Bangkok - Žraloci kralovali oceánům 100 milionů let, zažili dinosaury i zrod lidské civilizace. Pak stačilo necelé století a masový komerční lov srazil populace mnohých druhů na kritickou úroveň. Ročně člověk zabije 100 milionů těchto obávaných predátorů, z toho 70 procent z nich jen kvůli ploutvím, které končí na talířích. Teď těmto majestátním tvorům svitla naděje: začala platit přísná pravidla podepsaná 180 státy, která regulují jejich lov.
S masem žraloka dlouhoploutvého, žraloka sleďového, tři druhů kladivounů a rejnoka manty se nebude smět obchodovat bez povolenek dokládajících, že byli uloveni legálně a s ohledem na udržitelnost jejich stavů. Vydá je pověřený vládní úřad země, kde je chytili. Kontrolovat je bude příjemce, celníci i Sekretariát Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy (CITES). Data navíc budou veřejná. „Regulovat mezinárodní obchod s těmihle žraloky a rejnoky je naprosto zásadní pro jejich přežití,“ říká generální tajemník CITES John Scanlon.
Žraloci žijí dlouho, což ale znamená, že se začnou rozmnožovat až po 15 až 20 roce věku. Mnozí se toho tak ani nedožijí. Decimuje je hlavně obří poptávka v Asii - kvůli čínské medicíně nebo polévce z ploutví. Žraločí ploutve se v čínské kultuře využívají pět tisíc let. Bývalo to jídlo císařů, nikoliv obyčejných lidí. To se změnilo a právě počet lidí, kteří si je kupují, je podle expertů základní problém.
Lov na žraločí ploutve je navíc krutá a mnohde zakázaná praxe, při níž se zmrzačené zvíře vyhozené do oceánu pomalu udusí, protože se nemůže pohybovat. Tento způsob lovu se ale díky osvětové kampani přece jen objevuje méně často. Ochránci doufají, že podobně zafungují i nová přísná pravidla pro jakýkoli odchyt vyjmenovaných druhů žraloků. Úmluvu podepsalo 180 členských zemí, některé - jako třeba Dánsko, Kanada, Japonsko nebo Island - si vyjednaly výjimky. Pokud ale budou chtít vyvážet maso do ostatních zemí, povolenky ale mít musejí. Čína si zatím o žádnou výjimku nepožádala.
