Praha/Dallas - Atentát na amerického prezidenta J. F. Kennedyho - první nepotvrzená zpráva zní: prezident byl zasažen do hlavy. Půl hodiny po střelbě ale lékaři oznamují: prezident nepřežil… Mediální honička začala, ale zdaleka ne taková, jak ji známe z poslední doby. Nicméně snaha dostat rychle informace mezi lidi tady byla. Například veřejnost v tehdejším Československu nejspíš patřila mezi první v Evropě, kdo se zprávu o atentátu dozvěděl. Informaci o události pustil do éteru bývalý redaktor Československého rozhlasu Karel Tejkal, a to navzdory restrikcím tehdejšího režimu. Absurditu doby a režimu, který mu v roce 1963 svazoval ruce, popsal ve speciálu Horizontu ČT24.
Zpráva o atentátu na Kennedyho obešla v Čs. rozhlase cenzuru
Ve 12:30 místního času z šestého patra rohové budovy někdo třikrát vystřelí. Jedna kulka amerického prezidenta J. F. Kennedyho míjí, druhá mu proletí krkem, třetí ho zasáhne do hlavy. Když ho přijímají v nemocnici, ještě žije. Nepotvrzená zpráva zní: prezident byl zasažen do hlavy. Půl hodiny po střelbě lékaři oznamují: prezident nepřežil…
„Ta zpráva ve mně vzbudila nutkání to sdělit,“ vzpomíná bývalý redaktor Karel Tejkal na chvíli, kdy se ze zahraničních zdrojů dozvěděl zprávu o atentátu na Kennedyho. Touha o události informovat však narážela na restrikce tehdejšího Československého rozhlasu. Redaktoři měli k dispozici jen tři zdroje informací, ze kterých mohli používat pouze jeden, a to ČTK. ČTK ale tehdy informovala se zpožděním, vysvětluje Tejkal a připomíná rčení „Dočkej času jako četka TASSu.“
Cenzuru jsem obešel, tehdejší doba byla připitomělá, říká Tejkal
Informaci o atentátu se Tejkal dozvěděl ze zpravodajské agentury AFP. K těmto zdrojům se ale redaktoři dostávali načerno, Tejkal tak nemohl informaci převzít. Čekal proto, až zpráva vyjde v tzv. „íčku“, ČTK pro informaci, jak dodává. Jakmile agentura informaci vydala, Tejkal zamířil do hlasatelny, obešel cenzuru, která byla v té době nutná podle jeho slov i na zprávy o počasí, a dohodl se s inspektorkou vysílání (paní Bártlovou) na odvysílání zprávy. První zpráva zahraničních agentur o situaci po atentátu přitom zněla, že Kennedy je zraněn, nikoliv mrtev.
- „Karel Kyncl ve své knize píše, že kdyby se nebyli radili s Hoffmannem (ústředním ředitelem Československého rozhlasu v letech 1959-67), tak byl Československý rozhlas první v Evropě, kdo tuto zprávu oznámil, nevěděl v tu chvíli, že jsme to oznámili my a že jsme možná první v Evropě, nebo jedni z prvních v Evropě, byli,“ dodal Tejkal.
Zpráva o atentátu na Kennedyho (AP)
„Oznámili jsme, že prezident Kennedy byl vážně zraněn a byl odvezen do nemocnice,“ vzpomíná Tejkal. Vzápětí se začal z New Yorku z tiskového střediska OSN hlásit zpravodaj Karel Kyncl a další komentátoři, kteří se snažili získat povolení k tomu, aby se se zprávou mohlo vstoupit do vysílání. Zpráva přitom už byla tzv. venku. Vzbudila tehdy velký ohlas, do redakce přiběhl Karel Čermák, dříve také zpravodaj Československého rozhlasu, a začalo se vysílat naplno, dodává Tejkal.
Karel Tejkal, bývalý redaktor Československého rozhlasu
„Měli jsme radost, že jsme obešli šéfy. Byla to doba, kdy jsme nesměli říci, že zahraniční státník (kromě socialistických) se vrátil odněkud do vlasti. Oni neměli vlast. To se mohl vrátit Antonín Novotný, nebo Chruščov, ale ostatní jeli do Bonnu, do Washingtonu nebo do Paříže. Takto připitomělá doba to byla. Na všechno muselo být razítko cenzury a šéfové, když měli něco rozhodnout, tak nerozhodovali.“
Rozhovor s Karlem Tejkalem (zdroj: ČT24)