minulosti na případ Západního Balkánu, tam vstřícnost a diplomatický jazyk řadu věcí spíše zkomplikovaly. Tvrdá kritika, po níž však bude následovat poskytnutí pomoci, může být tou novou a schůdnější cestou.“
Nynější kyjevský summit je první od uzavření asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. Na pořadu má především reformy na Ukrajině, které podle kritiků dosud v praxi spíše váznou, podobně jako boj proti korupci. „Máte silného nepřítele, ale také mnoho přátel. Můžete počítat s pomocí, ale to nebude stačit, pokud sami nezměníte Ukrajinu,“ řekl Tusk. „Nemůžeme udělat celou práci za vás, místo ukrajinského lidu, vlády, parlamentu. Je na vás, abyste udělali reformy a z Ukrajiny se stala prosperující, spravedlivější, zkrátka lepší země.“
Ukrajina musí zapracovat na reformách
Jednání se účastní mimo jiné šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker a předseda Evropské rady Donald Tusk. Předpokládá se, že evropská strana ukrajinským partnerům zdůrazní potřebu pokračovat v reformách.
Ukrajina se nyní snaží odvrátit hrozbu platební neschopnosti. Tamní ekonomika se potýká s negativními dopady povstání proruských separatistů na východě země a loňské anexe poloostrova Krym Ruskem. Během příštích čtyř let by měla Ukrajina získat od mezinárodních věřitelů zahrnujících rovněž EU kolem 40 miliard dolarů (zhruba bilion Kč).
Z východních partnerů Unie jako první splnilo podmínky pro bezvízové cestování do schengenského prostoru Moldavsko, jehož občané od loňského května nepotřebují k cestám do EU kratším 90 dní žádná víza.
