Praha - Nebezpečí nečíhá na velvyslance pouze v zemích jako je Irák nebo Afghánistán. Čeští diplomaté se v minulých letech ocitli v ohrožení života i v jiných zemích. Velvyslanec Ivo Žďárek nebyl prvním českým ambasadorem, který se ocitl v ohrožení života. Předešlé případy však nedopadly tak tragicky.
V současném světě už zdaleka neplatí, že povolání diplomata obnáší jen obcházení recepcí a klidné vyjednávání v gentlemanských klubech. „Diplomat se nemůže vyhýbat nebezpečí. V tom je ve stejné pozici jako voják,“ prohlásil český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Jasně se to ukázalo už prosinci 1996, kdy se český velvyslanec v Peru Lubomír Hladík stal rukojmím místních teroristů při útoku na japonskou ambasádu. Přes dramatický průběh vyvázl bez zranění.
Po americké invazi do Iráku se čeští diplomaté, stejně jako ostatní západní kolegové, ocitli přímo v hledáčku ozbrojených útočníků. Poprvé zaútočili v září 2004. Český velvyslanec Martin Klepetko ale v té době nebyl v Iráku, jeho kolegové i ochranka vyvázli bez zranění. Stejně jako v sérii pozdějších útoků v bagdádských ulicích. Šlo o koordinovaný útok na vůz českého velvyslance.
Útoky přibývají také v Afghánistánu. Vloni v květnu se v přímém ohrožení života ocitl šéf diplomatické mise Filip Velach. Dva bodyguardi ho za cenu zranění ubránili. „Chovali se jako hrdinové, zachránili mi život. Byli pouze dva proti pěti mužům a přesto se jim povedlo mě dopravit do bezpečí,“ připomněl Velach.
