Evropská unie začíná rozhodovat o zrušení letního času. Zatímco v Evropě je debata teprve na začátku, Rusko si už prošlo několika změnami. V roce 2011 střídání času zrušil tehdejší prezident Dmitrij Medveděv, který se snažil ustálit rozladěné biorytmy občanů. Za tři roky pak jeho nástupce Vladimir Putin ručičky ciferníků zase posunul.
V roce 2011 prezident Medveděv vycházel z úvahy, že změna času z letního na zimní a zpět ničí lidem zdraví. Rozhodl se tedy střídání času zrušit a ponechat po celý rok letní čas. Tento krok tehdy podporovalo v anketě 73 procent občanů, změna ale zanedlouho vyvolala vlnu nesouhlasu. Hlavně Rusové žijící na severu země těžce nesli, že v období tuhých zim měli ráno méně světla.
Na nový čas si během volební kampaně stěžovali tehdejšímu premiérovi Putinovi i fotbaloví fanoušci. Namítali, že kvůli časovému náskoku před Evropou nemůžou sledovat aktuální souboje o míč na cizích trávnících. Moskva totiž měla v zimním období vůči Evropě tříhodinový posun a vůči Británii dokonce čtyři hodiny. Sledování nočních přenosů fanoušky asi natolik zmáhalo, že jeden z nich během schůzky s Putinem dokonce usnul.
Současný prezident Putin pak Medveděvovo rozhodnutí změnil v červenci roku 2014. Posunul hodiny o šedesát minut zpátky a Rusům tak vrátil „zimní čas“. Podle jeho slov již navěky věků. Ke střídání na čas letní se tedy Rusko nevrátilo a zůstalo tak u jednotného času po celý rok. Bělorusko, jež v roce 2011 následovalo příkladu svého východního souseda, se naopak k rozhodnutí vrátit zimní čas tentokrát nepřipojilo.
Na ruský čas si nastavili hodinky i na tehdy anektovaném Krymu, který se do té doby jako součást Ukrajiny řídil zákony z Kyjeva. K ruskému času se připojili v roce 2014 i povstalci na Donbasu.
Inspirovat ruskou velmocí se nechalo v roce 2016 i Turecko. Vedle argumentu o delším trvání denního světla přidalo i náboženský podtón. Díky zrušení přechodu na zimní čas zůstalo v zimních měsících ve stejné časové zóně jako Saúdská Arábie a další státy Blízkého východu, které čas také nemění. Doby modliteb a významných muslimských svátků tak Turci sjednotili s posvátnými městy Mekkou a Medínou.
Ruský člověk v běhu času
Letní čas v Rusku poprvé zavedla 1. července 1917 prozatímní vláda, která zemi vládla po svržení cara. Po státním převratu o pár měsíců později bolševici zase vrátili původní čas, aby si později vše opět rozmysleli. S časem si ale Sověti velmi pohrávali a někdy ručičky posouvali o hodinu, jiný rok o dvě nebo dokonce i o tři hodiny.
Například v roce 1930 si Rusové posunuli hodinky o šedesát minut dopředu, zatímco jinde ve světě se čas neměnil. V dubnu 1981 pak sovětská vláda zavedla každoroční změny letního času na zimní.
S nápadem přišel londýnský stavitel
Jako první přišel s návrhem zavést letní čas koncem 18. století Američan Benjamin Franklin. Franklin tehdy napsal, že lidé by měli chodit spát i vstávat dříve, díky čemuž by lépe využili denního světla a neplýtvali svíčkami.
Další myšlenka na změnu času se objevila až o 120 let později. Přišel s ní londýnský stavitel William Willet ve své prvotině. Jeho návrh z roku 1907 posunoval každou dubnovou neděli hodiny o 20 minut dopředu a opačně se mělo postupovat v září. I když se mu podařilo přesvědčit jednoho britského poslance, návrh neprosadil. V praxi byl letní čas poprvé zaveden v roce 1916, a to hned v řadě evropských zemí.
Motivací pro zavedení letního času byly zejména energetické úspory během světových válek. Energetici však dávají v posledních desetiletích za pravdu spíše odpůrcům letního času. Střídání letního a zimního času se podle nich projevuje jen zanedbatelně, úspory elektřiny to nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má například počasí.
