Země EU prodloužily o rok sankce proti Krymu. A také potvrdily naplňování cílů klimatické dohody

Evropská unie prodloužila sankce proti Rusku. Důvodem je pokračování ruské anexe Krymu a Sevastopolu. Rozhodli o tom v Lucemburku na Radě EU ministři zahraničí členských zemí Unie. V jejich oznámení se uvádí, že sankce přijaté poprvé v roce 2014 budou prodlouženy o další rok do 23. června 2018. V prohlášení také stojí, že EU nadále protiprávní anexi odsuzuje a chce pokračovat v „politice neuznání“.

Sankce se omezují na území Krymu a Sevastopolu a vztahují se na osoby z EU a společnosti působící v Unii.

Zákazy se týkají dovozu zboží pocházejícího z Krymu nebo Sevastopolu do EU a investic na tato území. Evropští občané ani společnosti usazené v EU tedy nemohou koupit nemovitost na Krymu, financovat krymské společnosti ani poskytovat související služby. Na Krymu a v Sevastopolu nelze ani poskytovat turistické služby. S výjimkou mimořádných situací evropské výletní lodě nemohou vplouvat do přístavů na Krymském poloostrově. 

Opatření rovněž omezuje vývoz určitého zboží a technologií pro krymské společnosti nebo pro použití na Krymu v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky a týkající se vyhledávání, průzkumu a těžby ropy, zemního plynu a nerostných surovin. Nesmí být poskytována ani technická pomoc nebo zprostředkovatelské, stavební či inženýrské služby související s infrastrukturou v těchto odvětvích.

Tak jako doposud s těmito sankcemi nesouhlasíme, nepovažujeme je za legitimní. Navíc jsme toho názoru, že tyto sankce neškodí pouze nám, ale i zemím, které jsou jejich iniciátorem.
Dmitrij Peskov
mluvčí Kremlu

Omezení zahrnující zákaz dovozu zboží z Krymu a Sevastopolu EU zavedla v červnu 2014, v červenci pak sankce rozšířila na obchod a investice týkající se některých hospodářských odvětví a projektů v oblasti infrastruktury. Od prosince 2014 je v platnosti úplný zákaz investic, jakož i zákaz poskytování služeb cestovního ruchu na Krymu.

Vzkaz Trumpovi: O Pařížské dohodě nelze znovu jednat

Členské země Evropské unie rovněž potvrdily, že budou dál naplňovat klimatickou dohodu z Paříže. Od globální dohody se počátkem měsíce rozhodla odstoupit administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ministři životního prostředí zemí Unie z jednání v Lucembursku vzkázali, že Pařížská dohoda odpovídá svému účelu a nelze o ní znovu jednat.

Český ministr životního prostředí Richard Brabec po jednání v Lucemburku ČTK řekl, že negativní evropské hodnocení kroku Spojených států není žádným překvapením. „Dneska takřka jednomyslně zazněly hlasy, které říkají, že Evropa nejenže to nesmí vzdát, ale naopak musí svou pozici posílit a stát se lídrem toho procesu,“ uvedl.

Odchod Spojených států z dohody je ale podle něj nepříjemný, vypadává tak druhý největší znečišťovatel a také jeden z největších budoucích sponzorů akcí pro snižování emisí v chudých rozvojových zemích. „Nemá smysl zastírat, že to je nepříjemné, ale neznamená to zánik dohody,“ řekl ministr.

EU podle přijatých závěrů ministerského jednání „hluboce lituje“ amerického rozhodnutí a naopak vítá „četná rozhodná prohlášení“ zemí – od největších ekonomik po malé ostrovní státy – hodlajících dohodu dál naplňovat. Unie podle ministrů podporuje OSN a je odhodlaná a připravená v Paříži uzavřenou dohodu provádět. Země EU připomněly „zvláštní odpovědnost největších ekonomik, na něž připadá přibližně 80 procent globálních emisí“.

Unie proto hodlá posilovat svá stávající partnerství a také uzavírat partnerství nová. Mezi naše partnery bude patřit řada podniků, regionů, měst, občanů a společenství, kteří vyjádřili podporu Pařížské dohodě a přijímají ambiciózní opatření v oblasti změny klimatu, upozornili ministři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při havárii amerického bombardéru B-52 zahynulo všech osm členů posádky

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zahynulo všech osm členů posádky. Letadlo po pádu shořelo a po zhlédnutí záběrů havárie bylo zjištěno, že nikdo nemohl přežít, uvedl podle agentury AP plukovník James Hayes.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

CNN: Vance věří, že Izrael podpoří dohodu mezi USA a Íránem i přes neshody

Viceprezident JD Vance sdělil CNN, že memorandum o porozumění mezi USA a Íránem má „asi jednu a půl stránky“ a popsal jej jako obecný rámec, jehož podrobnosti budou vypracovány během budoucích technických jednání. Dále uvedl, že věří, že Izrael nakonec novou dohodu mezi USA a Íránem podpoří, i když mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přetrvávají neshody ohledně cesty k ukončení konfliktu. Dodal také, že mezinárodní jaderní inspektoři budou moci podle podmínek memoranda o porozumění s Teheránem opět vstoupit do Íránu.
před 2 hhodinami

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 8 hhodinami

Za žhářskými útoky proti Starmerovi stálo Rusko, píše BBC

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.
před 9 hhodinami

Polsko nedodalo Ukrajině stíhačky MiG-29, protože mu prý neposkytla své drony

Polsko doposud nedodalo Ukrajině své dosluhující bojové letouny MiG-29, protože mu neposkytla své dronové technologie. V polské rozhlasové stanici Radio Zet to řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. O předání dalších letounů zemi bránící se ruské agresi se v Polsku mluvilo na přelomu loňského a letošního roku.
před 9 hhodinami

Zabránění návratu Orbána. Maďarští poslanci omezili funkční období premiérů

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.
před 9 hhodinami

USA a Írán oznámily dosažení dohody, digitálně už ji podle Američanů podepsaly

Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekli v pondělí prezident USA Donald Trump a viceprezident JD Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Reuters napsala, že za USA úmluvu podepsali Trump a Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael dohodou není vázán. Memorandum počítá s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu a ukončením americké blokády íránských přístavů.
14. 6. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Masivní úder na Kyjev má oběti. Ve známém klášteře vypukl požár

Při masivním ruském útoku na Kyjev zemřeli nejméně čtyři lidé, informoval ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zasaženo bylo několik čtvrtí Kyjeva, útok připravil přibližně 140 tisíc odběratelů o elektřinu. Ve slavném pravoslavném klášteře Kyjevskopečerská lávra vypukl požár, uvedl starosta Vitalij Klyčko. Údery zasáhly také Charkov, o život přišlo pět záchranářů a pět dalších utrpělo zranění. Rusko podle Kyjeva k nočním útokům použilo 681 dronů, střel a raket.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...