Evropská unie prodloužila sankce proti Rusku. Důvodem je pokračování ruské anexe Krymu a Sevastopolu. Rozhodli o tom v Lucemburku na Radě EU ministři zahraničí členských zemí Unie. V jejich oznámení se uvádí, že sankce přijaté poprvé v roce 2014 budou prodlouženy o další rok do 23. června 2018. V prohlášení také stojí, že EU nadále protiprávní anexi odsuzuje a chce pokračovat v „politice neuznání“.
Země EU prodloužily o rok sankce proti Krymu. A také potvrdily naplňování cílů klimatické dohody
Sankce se omezují na území Krymu a Sevastopolu a vztahují se na osoby z EU a společnosti působící v Unii.
Zákazy se týkají dovozu zboží pocházejícího z Krymu nebo Sevastopolu do EU a investic na tato území. Evropští občané ani společnosti usazené v EU tedy nemohou koupit nemovitost na Krymu, financovat krymské společnosti ani poskytovat související služby. Na Krymu a v Sevastopolu nelze ani poskytovat turistické služby. S výjimkou mimořádných situací evropské výletní lodě nemohou vplouvat do přístavů na Krymském poloostrově.
Opatření rovněž omezuje vývoz určitého zboží a technologií pro krymské společnosti nebo pro použití na Krymu v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky a týkající se vyhledávání, průzkumu a těžby ropy, zemního plynu a nerostných surovin. Nesmí být poskytována ani technická pomoc nebo zprostředkovatelské, stavební či inženýrské služby související s infrastrukturou v těchto odvětvích.
Tak jako doposud s těmito sankcemi nesouhlasíme, nepovažujeme je za legitimní. Navíc jsme toho názoru, že tyto sankce neškodí pouze nám, ale i zemím, které jsou jejich iniciátorem.
Omezení zahrnující zákaz dovozu zboží z Krymu a Sevastopolu EU zavedla v červnu 2014, v červenci pak sankce rozšířila na obchod a investice týkající se některých hospodářských odvětví a projektů v oblasti infrastruktury. Od prosince 2014 je v platnosti úplný zákaz investic, jakož i zákaz poskytování služeb cestovního ruchu na Krymu.
Vzkaz Trumpovi: O Pařížské dohodě nelze znovu jednat
Členské země Evropské unie rovněž potvrdily, že budou dál naplňovat klimatickou dohodu z Paříže. Od globální dohody se počátkem měsíce rozhodla odstoupit administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ministři životního prostředí zemí Unie z jednání v Lucembursku vzkázali, že Pařížská dohoda odpovídá svému účelu a nelze o ní znovu jednat.
Český ministr životního prostředí Richard Brabec po jednání v Lucemburku ČTK řekl, že negativní evropské hodnocení kroku Spojených států není žádným překvapením. „Dneska takřka jednomyslně zazněly hlasy, které říkají, že Evropa nejenže to nesmí vzdát, ale naopak musí svou pozici posílit a stát se lídrem toho procesu,“ uvedl.
Odchod Spojených států z dohody je ale podle něj nepříjemný, vypadává tak druhý největší znečišťovatel a také jeden z největších budoucích sponzorů akcí pro snižování emisí v chudých rozvojových zemích. „Nemá smysl zastírat, že to je nepříjemné, ale neznamená to zánik dohody,“ řekl ministr.
EU podle přijatých závěrů ministerského jednání „hluboce lituje“ amerického rozhodnutí a naopak vítá „četná rozhodná prohlášení“ zemí – od největších ekonomik po malé ostrovní státy – hodlajících dohodu dál naplňovat. Unie podle ministrů podporuje OSN a je odhodlaná a připravená v Paříži uzavřenou dohodu provádět. Země EU připomněly „zvláštní odpovědnost největších ekonomik, na něž připadá přibližně 80 procent globálních emisí“.
Unie proto hodlá posilovat svá stávající partnerství a také uzavírat partnerství nová. Mezi naše partnery bude patřit řada podniků, regionů, měst, občanů a společenství, kteří vyjádřili podporu Pařížské dohodě a přijímají ambiciózní opatření v oblasti změny klimatu, upozornili ministři.
- Unie se už po americkém oznámení dohodla na užší spolupráci v klimatické oblasti například s Čínou.