Vilnius -Ani po dvoudenním jednání ministrů obrany v Litvě se země NATO nedohodly na posílení vojenských sil v Afghánistánu, po kterém volají hlavně Spojené státy a Kanada. Vstřícnost k takovému kroku sice projevila Francie nebo třeba i Česko, avšak ostatní země v názoru na posílení jednotek v Afghánistánu nejsou jednotné. Kábul slíbil urychlit budování vlastních bezpečnostních sil.
Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer připustil, že Afghánistán potřebuje vojenskou podporu v boji proti Talibanu. Některé členské státy ale s tímto názorem nesouhlasí a nejsou ochotny posily odsouhlasit. Kanada žádala podporu na jihu Afghánistánu, kde má 2 500 vojáků.
Francouzský ministr Hervé Morin dnes sdělil, že Francie je Kanaďanům na jihu Afghánistánu, kde Taliban klade hlavní odpor, připravena pomoci. Vyzval však Ottawu k trpělivosti. Podoba této nové francouzské angažovanosti se podle něj bude teprve vyjednávat a bude oznámena až prezidentem Nicolasem Sarkozym na summitu NATO 2. až 4. dubna v Rumunsku. Podle všeho se však bude jednat hlavně o „logistickou pomoc“.
Mluvčí českého ministerstva obrany Andrej Čírtek dnes odmítl tvrzení, že Praha odmítla výzvu USA k větší angažovanosti. „ČR naopak svůj vojenský příspěvek zvyšuje na dvojnásobek oproti roku 2007 a přesouvá se z oblasti na severu do středního a jižního Afghánistánu. V roce 2009 zvažuje ČR i nasazení transportních vrtulníků ISAF,“ řekl. Kromě toho by provinční rekonstrukční tým (PRT) podle něj měl investovat 80 milionů Kč do rekonstrukčních projektů.
Česko by mělo podle dřívějších zpráv letos na jaře vyslat do jihoafghánské provincie Lógar okolo 200 vojáků a civilních odborníků pro provinční rekonstrukční tým.
Celkem má NATO v Afghánistánu okolo 43.000 vojáků. Země jako USA, Británie, Kanada a Polsko, Nizozemsko, Dánsko a Rumunsko, jejichž jednotky operují převážně na neklidném jihu, požadují hlavně po Německu, Francii, Španělsku, Turecku a Itálii, jež působí v relativně klidnějších oblastech, aby svůj kontingent zvýšily a pokud možno přesunuly na jih, kde má bývalé vládní hnutí Taliban své hlavní základny.
Gates v úvodu jednání, na kterém českou delegaci vedla Vlasta Parkanová, uvedl nové možné alternativy pomoci. Vysvětlil, že místo vojáků by některé země mohly poskytnout vrtulníky a další techniku a že by některé země mohly nahradit v bezpečnějších oblastech síly, například americké, které by pak mohly jít do boje na jih.
Šéf NATO dnes vytkl afghánské vládě, které západní spojenci pomohli před lety k moci svržením Talibanu, že nedělá dost pro převzetí bezpečnosti a řízení v zemi plně do svých rukou. Zvlášť zdůraznil, že misi mezinárodního společenství ztěžuje šířící se obchod s opiem a heroinem v zemi. „Ekonomika drog se musí nahradit legální a trvalou ekonomikou,“ zdůraznil.
Přizvaný afghánský ministr obrany Abdul Rahím Vardak slíbil, že se situace zlepší. Ujistil, že jeho vláda urychlila výcvik nových příslušníků armády. Vyjádřil přesvědčení, že začátkem roku 2009 bude mít afghánská armáda 80.000 bojeschopných vojáků, tedy mnohem více a rychleji, než se předpokládalo. Plán schválený spojenci v roce 2006 počítá se 70.000 afghánskými vojáky do konce roku 2010.
