Zemské volby v Německu: Merkelová ztratila, uspěla populistická AfD

Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové oslabila v nedělních volbách ve všech třech spolkových zemích. Podle výsledků sice vyhrála v Sasku-Anhaltsku a skončila druhá v Bádensku-Württembersku i v Porýní-Falci, nikde ale neobhájila volební zisk z roku 2011. Naopak výrazný úspěch zaznamenala pravicově populistická, protiimigrantská AfD a slaví také Zelení, kteří vůbec poprvé v zemských volbách vyhráli. K urnám zamířil velký počet lidí – hlavním tématem se totiž stala migrační krize.

Nedělní zemské volby byly první možností, kdy se němečtí voliči mohli vyjádřit k uprchlické krizi, která začala v zemi dělat problémy koncem loňského léta. Za celý loňský rok přijelo do Německa 1,1 milionu běženců, za první dva měsíce letošního roku pak nejméně dalších 150 tisíc lidí. Kancléřka Merkelová dávala od počátku najevo vstřícnost k migrantům, kladně se k jejich příchodu stavěli i zástupci SPD a Zelených.

A právě menší koaliční partner Merkelové ve spolkové vládě se rovněž potýká se ztrátami. V Porýní-Falci sice podle odhadů dokázala SPD zvítězit a posílit o dva procentní body, v Bádensku-Württembersku ale oslabila o deset procentních bodů a její podpora se pohybuje na úrovni AfD. V Sasku-Anhaltsku pak strana ztratila devět procentních bodů a skončila až na čtvrtém místě.

AfD sbírala protestní hlasy

Kdo naopak u uprchlické krize těží, je strana AfD, která od počátku odmítá tvrzení Merkelové, že je Německo dostatečně silné, aby příchod uprchlíků zvládlo. AfD naopak razantně žádala omezení počtu imigrantů. Popularitě strany pomohly i silvestrovské útoky na ženy v Kolíně nad Rýnem a dalších městech, jejichž pachatelé byli z podstatné části běženci. Naopak pobouření vyvolaly výroky některých představitelů AfD o možné střelbě uprchlíků na hranicích.

Průzkum ZDF mezi voliči nicméně ukázal, že jen čtvrtina lidí dala hlas AfD kvůli jejímu programu. Tři čtvrtiny lidí, kteří dali svůj hlas populistům, to udělali kvůli tomu, aby vyjádřili nesouhlas s postojem zavedených stran. 

V Sasku-Anhaltsku volby vyhrála CDU s 29,8 procenta hlasů, o 2,8 procenta méně než v minulých volbách. Druhá AfD získala 24,2 procenta. Postkomunistická Levice je třetí s 16,3 procenta a sociální demokracie (SPD) získala 10,6 procenta, tedy polovinu hlasů proti roku 2011. Těsně pod pětiprocentní hranicí pro vstup do zemského sněmu jsou Zelení a liberální FDP a vše naznačuje tomu, že bude velmi obtížné sestavit vládu umírněných stran. 

V Porýní-Falci je jasným vítězem SPD, která získala 36,2 procenta. Druhou CDU podpořilo 31,8 procenta voličů, což bylo o 3,4 procenta méně než před pěti lety. Ještě počátkem roku přitom strana kancléřky Merkelové v průzkumech vedla o pět procent – jenže náskok se začal snižovat po silvestrovských útocích na ženy z několika německých měst, na kterých se podle policie z velké části podíleli běženci. Třetí skončila v Porýní-Falci AfD s 12,6 procenta hlasů. Do zemského sněmu se dostali ještě FDP s 6,2 procenta a Zelení s 5,3 procenta hlasů.

Předvolební kampaň AfD
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

V Bádensku-Württembersku poprvé v německé historii vyhráli zemské volby Zelení, hlas jim odevzdalo 30,3 procenta voličů. Druhá CDU má podporu 27 procent voličů, proti minulým volbám ztratila třetinu hlasů. Třetí AfD získala 15,1 procenta a čtvrtá SPD 12,7 procenta hlasů, což pro ni znamená propad o 10,4 procentního bodu. Do zemského sněmu se dostala ještě FDP s 8,3 procenta hlasů.

Merkelová zatím výsledek voleb nekomentovala

Kancléřka Merkelová se k výsledkům zatím nevyjádřila. Generální tajemník strany Peter Tauber však vyzval voliče, aby měli s kancléřčinou politikou trpělivost. „Dobrá řešení vyžadují čas. Jednoduchá řešení neexistují,“ řekl. Podle něj je třeba, aby demokratické strany ukázaly, že jejich návrhy na řešení uprchlické krize fungují, a získaly díky tomu zpět ty voliče, kteří nyní přešli k AfD.

Šéf SPD a vicekancléř Sigmar Gabriel k výsledkům voleb uvedl, že protestní hlasy pro AfD rozdělují společnost a SPD se bude snažit získat zpět ty voliče, kteří podpořili extremisty. „Nedopustíme, aby ti, kdo věci zjednodušují, ohrozili nebo zpochybnili základy a směřování německé politiky,“ prohlásil Gabriel.

Naopak předsedkyně AfD Frauke Petryová vyjádřila s výsledkem voleb spokojenost. „Voliči se ve velké míře odvracejí od zavedených stran. Od nás očekávají, že konečně vytvoříme opozici, která zjevně neexistuje ve Spolkovém sněmu ani v zemských sněmech,“ řekla s tím, že díky výrazným volebním ziskům může AfD nabízet silnou alternativu k politice Merkelové. 

CDU obhajovala jen jednoho zemského premiéra

Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Merkelové sice obhajovala úřad zemského premiéra v Sasku-Anhaltsku, chtěla ale převzít vládu i ve zbývajících dvou spolkových zemích, kde nyní tvoří vládní koalice sociální demokracie (SPD) a Zelení.

Co se týče možných koalic, situace je velmi barevná. Zatím se nerýsuje jasná volba. Naprosto jisté ale je, že AfD do vlády v žádné ze zemí nepůjde, skončí v opozici. Všechny strany deklarovaly, že s ní do koalice v žádném případě nepůjdou.
Václav Černohorský
zpravodaj ČT

Průzkumy v posledních dvou měsících ale ukázaly výrazný pokles popularity CDU, první místo jasně držela pouze v Sasku-Anhaltsku. V Porýní-Falci byla pozice CDU a SPD vyrovnaná, v Bádensku-Württembersku pak zaostávali konzervativci za Zelenými. Průzkumy se nemýlily ani v tom, když předpovídaly výrazný úspěch pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD). 

Německé ulice zažívají vlnu protestů

Berlínská policie musela v neděli dopoledne uzavřít prostor kolem budovy v městské části Lichtenberg, v níž strana AfD připravuje svůj program pro podzimní volby do berlínského zastupitelstva, které se uskuteční 18. září.

Proti straně tam demonstrovalo asi 150 levicových aktivistů s transparenty, v nichž odsuzovali postoj AfD k uprchlické krizi. Už v sobotu večer na tom samém místě neznámí pachatelé rozbili osm oken budovy. Nikdo přitom nebyl zraněn a policie incident vyšetřuje.

Průvod proti politice kancléřky Merkelové v ulicích Berlína
Zdroj: ČTK/imago stock&people

Asi tři tisíce pravicových aktivistů se v sobotu vydaly centrem Berlína na průvod proti migrační politice kancléřky Merkelové. Proti jejich akci přišlo protestovat přes tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnu.
19:54Aktualizovánopřed 22 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 44 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 53 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
před 1 hhodinou

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 2 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...