Zemské volby v Německu: Merkelová ztratila, uspěla populistická AfD

Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové oslabila v nedělních volbách ve všech třech spolkových zemích. Podle výsledků sice vyhrála v Sasku-Anhaltsku a skončila druhá v Bádensku-Württembersku i v Porýní-Falci, nikde ale neobhájila volební zisk z roku 2011. Naopak výrazný úspěch zaznamenala pravicově populistická, protiimigrantská AfD a slaví také Zelení, kteří vůbec poprvé v zemských volbách vyhráli. K urnám zamířil velký počet lidí – hlavním tématem se totiž stala migrační krize.

Nedělní zemské volby byly první možností, kdy se němečtí voliči mohli vyjádřit k uprchlické krizi, která začala v zemi dělat problémy koncem loňského léta. Za celý loňský rok přijelo do Německa 1,1 milionu běženců, za první dva měsíce letošního roku pak nejméně dalších 150 tisíc lidí. Kancléřka Merkelová dávala od počátku najevo vstřícnost k migrantům, kladně se k jejich příchodu stavěli i zástupci SPD a Zelených.

A právě menší koaliční partner Merkelové ve spolkové vládě se rovněž potýká se ztrátami. V Porýní-Falci sice podle odhadů dokázala SPD zvítězit a posílit o dva procentní body, v Bádensku-Württembersku ale oslabila o deset procentních bodů a její podpora se pohybuje na úrovni AfD. V Sasku-Anhaltsku pak strana ztratila devět procentních bodů a skončila až na čtvrtém místě.

AfD sbírala protestní hlasy

Kdo naopak u uprchlické krize těží, je strana AfD, která od počátku odmítá tvrzení Merkelové, že je Německo dostatečně silné, aby příchod uprchlíků zvládlo. AfD naopak razantně žádala omezení počtu imigrantů. Popularitě strany pomohly i silvestrovské útoky na ženy v Kolíně nad Rýnem a dalších městech, jejichž pachatelé byli z podstatné části běženci. Naopak pobouření vyvolaly výroky některých představitelů AfD o možné střelbě uprchlíků na hranicích.

Průzkum ZDF mezi voliči nicméně ukázal, že jen čtvrtina lidí dala hlas AfD kvůli jejímu programu. Tři čtvrtiny lidí, kteří dali svůj hlas populistům, to udělali kvůli tomu, aby vyjádřili nesouhlas s postojem zavedených stran. 

V Sasku-Anhaltsku volby vyhrála CDU s 29,8 procenta hlasů, o 2,8 procenta méně než v minulých volbách. Druhá AfD získala 24,2 procenta. Postkomunistická Levice je třetí s 16,3 procenta a sociální demokracie (SPD) získala 10,6 procenta, tedy polovinu hlasů proti roku 2011. Těsně pod pětiprocentní hranicí pro vstup do zemského sněmu jsou Zelení a liberální FDP a vše naznačuje tomu, že bude velmi obtížné sestavit vládu umírněných stran. 

V Porýní-Falci je jasným vítězem SPD, která získala 36,2 procenta. Druhou CDU podpořilo 31,8 procenta voličů, což bylo o 3,4 procenta méně než před pěti lety. Ještě počátkem roku přitom strana kancléřky Merkelové v průzkumech vedla o pět procent – jenže náskok se začal snižovat po silvestrovských útocích na ženy z několika německých měst, na kterých se podle policie z velké části podíleli běženci. Třetí skončila v Porýní-Falci AfD s 12,6 procenta hlasů. Do zemského sněmu se dostali ještě FDP s 6,2 procenta a Zelení s 5,3 procenta hlasů.

Předvolební kampaň AfD
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

V Bádensku-Württembersku poprvé v německé historii vyhráli zemské volby Zelení, hlas jim odevzdalo 30,3 procenta voličů. Druhá CDU má podporu 27 procent voličů, proti minulým volbám ztratila třetinu hlasů. Třetí AfD získala 15,1 procenta a čtvrtá SPD 12,7 procenta hlasů, což pro ni znamená propad o 10,4 procentního bodu. Do zemského sněmu se dostala ještě FDP s 8,3 procenta hlasů.

