Zemřel šéf ruské vojenské rozvědky GRU Igor Korobov

Ve středu zemřel šéf ruské vojenské rozvědky GRU Igor Korobov. V noci to oznámilo ruské ministerstvo obrany, které bez upřesnění uvedlo, že Korobov dlouhodobě trpěl vážnou nemocí. Podle agentury Reuters podlehl rakovině.

„Vzpomínka na báječnou osobu, skutečného syna Ruska, vlastence rodné země generálplukovníka Igora Valentinoviče Korobova navždy zůstane v našich srdcích,“ uvedlo ministerstvo obrany s tím, že šéfovi GRU bylo 63 let.

Stejný věk zmínila i agentura TASS, podle které se narodil 3. listopadu 1956, což by ale znamenalo, že mu bylo 62 let. Podle dostupných informací na webu se však narodil 3. srpna 1956.

V čele GRU, která je považována za nejmocnější ruskou tajnou službu, stál Korobov od roku 2016. Ve vedení rozvědky nahradil Igora Serguna, jenž tehdy náhle zemřel ve věku 58 let. Podle oficiální verze Sergun podlehl infarktu v sanatoriu u Moskvy, podle západních zdrojů zemřel v Libanonu.

Zpackaná akce Skripal

Vojenská rozvědka, kterou Korobov vedl od roku 2016, čelila řadě obvinění vznesených západními státy. Například Británie je přesvědčena, že agenti GRU použili nervový plyn ve snaze zabít bývalého agenta a příslušníka GRU Sergeje Skripala, který byl letos v březnu nalezen v bezvědomí v britském městě Salisbury.

Případ je považován za největší skandál Korobovovy éry. Akce, podle západních expertů krajně neprofesionální, Kreml podle ruských i západních médií rozlítila.

Nahrávám video
Libor Dvořák: Nástupci Igora Korobova není co závidět
Zdroj: ČT24

„Generála Korobova si někdy uprostřed září měl údajně povolat sám prezident Vladimir Putin a údajně hned po téhle návštěvě se stav pana generála prudce zhoršil a patrně už se nezlepšil natolik, aby pan generál zůstal naživu,“ řekl komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák. Dodal, že se v souvislosti s tímto setkáním začalo spekulovat o tom, že Korobov do konce roku v čele rozvědky skončí.

Na nedávných oslavách stého výročí založení GRU Korobov chyběl. Jeho smrt podle rozhlasové stanice Echo Moskvy umožní Putinovi vybrat nového šéfa důležité tajné služby. Stát by se jím prý mohl náměstek šéfa GRU Sergej Gizunov, kterého v zasvěcených kruzích označují za „oči a uši“ Putina. Gizunov je, stejně jako byl Korobov, na sankčním seznamu USA.

Spojené státy letos v červenci obvinily 12 příslušníků ruské rozvědky GRU z hackerského útoku na počítače Demokratické strany před prezidentskými volbami v USA v roce 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
před 7 mminutami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
10:37Aktualizovánopřed 26 mminutami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
před 2 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 3 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 3 hhodinami

Vance vyzval papeže, aby se nevměšoval do amerických záležitostí

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.
před 5 hhodinami

Účastníci Pochodu živých si připomněli oběti holocaustu

Studenti celého světa se zúčastnili 3,5 kilometru dlouhého Pochodu živých, který se koná každoročně v Den památky holocaustu. Trasa vede z koncentračního tábora Osvětim do Osvětimi II Březinky. Připomněli si tak pochody smrti, které se koncem války konaly na řadě míst. Letošního ročníku se zúčastnil i izraelský ministr školství Jo'av Kiš.
před 5 hhodinami

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
12:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...