Vídeň - Prezident Miloš Zeman po setkání s šéfkou rakouských poslanců Barbarou Prammerovou znovu odsoudil excesy při poválečném odsunu sudetských Němců. Kromě toho si též vyměnil názory na tzv. Benešovy dekrety s šéfem rakouského vysídleneckého sdružení Gerhardem Zeihselem - Zeman odmítl, že by dekrety představovaly riziko pro rakouské investory v Česku. K sudetoněmecké otázce se vyjadřoval již včera, kdy na dotaz agentury APA potvrdil, že sudetští Němci mohou být rádi za odsun, protože mohli dostat trest smrti. Zemanovy výroky jsou sice středem pozornosti, nicméně už nebudí takové vášně, jako tomu bylo ještě třeba na přelomu tisíciletí.
Zeman: Budoucnost je důležitější, minulost nelze měnit
Podle rakouského parlamentního prohlášení Zeman zdůraznil, že zákonná nařízení vydávaná československým prezidentem Edvardem Benešem jsou platnými českými ústavními zákony, což je podle něj nutné respektovat. Vyjádřil lítost nad excesy, které provázelo poválečné vysídlování německé menšiny z Československa, poznamenal však, že tímto tématem by se měli zabývat především historici. Pro politiky je důležitější dívat se do budoucna, minulost už nelze změnit, konstatoval podle prohlášení rakouského parlamentu Zeman. Hrůzy divokého odsunu jako takového ale Miloš Zeman odsoudil jako jeden z prvních už v říjnu 1990 na půdě Federálního shromáždění, kde řekl, že transfer německého obyvatelstva se konal „přesně v duchu stalinských migračních přesunů“.
- Sudetoněmecký předák v rámci veřejné debaty s českým prezidentem prohlásil, že Benešovy dekrety „zakotvily znárodnění majetku německy mluvících osob, a tím i Rakušanů, bez náhrady“. Zeptal se Zemana, zda tato „právně riziková situace“ umožňuje investice rakouských podnikatelů v Česku, „aniž by je bolelo břicho“.
- „Ukažte mi jedinou firmu v minulých 20 nebo 25 letech, která byla ve jménu Benešových dekretů zkonfiskována. Pokud budete moci jmenovat alespoň jedinou, dám vám zcela za pravdu,“ odpověděl podle agentury APA Zeman.
Zemanovy výroky o sudetských Němcích - nic nového pod sluncem
Téma odsunu sudetských Němců a s ním související Benešovy dekrety však plní média vždy, když se o ně kdokoli otře, natož když se ho dotkne sám prezident na státní návštěvě a ještě k tomu v Rakousku. Miloš Zeman má ale na toto téma konzistentní názory, zopakoval totiž jen své výroky z roku 2002 pro německý časopis Profil, kdy ještě jako premiér řekl: „Podle českých zákonů se mnozí sudetští Němci dopustili vlastizrady, zločinu, který se podle tehdejších zákonů trestal smrtí, a to i v době míru. Jestliže tedy byli vyhnáni nebo přesunuti, bylo to mírnější než trest smrti,“ zaznělo v rozhovoru, v němž také označil sudetské Němce za pátou kolonu Adolfa Hitlera: „… Sudetští Němci byli Hitlerovou pátou kolonou, když se jednalo o zničení jediného ostrova demokracie ve střední Evropě,“ řekl tehdy v interview pro časopis Profil. Zeman tak tehdy reagoval, když Rakušané hlasovali o přijetí Čechů do Evropské unie; Haiderovi Svobodní to tehdy podmiňovali mimo jiné i zrušením Benešových dekretů.
V sobotu tento názor obhajoval mimo jiné s tím, že podle něj jej po druhé světové válce „historici všeobecně přijali“. Na názory historiků, včetně těch německých, se v této otázce odvolával i v roce 2002 v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAZ).
