Řecko a Makedonie se dohodly, že ukončí letitý spor o název balkánské země Makedonie kompromisním názvem Severní Makedonie. Ve Skopji to oznámil makedonský premiér Zoran Zaev a současně v Aténách jeho řecký protějšek Alexis Tsipras. Řecko kvůli dosavadnímu názvu sousedním Makedoncům blokuje vstup do Severoatlantické aliance a zahájení přístupových jednání s Evropskou unií. V mezinárodním styku se používá označení Bývalá jugoslávská republika Makedonie (Former Yugoslav Republic of Macedonia, zkráceně FYROM). Není ale jisté, že nový kompromisní název projde.
„Máme dohodu. Máme historické řešení po více než pětadvaceti letech. Naše dohoda zahrnuje název Republika Severní Makedonie pro univerzální použití,“ oznámil předseda makedonské vlády Zaev, podle kterého by oba premiéři mohli dohodu podepsat o víkendu.
Tento název má být podle dohody používán v mezinárodních i vnitrostátních záležitostech. Mezi podmínkami řecké strany je schválení příslušných změn v makedonské ústavě. Řecký zákonodárný sbor má o ratifikaci dohody hlasovat až po splnění závazků plynoucích z dohody makedonskou stranou. Schválit ji musí makedonský parlament a Makedonci o ní budou hlasovat v referendu, které by se podle Zaeva mohlo uskutečnit na podzim.
Tsipras upřesnil, že jako první krok musí dohodu ratifikovat makedonský parlament. Poté Řecko na unijním summitu koncem června „podpoří zahájení přístupových rozhovorů Makedonie s EU“ a „pozvání ke vstupu do Severoatlantické aliance summitem NATO“ v červenci.
Pokud se makedonské vládní koalici, která nyní v parlamentu nemá kvalifikovanou většinu, nepodaří prosadit změnu základního zákona, „pozvání do NATO bude anulováno a jednání s EU nezačne“.
Tsipras: Skopje se zřekne spojování své země se starověkou Makedonií
Dohoda podle Tsiprase rovněž obsahuje takové podrobnosti jako to, že v osobních dokladech obyvatel Makedonie bude ke státní příslušnosti uvedeno „Makedonec/občan Severní Makedonie“. Pokud jde o řeč, bude-li se dále nazývat makedonština, bude „řazena do rodiny jihoslovanských jazyků“.
Řecký premiér také uvedl, že sousední země se do budoucna zřekne jakéhokoli svého spojování se „starověkou řeckou kulturou Makedonie“, ztělesněnou Alexandrem Velikým, na jehož dědictví si Řekové činí výlučný nárok.
Obě země vedou spor o název Makedonie, který Skopje přijala po rozpadu Jugoslávie v roce 1991. Řekové ho totiž považují za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na severní část svého území.
V mezinárodním styku, včetně OSN, se nyní používá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Více než 120 zemí světa, včetně Ruska, USA i ČR, ale zemi uznává pod názvem Makedonská republika.
Nový název nemá jistou podporu parlamentů
Dohoda premiérů ale ještě vůbec neznamená, že se ji podaří realizovat. Jsou proti ní opozice v obou zemích, přičemž v Řecku i koaliční partner Tsiprasovy formace SYRIZA, strana Nezávislí Řekové. Její předseda Panos Kamenos zopakoval, že dohodu nepodpoří, pokud bude nový název bývalé jugoslávské republiky obsahovat slovo Makedonie. V Řecku se proti takové dohodě konaly velké protestní mítinky.
Podobné velké akce nesouhlasu se konaly i v Makedonii. Zaev nemá pro dohodu podporu nejsilnější parlamentní strany VMRO-DPMNE, která je nyní v opozici. Bez hlasů jejích poslanců v zákonodárném sboru neprosadí změnu ústavy požadovanou Aténami. Předseda VMRO-DPMNE Christian Mickoski už podle serveru 24.mk uvedl, že oznámená dohoda není žádné řešení, ale „kapitulace“.
EU i NATO dohodu přivítaly
Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a komisař pro rozšíření Johannes Hahn Aténám a Skopji blahopřáli. „Těšíme se na to, že Evropská rada schválí naše doporučení ze 17. dubna zahájit přístupové jednání s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie v červnu,“ napsali ve společném prohlášení.
Podobně reagoval i generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Ujednání premiérů Řecka a Makedonie označil za „historickou dohodu“ a vyzval obě země k jejímu dokončení, které „uvede Skopje na cestu k členství v NATO“.
