V pákistánské obci Arandu ve třech tisících metrech nad mořem už přes deset let funguje česká nemocnice. V nehostinné oblasti pod horou K2 ji postavili dva čeští horolezci. Díky nim odzvonilo dobám, kdy místní umírali bez pomoci i na běžné nemoci. O tom, jak funguje lékařská pomoc v oblasti téměř odříznuté od civilizace, natáčela reportérka Bohunka Fraňková.
Životy v pákistánských horách pod K2 zachraňují čeští horolezci
12 minut
Reportéři ČT: Česká pomoc pod K2
Jedná se spíše o polní nemocnici nebo zdravotnické zařízení, které má ale veškeré potřebné vybavení. „Naše česká nemocnice Czech Hospital obhospodařuje asi 15 tisíc lidí a chodí k nám nejen obyvatelé nejvyšší vesnice Arandu, ale prakticky lidé z celého údolí,“ říká horolezkyně Dina Štěrbová, která českou nemocnici postavila s dalším Čechem Vítězslavem Dokoupilem.
K vyšetření pacientů mají k dispozici EKG a od roku 2014 třeba i ultrazvuk. Na střeše nemocnice jsou solární panely, bez kterých by tyto přístroje nefungovaly. Prvním úspěchem, na který oba horolezci vzpomínají, bylo, že během zimy nezemřelo díky dovezeným antibiotikům žádné dítě na zápal plic. „Oni antibiotika neměli a ročně průměrně v zimě umíralo deset až patnáct dětí,“ popisuje Štěrbová.
Oblast je obtížně dostupná
Dostat se do české nemocnice v horách na severu Pákistánu není jednoduché. Z města Skardu se jedná o celodenní cestu džípem horskými vesnicemi i opuštěnými oblastmi. Řeky a propasti se přejíždí po dřevěných mostech, na které může vjet vždy jen jedno auto. Ze skal padají kameny, a tak je nutné občas i zastavit a cestu si upravit.
Cesty jsou obecně ve špatném stavu, někdy se cesta dokonce utrhne a džíp spadne. To se už stalo i pákistánským lékařům, kteří jeli do české nemocnice. Cesta pod autem se propadla, auto spadlo a čtyři muži se zabili. Po tomto neštěstí byla důkladně opravena tak, aby už k podobné nehodě nedošlo.
Život místních obyvatel daleko od civilizace je nesmírně obtížný a na hranici přežití. „Tady v okolí K2 žijí Baltiové. Je to svérázné etnikum s vlastním jazykem, kterým je archaická tibetština. Je to bohužel nepříliš živý jazyk, jeho písemná forma je už málokomu známá,“ přibližuje Štěrbová.
Život Baltiů připomíná středověk. Většina obyvatel neumí číst a psát, i když některé děti už do základní školy chodí. S hygienou je to podobné. V některých obcích se horalé nemyjí a někde jen tak trochu.
Zimu lidé přečkávají v dírách v zemi
Místní nemají elektřinu, a tak zatím stále žijí starým způsobem života. Chovají kozy, krávy a vysoko v horách pasou také jaky nebo křížence krávy a divokého jaka, kterým se říká dzoo. Před zimou si musí dělat velké zásoby jídla, protože zimní období je v horách velmi těžké, teploty klesnou mnohdy až na minus 40 stupňů. To místní obyvatelé nemohou ve svých kamenných domcích vydržet, a proto zimu tráví v dírách v zemi. V zimních obydlích tráví 4 až 5 měsíců a žijí tam v kouři a zápachu.
„Spí se nám tady špatně, není tady čisto. Je to hodně složité. Je tu hodně prachu a vůbec tady v Arandu spíme ve velmi infekčním prostředí,“ popisuje Najaf, jeden z obyvatel, který v nemocnici pomáhá od interny přes malou chirurgii, gynekologii, oční specializaci až po trhání zubů.
