Zbraně za protiraketový štít Polsko od USA dostane, ale musí si je zaplatit

Washington - Polsko si podle amerického ministerstva zahraničí bude muset zaplatit většinu modernizace své armády samo. Uvedl to představitel amerického ministerstva zahraničí Stephen Mull, který vede jednání s Varšavou. Polsko od Spojených států požaduje příspěvek na modernizaci armády výměnou za souhlas se stavbou protiraketové základny na svém území.

Podle hlavního vyjednavače Američané tento týden ve Varšavě předložili polským představitelům několik variant na modernizaci jejich armády a navrhli jim, aby „připravili realistické hodnocení“ cílů jejich vojenského plánování a toho, kolik peněz mohou investovat.

Polští představitelé od Spojených států chtějí mimo jiné rakety Patriot, které by polská města chránily před raketami středního doletu, a pomoc s modernizací polské armády v řádu miliard dolarů. Jednání s Varšavou od té doby váznou a američtí představitelé upozorňují, že mohou rakety umístit jinde.

Podle Medveděva není situace okolo protiraketové obrany beznadějná

Vláda amerického prezidenta George Bushe chce proti případné hrozbě z Íránu umístit antirakety v Polsku a radar v České republice. Rusko proti těmto plánům protestuje a vnímá je jako své ohrožení.

Nový ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes prohlásil, že situace okolo amerických plánů na rozmístění systému protiraketové obrany v Polsku a České republice Rusko netěší, ale není beznadějná. Nejhorší by ale podle něj bylo „zavřít okna i dveře a nic neslyšet“, a proto je prý Rusko připravené k dalším rozhovorům o této otázce s USA i evropskými zeměmi. Medveděv tak ve svém prvním veřejném vystoupení na téma amerického protiraketového deštníku v podstatě zopakoval dosavadní stanovisko Moskvy.

Podle Medveděva má lidstvo především zájem na vzniku univerzálních obranných mechanismů, a proto je nutná domluva na koordinovaném postupu v otázce protiraketové obrany. Moskva už delší dobu Spojeným státům navrhuje, aby od svého plánu upustily a přistoupily na vznik většího programu, kterého by se za rovných podmínek účastnily USA, Rusko, země EU a například Japonsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán udeřil v Afghánistánu. Kábul hlásí čtyři mrtvé

Pákistán uskutečnil vzdušné údery v Kábulu a v pohraničních provinciích Afghánistánu. Píší o tom tiskové agentury s odvoláním na úřady vládnoucího Talibanu. Podle kábulské policie zahynuli při útocích na hlavní město čtyři lidé, dalších patnáct bylo zraněno.
před 23 mminutami

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Několik dalších jich utrpělo zranění, potvrdil informace armády prezident Emmanuel Macron. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 6 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...