Ještě jako předseda ČSSD v dubnu 1997 Zeman řekl, že strana odmítá byť jen morální omluvu za odsun sudetských Němců, neboť při něm nebyl uplatňován princip kolektivní viny, a pouze může vyjádřit politování nad excesy při odsunu. Podobně v únoru 2002 v rozhovoru pro FAZ odmítl, že by dekrety prezidenta Beneše přisuzovaly kolektivní vinu celé skupině obyvatelstva. „Opakuji, že neexistuje kolektivní vina, ať už jde o Čechy, nebo Němce,“ prohlásil Zeman v rozhovoru, ve kterém se snažil rozptýlit názor, že svými výroky o sudetských Němcích jako o Hitlerově „páté koloně“ a „vlastizrádcích“ jim přisoudil kolektivní vinu.
Zeman pro agenturu APA: Odsun byl mírný trest
- V rozhovoru pro rakouskou agenturu APA ještě před návštěvou Rakouska Miloš Zeman zopakoval svůj dřívější názor, že odsun Němců byl za jejich vlastizradu mírnější trest než trest smrti. Distancoval se sice od principu kolektivní viny, ale připomněl, že 90 procent sudetských Němců před válkou volilo Hitlerova pomahače Konrada Henleina, vůdce nacistické strany v Československu. „Když byl někdo občanem země a kolaboroval se státem, který jeho zemi okupoval, tak je vysídlení mírnější než například trest smrti,“ uvedl. Ocenil nicméně oněch 10 procent sudetských Němců, kteří se tehdy proti Hitlerově politice postavili. Znovu také odsoudil takzvaný divoký odsun, při němž krátce po skončení války zahynuly tisíce lidí. Zdůraznil ale, že samotné vysídlení třímilionové německé menšiny z Československa vycházelo z Postupimské dohody vítězných mocností.
Miloš Zeman si se sudetoněmeckou kartou zahrával i v roce 1998, kdy mu stačilo jen několik dnů v úřadu českého premiéra na to, aby výrokem o sudetských Němcích způsobil zahraničněpolitický rozruch prvního řádu. Sám Zeman ale posléze kontroval médiím tím, že jeho výrok byl špatně interpretován, a omluvit se odmítl. Tvrdil, že nikdy Sudetoněmecký landsmanšaft nepřirovnal k českým komunistům a republikánům. „Nevidím důvod k jakékoli omluvě. Sudetoněmecký landsmanšaft nikdy nebyl z mé strany označen za komunistickou organizaci, a pokud si to někdo myslí, tak ať si ten výrok přečte pořádně,“ komentoval tehdy ohlasy na svá slova.
- Miloš Zeman o Sudetoněmeckém krajanském sdružení v létě 1998:
„V diskusním fóru by měli být lidé, kteří tuto deklaraci podpořili. Sudetoněmecký landsmanšaft k organizacím, které podpořily tuto deklaraci, rozhodně nepatřil. A podobně jako z naší strany tam nejsou komunisté nebo republikáni, nevidím důvod, proč by tam z německé strany měl být landsmanšaft.“
Zeman v inkriminovaném výroku narážel na složení společného česko-německého diskusního fóra, které vzniklo na základě Česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji. Deklaraci podepsali v lednu 1997 v Praze tehdejší německý kancléř Helmut Kohl a předseda české vlády Václav Klaus.
Nečas: Píše se rok 2013, měli bychom být uměřenější
Na Zemanova vyjádření o vlastizradě sudetských Němců a trestu za ni dnes reagoval také český premiér Petr Nečas. Podle něj nemá smysl používat zbytečně silné výroky, protože to nic nepřináší. Podle Nečase je potřeba si uvědomit, že nyní se píše rok 2013, není už přelom tohoto a minulého století a Česká republika je členskou zemí Evropské unie. „Měli bychom přece jen být uměřenější,“ vyzval premiér.
Zemana čeká návštěva Německa, která by kvůli jeho výrokům o sudetských Němcích mohla být ohrožena. Cestu do Maďarska by zase mohl zkomplikovat jeho vídeňský žert, že přijel obnovit Rakousko-Uhersko, ale pokud možno bez Maďarska.
