Zemřel „buldozer“ americké diplomacie Richard Holbrooke

Washington - Ve Spojených státech zemřel v 69 letech zvláštní zmocněnec pro Afghánistán a Pákistán Richard Holbrooke. Skoro půlstoletí působil na různých postech ministerstva zahraničí a vynikal jako vyjednavač. Největším úspěchem jeho kariéry bylo dojednání Daytonských mírových dohod, které v roce 1995 ukončily válku v bývalé Jugoslávii. Obama ho loni jmenoval zvláštním vyslancem pro Afghánistán a Pákistán, tady už ale mír dojednat nestihl.

Přezdívali mu Buldozer nebo taky Zuřící býk. Neúnavný a tvrdý vyjednavač, ale současně taktní psycholog Richard Holbrooke dosahoval výsledků tam, kde si ostatní už jen beznadějně zoufali. Kdysi řekl, že nemá žádné výčitky kvůli vyjednávání s lidmi, kteří páchají amorální skutky, pokud to poslouží míru.

V roce 1995 Holbrooke pomohl vyjednat dohody, které ukončily válku v Bosně. „Na papíře máme mír. Naším dalším a největším úkolem je to, aby začal fungovat,“ řekl tehdy Holbrooke.

Holbrooke svou diplomatickou kariéru zahájil už v 21 letech, působil nejprve ve Vietnamu, později v Maroku a dalších zemích. Zastával také funkci velvyslance své země při OSN a v Německu. Dvakrát byl tajemníkem ministra zahraničí. Několikrát byl v 90. letech navržen na Nobelovu cenu za mír, mimo jiné společně s někdejším prezidentem Billem Clintonem za mírové úsilí v Bosně. Loni v lednu jej prezident Obama jmenoval zvláštním vyslancem pro Afghánistán a Pákistán.

Poslední slova: Tu válku v Afghánistánu musíte zastavit!

Za velikou ztrátu označuje Holbrookovu smrt americká diplomacie. „Amerika dnes přišla o jednoho ze svých nejzanícenějších obránců. Byl to skutečný státník,“ řekla dnes americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Ta byla jeho osobní přítelkyní.

Holbrookovi se udělalo nevolno právě na schůzce s Clintonovou. Byl převezen do nemocnice, kde zjistili, že má prasklou aortu, o víkendu podstoupil dvě náročné operace. Podle listu The Washington Post Holbrooka operoval pákistánský chirurg. Když diplomata uspávali, obrátil se na lékaře a řekl mu: „Tu válku v Afghánistánu musíte zastavit.“

Holbrookův stav bedlivě sledovali i pákistánský a afghánský prezident. Mluvčí afghánského prezidenta Hamída Karzáího vyzdvihl „ohromnou službu“, kterou svým působením Holbrooke v Afghánistánu vykonal. Pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí ho pak označil za „přítele, který uměl snadno získávat důvěru“.

Diplomat byl celkem třikrát ženatý. Z prvního svazku má dva syny. Jeho třetí manželkou byla od května 1995 Kati Martonová.

Barack Obama, americký prezident: „Díky půlstoletí trvající diplomatické Holbrookově službě jsou teď USA i svět bezpečnější.“

Hillary Clintonová, americká ministryně zahraničí: „Velvyslanec Richard Holbrooke byl velikánem diplomatického sboru skoro padesát let. Je prakticky synonymem pro americkou zahraniční politiku tohoto období. Bral na sebe ty nejtěžší úkoly, od Vietnamu přes Balkán až po Afghánistán a Pákistán.“

Bill Clinton, bývalý americký prezident: „Zanícenou prací na frontách války a míru, svobody a útlaku zachraňoval životy i místa a vzkřísil naději nespočetným lidem na celém světě.“

Joe Biden, americký viceprezident: „Byl to neúnavný vyjednavač, houževnatý obhájce amerických zájmů a jeden z nejtalentovanějších diplomatů.“

Catherine Ashtonová, ministryně zahraničí Evropské unie: „Evropa si bude pamatovat jeho historickou roli především díky tomu, že na Balkán vrátil mír.“

Anders Fogh Rasmussen, generální tajemník NATO: „Věděl, že někdy musíme bránit svou bezpečnost i tak, že budeme čelit konfliktům ve vzdálených oblastech.“

Richard Charles Albert Holbrooke

* 24. 4. 1941, † 13. 12. 2010

Pochází z židovské rodiny, která uprchla před nacisty, matka pocházela z Německa, otec z ruské židovské rodiny žijící v Polsku. Vystudoval dějiny, mezinárodní vztahy a němčinu.

Pro ministerstvo zahraničí začal pracovat v roce 1962. O šest let později se účastnil jednání o ukončení války ve Vietnamu. V sedmdesátých letech na čas odešel z diplomacie. K té se vrátil v roce 1977, stal se tajemníkem ministra zahraničí pro východní Asii a Tichomoří. Od poloviny 80. let opět zběhl z diplomacie, když pracoval u investiční banky Lehman Brothers.

Jeho nejzářivější diplomatické mise pak probíhaly v devadesátých letech. Byl vyslancem USA v Německu, byl vedoucím amerického vyjednávacího týmu usilujícího o dosažení míru v bývalé Jugoslávii. Od srpna 1999 do ledna 2001 byl velvyslancem USA při OSN a loni v lednu jej prezident Barack Obama jmenoval zvláštním vyslancem pro Afghánistán a Pákistán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...