Soul – Nejméně 100 milionů dolarů stálo už zbídačelou Severní Koreu v posledním roce budování kultu osobnosti zesnulého vůdce Kim Čong-ila. V dubnu v Pchjongjangu za deset milionů dolarů postavili 23metrovou Kimovu sochu, od loňského prosincového Kimova úmrtí bylo po celé zemi vztyčeno sedm podobných soch, jež vyšly na 50 milionů dolarů.
Vedení země se snaží zajistit Kim Čong-ilovi stejnou slávu, jaké se v zemi těší jeho otec Kim Ir-sen, který stál v čele KLDR od jejího založení v roce 1948 do své smrti v roce 1994. Jen za zhotovení portrétů obou vůdců utratil Pchjongjang 20 milionů dolarů. KLDR rovněž vynaložila 25 milionů dolarů na zapsání Kimova jména na 3 200 takzvaných „věží věčného života“, které se nacházejí na křižovatkách po celé zemi.
Budování kultu osobnosti způsobilo zbídačelé komunistické zemi značné finanční problémy. Severokorejci pracující v zahraničí jsou vyzýváni, aby každý daroval 150 dolarů na budované pomníky. Země si prý rovněž půjčuje za velmi nevýhodných podmínek peníze především u ruských a asijských bank.
Kim Čong-ilovým nástupcem se stal jeho syn Kim Čong-un. Podle analytiků má budování kultu osobnosti obou Kimů posílit podporu stávajícího mladého vůdce země ze strany veřejnosti.
Severokorejský špion dostal čtyři roky
Ke čtyřem letům vězení byl v Jižní Koreji odsouzen severokorejský špion, který prý mimo jiné chystal útok na nehodného Kim Čong-ilova nejstaršího syna Kim Čong-nama. Rozkaz k provedení útoku dostal špion od severokorejského vedení. Jeho přípravy došly údajně tak daleko, že v roce 2010 najal taxikáře, který měl Kim Čong-nama svým vozidlem srazit. U toho ale plány také skončily.
Špion strávil desetiletí v Číně, kde pátral po severokorejských uprchlících. Letos přišel tento padesátiletý muž do Jižní Koreje, kde se vydával za uprchlíka z KLDR a jako důvod emigrace uvedl chudobu. Později ale přiznal, že je špion. K tajné službě ho prý severokorejské úřady donutily výhrůžkami. Jihokorejský soud uvedl, že vzal v úvahu špionovu spolupráci, považoval ale za nutné udělit mu „přísný trest“ s odhledem na to, do jaké míry mohl Jižní Koreu zkompromitovat. Soud rovněž poukázal na to, že odsouzený „vážně porušoval lidská práva severokorejských uprchlíků“ tím, že usiloval o jejich návrat zpět do vlasti.
Kim Čong-nam byl dlouhou dobu považován za potenciálního budoucího severokorejského vůdce. Po skandálech kolem pokusů o nezákonný vstup do Japonska ale upadl v nemilost. Tvrdil tehdy, že chtěl navštívit tamní Disneyland. Od té doby se Kim Čong-nam na veřejnosti příliš neobjevuje a pobývá v zahraničí, zřejmě v Macau a v Singapuru. V říjnu 2011 prohlásil, že je proti „dynastickému následnictví“.
