Káthmándú - Zemětřesení v Nepálu může mít pro ekonomiku země závislé hlavně na cestovním ruchu a zemědělství nedozírné následky. Bez globální pomoci jí hrozí volný pád, píše Bloomberg. Otřesy zpustošily metropoli. „Káthmándú je pro národní ekonomiku zásadní, a to je ochromené. Důsledky závisí na rozsahu katastrofy, ale také na našich zdrojích a schopnosti to zvládnout. A to my nemáme,“ prohlásil bývalý nepálský ministr financí Madhukar SJB Rana.
Zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály za sebou zanechalo tisíce mrtvých a zraněných, zničené silnice, stržené elektrické vedení a zdevastované budovy. Na Mount Everestu zahynulo nejméně 19 lidí. Právě do této oblasti přitom míří řada turistů, z jejichž peněz Nepál žije. V samotném Káthmándú a údolí kolem něj probíhá asi třetina ekonomické aktivity země, odhaduje nepálská centrální banka.
Nepál patří mezi nejchudší asijské země. Hrubý domácí produkt (HDP) na jednoho obyvatele byl v roce 2013 694 dolarů, v žebříčku všech států světa se pohybuje pod 200. příčkou. Asijská rozvojová banka ještě před katastrofou odhadovala, že k přilákání investorů musí dát ročně asi čtyřikrát větší sumu na rozvoj infrastruktury, než je tomu nyní.
Podle CNN dosahuje nezaměstnanost 50 procent. Mnoho rodin žije v bídě nebo jsou závislé na příjmech příbuzných, kteří žijí v zahraničí.
Prosazovat ekonomické změny je v Nepálu složité, uvedla analytička výzkumného centra AMO Alice Rezková. „Vláda se před zemětřesením snažila zemi vyvést z pomalého růstu. Byl tam plán, že do roku 2022 by měl Nepál opustit skupinu nejméně rozvinutých zemí, kam se řadí všechny státy, kde žijí lidé pod méně jak 1 dolar denně. Ekonomiku se nedařilo nastartovat částečně i kvůli korupci, která je zde poměrně rozšířená. Podle Transparency International se Nepál řadí na 126. příčku ze všech 175 zemí v indexu korupce,“ konstatovala.
Náklady na obnovu Nepálu? Až 5 miliard dolarů, odhaduje ekonom
Americká vědecká agentura US Geological Survey odhaduje, že zemi nyní čeká kvůli otřesům ztráta asi 9 až 50 procent HDP. Přesná čísla ale zatím odhadnout nelze. „Pro tuto velmi chudou zemi je to katastrofická událost. Náklady na rekonstrukci budou v příštích letech masivní,“ míní ekonom Rajiv Biswas s tím, že náklady by mohly snadno přesáhnout 5 miliard dolarů, tedy zhruba pětinu nepálského HDP.
OSN proto naléhavě žádá 415 milionů dolarů (10,4 miliardy korun) nutných pro zajištění základních potřeb obyvatel Nepálu v následujících třech měsících. Financemi chce podpořit úsilí nepálské vlády zabezpečit zejména přístřešky, vodu, hygienické zázemí, léky a jídlo pro miliony lidí postižených ničivým zemětřesením. Situací se zabývá také Mezinárodní měnový fond, který chce finanční potřeby Nepálu koordinovat se Světovou bankou a dalšími.
Alice Rezková, analytička výzkumného centra AMO:
„Každá událost tohoto typu posune nepálskou ekonomiku o mnoho let dozadu. Ztráty se odhadují až na 10 miliard dolarů, což je u ekonomiky, kterou tvoří 20 miliard dolarů, poměrně významná částka a bude velmi těžké dostat tyto peníze do obnovy ekonomiky.“
„Nepálská ekonomika je závislá hlavně na zemědělství, kde pracuje 80 procent lidí – tvoří asi třetinu místního HDP. Tento sektor by se měl vzpamatovat celkem rychle. Dalším odvětvím je energetika – Nepál patří mezi země nejvíce bohaté na vodu – tam pravděpodobně také nebudou žádné další zásahy. Další asi třetinu HDP tvoří peníze, které posílají migrující dělníci ze Zálivu a z Indie svým rodinám. Takže tady ten přísun do ekonomiky bude pokračovat.“
Čína a Indie soupeří o přízeň Káthmándú
Nepál také počítá s pomocí sousedních států. Čína a Indie byly prvními zeměmi, které vypravily do Nepálu okamžitou pomoc. Již v minulých letech se obě regionální velmoci ucházely o přízeň Káthmándú prostřednictvím humanitární podpory a investic a přírodní katastrofa jejich snahy ještě více zviditelnila.
Čína loni předstihla Indii a stala se největším zahraničním investorem v Nepálu. V zemi financuje elektrárny, továrny na nudle nebo zpracování masa. „Díky pomoci sousedních zemí se Nepál zotaví dřív než v předchozích letech, ale bude potřebovat pomocnou ruku. Problém špatné infrastruktury a logistiky se nyní projeví. Sníží se příjmy, bude vysoká inflace a značné ztráty dovozu. Bude to pro ně (Nepálce) hrozný rok,“ předpovídá geoekonom Rajrishi Singhal.
Už před pár týdny analytici snížili odhad růstu nepálské ekonomiky na 4,6 procenta. Počítali s monzunem i dopady politického patu v souvislosti s boje o novou ústavu.
Klíčová je voda
Nejsmrtelnější sesuv půdy za posledních 10 let způsobil loni zákazu, která vyřadila z provozu značnou část výrobní kapacity energie v zemi. Nepál se pak snažil investovat do vybudování vodní přehrady, která by využívala tisíce řek napájených vodou z himalájských ledovců.
CNN připomíná, že nepálské hydroelektrárny produkují 93 procent energie. Poptávka ale převyšuje nabídku - časté jsou „blackouty“. Přitom právě rozvoj této oblasti by mohl být pro ekonomiku země klíčový.
Nepálské vládě přidělala vrásky na čele také lavina, která loni v dubnu zabila na Everestu celkem 16 šerpů. V říjnu navíc vánice pohřbila nejméně 40 lidí v oblasti Annapurny – šlo o nejhorší „horolezeckou katastrofu“ v historii země.