Merkelová zatím výsledek voleb nekomentovala

Kancléřka Merkelová se k výsledkům zatím nevyjádřila. Generální tajemník strany Peter Tauber však vyzval voliče, aby měli s kancléřčinou politikou trpělivost. „Dobrá řešení vyžadují čas. Jednoduchá řešení neexistují,“ řekl. Podle něj je třeba, aby demokratické strany ukázaly, že jejich návrhy na řešení uprchlické krize fungují, a získaly díky tomu zpět ty voliče, kteří nyní přešli k AfD.

Šéf SPD a vicekancléř Sigmar Gabriel k výsledkům voleb uvedl, že protestní hlasy pro AfD rozdělují společnost a SPD se bude snažit získat zpět ty voliče, kteří podpořili extremisty. „Nedopustíme, aby ti, kdo věci zjednodušují, ohrozili nebo zpochybnili základy a směřování německé politiky,“ prohlásil Gabriel.

Naopak předsedkyně AfD Frauke Petryová vyjádřila s výsledkem voleb spokojenost. „Voliči se ve velké míře odvracejí od zavedených stran. Od nás očekávají, že konečně vytvoříme opozici, která zjevně neexistuje ve Spolkovém sněmu ani v zemských sněmech,“ řekla s tím, že díky výrazným volebním ziskům může AfD nabízet silnou alternativu k politice Merkelové. 

CDU obhajovala jen jednoho zemského premiéra

Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Merkelové sice obhajovala úřad zemského premiéra v Sasku-Anhaltsku, chtěla ale převzít vládu i ve zbývajících dvou spolkových zemích, kde nyní tvoří vládní koalice sociální demokracie (SPD) a Zelení.

Co se týče možných koalic, situace je velmi barevná. Zatím se nerýsuje jasná volba. Naprosto jisté ale je, že AfD do vlády v žádné ze zemí nepůjde, skončí v opozici. Všechny strany deklarovaly, že s ní do koalice v žádném případě nepůjdou.
Václav Černohorský
zpravodaj ČT

Průzkumy v posledních dvou měsících ale ukázaly výrazný pokles popularity CDU, první místo jasně držela pouze v Sasku-Anhaltsku. V Porýní-Falci byla pozice CDU a SPD vyrovnaná, v Bádensku-Württembersku pak zaostávali konzervativci za Zelenými. Průzkumy se nemýlily ani v tom, když předpovídaly výrazný úspěch pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD). 

Německé ulice zažívají vlnu protestů

Berlínská policie musela v neděli dopoledne uzavřít prostor kolem budovy v městské části Lichtenberg, v níž strana AfD připravuje svůj program pro podzimní volby do berlínského zastupitelstva, které se uskuteční 18. září.

Proti straně tam demonstrovalo asi 150 levicových aktivistů s transparenty, v nichž odsuzovali postoj AfD k uprchlické krizi. Už v sobotu večer na tom samém místě neznámí pachatelé rozbili osm oken budovy. Nikdo přitom nebyl zraněn a policie incident vyšetřuje.

Průvod proti politice kancléřky Merkelové v ulicích Berlína
Zdroj: ČTK/imago stock&people

Asi tři tisíce pravicových aktivistů se v sobotu vydaly centrem Berlína na průvod proti migrační politice kancléřky Merkelové. Proti jejich akci přišlo protestovat přes tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko bájí s AI o vítězstvích, na frontě je ale příběh jiný

Ruský postup na ukrajinském bojišti se zpomaluje, a proto se Moskva snaží vykreslit své vojenské „úspěchy“ pomocí AI videí, uvedl Institut pro studium války (ISW). Kyjev zároveň tvrdí, že na frontě přebral iniciativu – podle analytika Jana Kofroně je však předčasné o takové situaci mluvit. Větším postupům na frontě pak dle experta Jana Šíra neprospívá stávající podoba bojiště, kde se v řadě úseků nachází i deset kilometrů hluboká „kill zóna“.
před 11 mminutami

