Našlápnutou kariéru Roberta Kennedyho zastavily před 50 lety výstřely palestinského atentátníka

„Člověk musí mít velké štěstí, aby byl zvolen prezidentem USA. Buď ho má, nebo ne.“ Tuto myšlenku před půlstoletím vyslovil před rozhodujícími primárkami v Kalifornii Robert „Bobby“ Francis Kennedy. Sám ale štěstí neměl. Ačkoli ho dobře rozjetá nominační kampaň k jeho cíli úspěšně přibližovala, 5. června 1968 jeho cestu na vrchol ukončil Palestinec Sirhan Bišara Sirhan. Robert Kennedy zemřel den po atentátu v pouhých 42 letech.

Málokdo byl v Americe 60. let populárnější než Bobby Kennedy – schopný, zkušený, usměvavý a komunikativní senátor s nejvyššími ambicemi. Na popularitě mu přidával i fakt, že jeho starší bratr John Fitzgerald Kennedy (JFK) zemřel v listopadu 1963 v nejvyšším úřadě „mučednickou smrtí“.

Sedmé dítě Josepha a Rose Kennedyových bylo k úspěchu předurčeno. Už během bakalářských studií na Harvardu byl jedním z lídrů školního fotbalového týmu, později se zapsal uspěšným vedením bratrovy kampaně do Senátu. Další jeho kariéra už byla spojena jen s politikou. 

Když v roce 1960 demokraté nominovali JFK jako kandidáta na pozici prezidenta, dostal mladší bratr Bobby za svou pomoc v kampani dárek v podobě stříbrného pouzdra na cigarety, na jehož plášti byl vyryt nápis „Po mně – proč ne ty?“.

JFK si po zvolení prezidentem Bobbyho vybral na post ministra spravedlnosti a především jako hlavního rádce. Pár kritiků poukazovalo na koncentraci moci, kterou Kennedyové vládnou, a Bobby byl také napadán za údajné zneužívání bezpečnostních složek pro destabilizaci protivníků a krytí problémů klanu. Než Lee Harvey Oswald ale spáchal atentát na JFK, byla Robertova pozice velmi pevná.

Po nástupu Lyndona Johnsona do Oválné pracovny Bobby z Bílého domu záhy odešel a nechal se zvolit senátorem za stát New York. Nepodlehl tak naléhání některých spolustraníků, aby šel hned do boje s Johnsonem o stranickou nominaci do prezidentských voleb, a rozhodl se počkat.

Jeho chvíle přišla poté, co v prvních primárkách v roce 1968 zvítězil v New Hampshire podceňovaný senátor Eugen MacCarthy. Bobby se vrhl do boje. Kromě Oregonu v podstatě jenom vítězného. Definitivní verdikt měl padnout v Kalifornii, což je stát, který dodává nejvyšší počet volitelů.

Radost z kalifornského vítězství utnuly výstřely

Osudné výstřely padly v hotelu Ambassador v Los Angeles. „Pojďme na můj pokoj,“ řekl Bobby svým blízkým v hotelu 5. června 1968, chvíli poté, co se dozvěděl, že stěžejní kalifornské primárky vyhrál se ziskem 46 procent hlasů.

„Nepůjdeme přes chodbu, ale přes kuchyni, nebude tam tolik lidí a budeme tam rychleji,“ řekl ještě. S touto ústupovou cestou však počítal i Palestinec Sirhan Bišara Sirhan. Dva výstřely z osmiranného revolveru zasáhly v noci na 5. června svůj cíl. 104 minut po půlnoci 6. června 1968 pak neurochirurgové konstatovali Robertovu smrt.

8 minut
Redaktor Aktuálně.cz Daniel Anýž k vraždě Roberta Kennedyho
Zdroj: ČT24

Atentátník se mstil za podporu Izraele

Sirhan byl zarytý nepřítel Izraele a chtěl se pomstít USA za jejich podporu židovskému státu v šestidenní válce. „Pocházel z imigrantské rodiny z Palestiny, která v roce 1948 prchla do Jordánska a odtamtud pak do Jižní Kalifornie,“ uvedl redaktor Aktuálně.cz Daniel Anýž.

K atentátu došlo během prvního výročí šestidenní války. „Sirhan během výslechů vypověděl, že Kennedyho zavraždil za jeho podporu Izraele,“ uvedl expert na americké dějiny z Hebrejské univerzity Meir Baruchin. Vrah si dodnes odpykává doživotní trest v kalifornské věznici. Opakovaně se pokouší dostat na svobodu. Už patnáctou žádost o podmínečné propuštění dnes 74letého Sirhana ale komise naposledy v únoru 2016 na dalších pět let odmítla.

Osudy obou mužů se protnuly už v roce 1948, u Damašské brány do starého Jeruzaléma tehdy teprve čtyřletý Sirhan Sirhan málem zemřel při útoku židovského teroristy. Dvaadvacetiletý Robert Kennedy tam zase pobýval jako zpravodaj amerického listu Boston Post.
Jakub Szántó
obrázek
Zdroj: ČT24

Konspirace mluví o dvou střelcích

Podobně jako vražda JFK se konspirace nevyhnuly ani atentátu na Bobbyho Kennedyho. Jeho syn, kterému je dnes 64 let, tvrdí, že v místnosti mohl být ještě jeden střelec. „Policie neodvedla úplně dobrou práci na místě a tím pádem dala prostor ke spekulacím. Například nezajistila dobře stopy po kulkách a tím vznikla teorie, že bylo vypáleno třináct ran, a jak říká Robert Kennedy mladší, z osmiranného revolveru třináct ran nevypálíte,“ uvedl Anýž.

Také Kennedyho kolega, který byl tehdy zraněn, tvrdí, že stříleli dva lidé. „Nejen tuto nejasnost si vzal hotel Ambassador navždy s sebou. Před lety uvolnil místo škole a také parku s Kennedyho jménem,“ uvedl bývalý zpravodaj ČT Martin Řezníček.

Připomněl, že tato událost vedla ke změně fungování Secret Service, tedy služby, která se primárně stará o bezpečnost prezidenta. „Od té doby na ni mají nárok také ti, kteří se o Bílý dům teprve ucházejí,“ podotkl dříve Řezníček.

  • Narodil se 20. listopadu 1925 v Bostonu ve státě Massachusetts v rodině multimilionáře a diplomata irského původu. Ačkoli jsou s ním spojovány pověsti o mimomanželských avantýrách (údajně se s JFK dokonce dělil o přízeň hollywoodské divy Marilyn Monroeové), byl příkladným manželem a otcem 11 dětí (poslední se narodilo až po jeho smrti). Pohřben je několik desítek metrů od svého bratra na Arlingtonském národním hřbitově ve Washingtonu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 12 hhodinami
Načítání...