Zemské volby v Německu: Merkelová ztratila, uspěla populistická AfD

Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové oslabila v nedělních volbách ve všech třech spolkových zemích. Podle výsledků sice vyhrála v Sasku-Anhaltsku a skončila druhá v Bádensku-Württembersku i v Porýní-Falci, nikde ale neobhájila volební zisk z roku 2011. Naopak výrazný úspěch zaznamenala pravicově populistická, protiimigrantská AfD a slaví také Zelení, kteří vůbec poprvé v zemských volbách vyhráli. K urnám zamířil velký počet lidí – hlavním tématem se totiž stala migrační krize.

Nedělní zemské volby byly první možností, kdy se němečtí voliči mohli vyjádřit k uprchlické krizi, která začala v zemi dělat problémy koncem loňského léta. Za celý loňský rok přijelo do Německa 1,1 milionu běženců, za první dva měsíce letošního roku pak nejméně dalších 150 tisíc lidí. Kancléřka Merkelová dávala od počátku najevo vstřícnost k migrantům, kladně se k jejich příchodu stavěli i zástupci SPD a Zelených.

A právě menší koaliční partner Merkelové ve spolkové vládě se rovněž potýká se ztrátami. V Porýní-Falci sice podle odhadů dokázala SPD zvítězit a posílit o dva procentní body, v Bádensku-Württembersku ale oslabila o deset procentních bodů a její podpora se pohybuje na úrovni AfD. V Sasku-Anhaltsku pak strana ztratila devět procentních bodů a skončila až na čtvrtém místě.

AfD sbírala protestní hlasy

Kdo naopak u uprchlické krize těží, je strana AfD, která od počátku odmítá tvrzení Merkelové, že je Německo dostatečně silné, aby příchod uprchlíků zvládlo. AfD naopak razantně žádala omezení počtu imigrantů. Popularitě strany pomohly i silvestrovské útoky na ženy v Kolíně nad Rýnem a dalších městech, jejichž pachatelé byli z podstatné části běženci. Naopak pobouření vyvolaly výroky některých představitelů AfD o možné střelbě uprchlíků na hranicích.

Průzkum ZDF mezi voliči nicméně ukázal, že jen čtvrtina lidí dala hlas AfD kvůli jejímu programu. Tři čtvrtiny lidí, kteří dali svůj hlas populistům, to udělali kvůli tomu, aby vyjádřili nesouhlas s postojem zavedených stran. 

V Sasku-Anhaltsku volby vyhrála CDU s 29,8 procenta hlasů, o 2,8 procenta méně než v minulých volbách. Druhá AfD získala 24,2 procenta. Postkomunistická Levice je třetí s 16,3 procenta a sociální demokracie (SPD) získala 10,6 procenta, tedy polovinu hlasů proti roku 2011. Těsně pod pětiprocentní hranicí pro vstup do zemského sněmu jsou Zelení a liberální FDP a vše naznačuje tomu, že bude velmi obtížné sestavit vládu umírněných stran. 

V Porýní-Falci je jasným vítězem SPD, která získala 36,2 procenta. Druhou CDU podpořilo 31,8 procenta voličů, což bylo o 3,4 procenta méně než před pěti lety. Ještě počátkem roku přitom strana kancléřky Merkelové v průzkumech vedla o pět procent – jenže náskok se začal snižovat po silvestrovských útocích na ženy z několika německých měst, na kterých se podle policie z velké části podíleli běženci. Třetí skončila v Porýní-Falci AfD s 12,6 procenta hlasů. Do zemského sněmu se dostali ještě FDP s 6,2 procenta a Zelení s 5,3 procenta hlasů.

Předvolební kampaň AfD
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

V Bádensku-Württembersku poprvé v německé historii vyhráli zemské volby Zelení, hlas jim odevzdalo 30,3 procenta voličů. Druhá CDU má podporu 27 procent voličů, proti minulým volbám ztratila třetinu hlasů. Třetí AfD získala 15,1 procenta a čtvrtá SPD 12,7 procenta hlasů, což pro ni znamená propad o 10,4 procentního bodu. Do zemského sněmu se dostala ještě FDP s 8,3 procenta hlasů.

Merkelová zatím výsledek voleb nekomentovala

Kancléřka Merkelová se k výsledkům zatím nevyjádřila. Generální tajemník strany Peter Tauber však vyzval voliče, aby měli s kancléřčinou politikou trpělivost. „Dobrá řešení vyžadují čas. Jednoduchá řešení neexistují,“ řekl. Podle něj je třeba, aby demokratické strany ukázaly, že jejich návrhy na řešení uprchlické krize fungují, a získaly díky tomu zpět ty voliče, kteří nyní přešli k AfD.

Šéf SPD a vicekancléř Sigmar Gabriel k výsledkům voleb uvedl, že protestní hlasy pro AfD rozdělují společnost a SPD se bude snažit získat zpět ty voliče, kteří podpořili extremisty. „Nedopustíme, aby ti, kdo věci zjednodušují, ohrozili nebo zpochybnili základy a směřování německé politiky,“ prohlásil Gabriel.

Naopak předsedkyně AfD Frauke Petryová vyjádřila s výsledkem voleb spokojenost. „Voliči se ve velké míře odvracejí od zavedených stran. Od nás očekávají, že konečně vytvoříme opozici, která zjevně neexistuje ve Spolkovém sněmu ani v zemských sněmech,“ řekla s tím, že díky výrazným volebním ziskům může AfD nabízet silnou alternativu k politice Merkelové. 

CDU obhajovala jen jednoho zemského premiéra

Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Merkelové sice obhajovala úřad zemského premiéra v Sasku-Anhaltsku, chtěla ale převzít vládu i ve zbývajících dvou spolkových zemích, kde nyní tvoří vládní koalice sociální demokracie (SPD) a Zelení.

Co se týče možných koalic, situace je velmi barevná. Zatím se nerýsuje jasná volba. Naprosto jisté ale je, že AfD do vlády v žádné ze zemí nepůjde, skončí v opozici. Všechny strany deklarovaly, že s ní do koalice v žádném případě nepůjdou.
Václav Černohorský
zpravodaj ČT

Průzkumy v posledních dvou měsících ale ukázaly výrazný pokles popularity CDU, první místo jasně držela pouze v Sasku-Anhaltsku. V Porýní-Falci byla pozice CDU a SPD vyrovnaná, v Bádensku-Württembersku pak zaostávali konzervativci za Zelenými. Průzkumy se nemýlily ani v tom, když předpovídaly výrazný úspěch pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD). 

Německé ulice zažívají vlnu protestů

Berlínská policie musela v neděli dopoledne uzavřít prostor kolem budovy v městské části Lichtenberg, v níž strana AfD připravuje svůj program pro podzimní volby do berlínského zastupitelstva, které se uskuteční 18. září.

Proti straně tam demonstrovalo asi 150 levicových aktivistů s transparenty, v nichž odsuzovali postoj AfD k uprchlické krizi. Už v sobotu večer na tom samém místě neznámí pachatelé rozbili osm oken budovy. Nikdo přitom nebyl zraněn a policie incident vyšetřuje.

Průvod proti politice kancléřky Merkelové v ulicích Berlína
Zdroj: ČTK/imago stock&people

Asi tři tisíce pravicových aktivistů se v sobotu vydaly centrem Berlína na průvod proti migrační politice kancléřky Merkelové. Proti jejich akci přišlo protestovat přes tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 1 mminutou

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 mminutami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...