Zpráva, která před 55 lety šokovala svět. Atentátník v Dallasu zabil amerického prezidenta Kennedyho

Před 55 lety zemřel při atentátu pětatřicátý americký prezident John Fitzgerald Kennedy. Ačkoli byl v úřadu pouhých 1036 dní, řadí se mezi nejoblíbenější americké prezidenty. Do historie se zapsal neúspěšnou akcí v Zátoce sviní, karibskou krizí a vyjednáváním se Sovětským svazem. Jeho slibnou kariéru přerušila střelba v Dallasu, při které byl prezident zasažen do krku a hlavy. Svým zraněním ještě téhož dne v místní nemocnici podlehl.

John Fitzgerald Kennedy se narodil jako druhé z devíti dětí vlivné rodině původem irských přistěhovalců. Studoval na Harvardově univerzitě a v roce 1940 nastoupil do armády. Sloužil v Tichomoří, kde utrpěl těžké zranění zad.

Po válce krátce pracoval jako novinář. Poté jeho kroky zamířily do politiky. V roce 1947 se stal kongresmanem za demokraty. O šest let později ve své politické kariéře pokračuje na pozici senátora.

Ještě ten rok si bere za manželku Jacqueline Bouvierovou, se kterou měl tři děti. Jeho jediným žijícím potomkem je dcera Caroline. První syn přišel o život při havárii letadla v roce 1999, druhý syn zemřel hned po porodu.

V roce 1960 zvítězil Kennedy v prezidentských volbách, při kterých porazil Richarda Nixona. Stal se tak nejmladším americkým prezidentem v historii. Svůj prezidentský mandát začal slovy: „Neptejte se, co může vaše země udělat pro vás, ptejte se, co můžete vy udělat pro vaši zemi.“

Spolu se svým bratrem Robertem Francisem Kennedym představoval „JFK“ svěží vítr v politice a oba byli trnem v oku konzervativně založeným kruhům. S bratrem přitom prezidenta pojila nejen politická kariéra, ale i neblahý skon. „Bobby“ Kennedy se stal obětí atentátu poté, co oznámil svůj triumf v prezidentských primárkách v Kalifornii v roce 1968.

Svět na pokraji jaderné války

Kennedyho politické působení odráží napjatou dobu studené války a soupeření s komunismem. Jeho největším neúspěchem byl krach akce v Zátoce sviní. Nevydařený pokus o svržení kubánského diktátora Fidela Castra v roce 1961 zhoršil vzájemné vztahy a upevnil Castrovu pozici v Latinské Americe coby ikony boje proti kapitalismu.  

Další horké chvilky čekaly amerického prezidenta na podzim roku 1962, kdy světu hrozil jaderný konflikt. Sovětský svaz umístil balistické rakety na pobřeží Kuby – byly připravené k útoku na USA. Tato operace SSSR byla reakcí na americké rozmístění raket v Itálii a Turecku.

USA odpovědělo na tyto kroky zahájením námořní blokády Kuby. Přes nátlak generálů se Kennedymu podařilo uchránit svět od jaderné katastrofy, a to díky jednání se sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem.

Dohoda mezi Moskvou a Washingtonem vedla také k uzavření smlouvy o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi. „V Moskvě skončila jednání o smlouvě, která zakazuje jaderné zkoušky v atmosféře, vesmíru a pod vodou,“ oznámil Kennedy v roce 1963.

Kennedy stojí i za největším americkým vesmírným programem Apollo. „Jsem přesvědčen, že tento národ si může stanovit za cíl vyslat člověka na povrch Měsíce a dopravit jej bezpečně zpět na Zemi dříve, než uplyne toto desetiletí,“ uvedl v roce 1961.

Jeho slova se naplnila v roce 1969, kdy první lidé Neil Armstrong a Edwin Aldrin stanuli na Měsíci.

Dallaský atentát

J. F. Kennedy začal svoji předvolební kampaň za znovuzvolení do Bílého domu v texaském Dallasu. To, že se stane tragédie, předvídal ranní titulek dallaských novin. V černém rámečku připomínajícím smuteční oznámení stálo „Vítejte do Dallasu, pane Kennedy“.

Do Dallasu s prezidentem přiletěla i jeho žena Jacqueline, které tři měsíce předtím zemřel na porodním sále jejich syn.

obrázek
Zdroj: ČT24

Před polednem nastoupil prezidentský pár do limuzíny. Díky slunnému počasí zůstal automobil se staženou střechou a umožňoval páru zdravit jásající davy na cestě do veletržního paláce, kde měl prezident pronést projev.

V půl jedné se ozvalo na Elm street několik výstřelů. Zraněn byl prezident a texaský guvernér John Connaly, který na rozdíl od prezidenta útok přežil. Oba zranění byli převezeni do nejbližší Parklandské nemocnice.

První zprávy o smrti prezidenta přináší tisku dva přivolaní kněží. Oficiálně prezidentovo úmrtí potvrdil mluvčí Bílého domu v půl druhé odpoledne. Ještě téhož dne byly ostatky převezeny do Washingtonu, D. C.

Ještě před příletem ale už USA měly nového prezidenta. Na palubě vládního letounu složil za přítomnosti Jacqueline prezidentskou přísahu dosavadní viceprezident Lyndon Johnson.

Ihned po atentátu se rozjelo jeho vyšetřování. Před druhou hodinou odpoledne chytila policie údajného viníka. Podezřelý muž byl zadržen poté, co v Dallaském divadle postřelil policistu a dalšího zranil. Čtyřiadvacetiletý Lee Harvey Oswald však svou vinu popřel.

Ještě před zahájením líčení Oswalda v dallaské věznici zastřelil majitel místního nočního klubu Jacob Leon Rubinstein (známější jako Jack Ruby). Ten byl za vraždu Oswalda odsouzen k trestu smrti. Před zahájením odvolacího procesu v lednu 1967 ale zemřel na rakovinu.

Příčiny atentátu nejsou doposud objasněny. Tehdejší prezident USA Lyndon Johnson spekuloval nad tím, že atentát na Kennedyho byl odvetou za smrt jihovietnamského diktátora Ngo Dinh Diema z roku 1963. Další teorie pracovala s myšlenkou, že atentát na Kennedyho si objednala kubánská vláda jako odplatu za pokus zabít Fidela Castra.

Francouzský dokumentární film Atentát na Kennedyho zblízka si můžete přehrát v následujícím videu. (Pořad bude v iVysílání k dispozici do 5. 12. 2018.)

Nahrávám video

Za možného viníka byl označován i Sovětský svaz. Na jeho území totiž Oswald pobýval v 50. letech. Moskva ale spojení s Oswaldem popřela. Její tvrzení podporuje fakt, že Oswaldovi se nepodařilo získat v roce 1959 povolení k pobytu v SSSR a jeho druhý pokus přes konzulát v Mexiku se také nevydařil.

V současnosti se oficiální stanovisko k atentátu přiklání k výsledkům prvního vyšetřování z roku 1964, které dospělo k závěru, že Oswald střílel sám a neměl žádné komplice.

Další vyšetřování Komise, které probíhalo od 70. let, bylo ukončeno v roce 1988 a nepřineslo žádné nové zjištění.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 4 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 4 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 7 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 9 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 10 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 10 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...