Si v Pekingu přijal Trumpa, oba mluvili o lepších vztazích

Čínský vůdce Si Ťin-pching ve čtvrtek uvítal amerického prezidenta Donalda Trumpa při jeho oficiální návštěvě Číny. Jednání, které chtějí věnovat především snaze o zlepšení obchodních vztahů, předcházela ceremonie před prezidentským palácem spojená s přehlídkou armádních jednotek. Podle tiskových agentur Si na úvod jednání s Trumpem prohlásil, že Čína a Spojené státy by měly být partnery a nikoli rivaly. Dodal, že stabilita vztahů obou velmocí je dobrá pro svět. Trump poté řekl, že vztahy obou zemí budou lepší než kdy dříve.
03:34Aktualizovánopřed 39 mminutami

Kyjev čelí masivnímu útoku ruských dronů a střel, uvádí činitelé

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelí masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů, uvedli místní činitelé. Zasaženo podle nich bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony země napadené Ruskem, včetně Charkovské, Sumské a Černihivské oblasti.
před 1 hhodinou

Izrael asi čekají předčasné volby, koalice chce hlasovat o rozpuštění parlamentu

Parlamentní většina podporující izraelského premiéra Benjamina Netanjahua předložila návrh zákona o rozpuštění Knesetu (izraelského parlamentu), který otevírá cestu k předčasným volbám, uvedla Netanjahuova strana Likud. Podle serveru The Times of Israel (ToI) jsou pod návrhem podepsány všechny koaliční strany a předběžné hlasování se uskuteční nejdříve příští pondělí, podle agentury AFP však zřejmě až příští středu. Návrh je podle ToI snahou koaliční vlády o kontrolu nad legislativním procesem.
před 7 hhodinami

VideoPadesát let po operaci v Entebbe o ní vychází česky kniha Ida Netanjahua

Jonatan Netanjahu velel coby třicetiletý podplukovník riskantní operaci, při níž v roce 1976 elitní izraelské komando Sajeret Matkal zachránilo 102 ze 106 židovských rukojmí z ugandského letiště v Entebbe, kde zároveň zlikvidovalo všech sedm palestinských a německých teroristů, kteří je unesli. Sám při tom přišel o život. O svém bratru Jonatanovi napsal izraelský veterán a spisovatel Ido Netanjahu knihu, která nyní vychází v češtině pod názvem Joniho poslední bitva. S nejmladším z bratrů Netanjahuových, který v knize slavnou operaci popisuje díky desítkám sesbíraných svědectví minutu po minutě, mluvil pro Horizont ČT24 Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Senát USA potvrdil Kevina Warshe do funkce šéfa Fedu

Americký Senát ve středu potvrdil Kevina Warshe (56) jako nového šéfa centrální banky USA (Fed). Warsh nahradí Jeroma Powella (73), který je dlouhodobě terčem kritiky prezidenta Donalda Trumpa, protože nesnížil úrokové sazby tak, jak si přál.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko podniklo jeden z nejdéle trvajících útoků na Ukrajinu

Rusko ve středu vyslalo proti Ukrajině přinejmenším osm set dronů. Zabily šest lidí, desítky dalších zranily, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Varoval, že po dronech mohou následovat i ruské rakety a střely. Útoky ruských dronů na Zakarpatskou oblast Ukrajiny, kde žije početná maďarská menšina, odsoudilo Maďarsko. Ukrajina podle slovenské policie kvůli masivnímu celodennímu náletu asi na dvě hodiny uzavřela hraniční přechody se Slovenskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko je a zůstane hlavní hrozbou pro budoucnost Evropy, řekl Pavel po jednání B9

Tématem jednání bylo nejen posílení bezpečnosti na východním a severním křídle Aliance ve světle ruské hrozby a pokračujících hybridních akcí, byla to ale i příprava na summit v Ankaře, řekl prezident Petr Pavel po jednání na summitu Bukurešťské devítky (B9). Lídři B9 se podle Pavla shodli na tom, že Rusko je největší hrozbou pro budoucnost Evropy. Podle polského prezidenta Karola Nawrockého musí summit v Ankaře vyslat vzkaz o jednotě Aliance. Summitu v Bukurešti se zúčastnili také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...