Podle Štěrbové není v pákistánských poměrech možné zajistit trvalou přítomnost lékaře v podobném zařízení, ale legislativa umožňuje, aby tam působil takzvaný paramedik. „To je na naše poměry asi tak střední zdravotní kádr, a v tomto případě je to Najaf, je to obyvatel Arandu,“ uvedla.
Podle Najafa se lékaři v létě setkávají nejčastěji s průjmy a v zimě se zápaly plic. „Já jsem pracovník ultrazvuku i dentální technik. To jsem se naučil v nemocnici ve Skardu. Někdy také jezdím do Islámábádu nebo i na jiná místa učit se další metody, například krevní rozbory, práci dentálního asistenta nebo také farmaceutické práce,“ doplnil.
Česká nemocnice v Pákistánu
Nemocnice významně pomáhá také těhotným
Největší úspěchy slaví česká nemocnice s těhotnými ženami, které v minulosti často umíraly v souvislosti s porodem, protože v muslimských oblastech se nesmí muž, a to ani lékař, dotknout cizí ženy. Tento úzus se tady podařilo překonat prostřednictvím ultrazvuku, který může odhalit případné problémy při porodu. Pokud se vyskytne při porodu problém a je nutný například císařský řez, který v české nemocnici provádět nelze, musí být žena odvezena do nemocnice ve Skardu.
V zimě je Arandu odříznuté a podle Najafa není čtyři měsíce možné cesty používat. Bývají tam i čtyři metry sněhu. Když nejde džípy použít, obyvatelé obce vytvoří lidský řetěz a nesou těhotnou ženu přes 20 kilometrů pěšky až k cestě, odkud je možné ji převézt do městské nemocnice.
Práci Čechů ocenil i pákistánský prezident
Kvůli provozu Czech Hospital oba čeští horolezci založili malou neziskovou oragnizaci. „Jsme zapsaný spolek. Je to asi nejmenší neziskovka na světě, protože má jenom dva členy – Víťu a mě. A samozřejmě peníze se neshání lehce, většinou je máme od soukromých dárců. Několikrát se nám podařilo dosáhnout i na pomoc v rámci rozvojové pomoci, kterou poskytuje Ministerstvo zahraničí ČR,“ přibližuje fungování spolku Štěrbová.
I díky této pomoci mohl spolek Czech Hospital podpořit v pákistánských horách i vzdělávání, a to tím, že ve Skardu postavil internát pro čtyřicet dětí z horské vesnice Arandu, které tam od března začnou bydlet a studovat na některé z místních škol. Internát byl slavnostně otevřen za účasti České televize a tato událost se vysílala i v pákistánské televizi.
Českou pomoc ocenil i prezident Pákistánu. „K mému velkému překvapení jsem dostala od pákistánského prezidenta státní vyznamenání, je to civilní vyznamenání, jmenuje se to Sitara-I-Khidmat a znamená to hvězda za službu. No a myslím, že jsem jeden z mála cizinců, kteří toto vyznamenání dostali,“ uvedla zakladatelka nemocnice.
Tím úspěch české pomoci ale ještě nekončí. Czech Hospital spolupracuje ve Skardu i s očním lékařem. A protože jsou tu oční problémy kvůli prachu a ostrému slunci časté, byl tento lékař vyškolen ve FN Brno i k transplantacím očních rohovek. A rohovky se mu už podařilo v Pákistánu transplantovat.
Dina Štěrbová k pomoci v Pákistánu dodává, že cílem Czech Hospital není vozit do Pákistánu peníze, ale předávat zkušenosti. „My jim současně ukazujeme, jak to mají dělat sami, aby si v budoucnu dokázali vytvořit sami zdroje nějakého příjmu a financovat nemocnici a její provoz samostatně,“ vysvětluje. Jedna z možností, jak získat peníze, je vybudování kempu pro turisty a poskytnutí horských vůdců přímo v Arandu. Polovina výtěžku z kempu by pak šla na financování léků české nemocnice.
