Zastoupit New York a Filadelfii. Před 225 lety položil George Washington základní kámen Kapitolu

Dvě století a pětadvacet let k tomu. Tolik času v úterý uplynulo od položení základního kamene Kapitolu – sídla amerického Kongresu ve Washingtonu. Základní kámen nepoložil nikdo jiný než první prezident Spojených států George Washington, jehož příjmení později celé sídlo přijalo. Vlastního dokončení Kapitolu se ovšem první prezident nedožil.

Prezident Spojených států George Washington odstartoval stavbu Kapitolu 18. září 1793 a položil tím fakticky i základní kámen nového hlavního města. Metropole, která měla v následujících letech kolem sněmového sídla zákonodárného sboru vyrůst, se pak urbanisticky řídila právě Kapitolem; ulice nového města vznikaly kolem něj.

Původně přitom nebylo vůbec jasné, kde bude politické centrum USA sídlit. Nejprve se hlavním městem nově se rodící federace stal po neustálých sporech New York, později jej ale vystřídala Filadelfie a ještě během Washingtonova prvního prezidentského období se rozhodlo o vzniku zcela nové metropole, přičemž lokalitu vybral sám prezident. V době, kdy začal růst Kapitol, stála ve městě ostatně jediná velká stavba – Bílý dům.

Dokončení výstavby metropole, která nakonec získala i jeho jméno, se ale Washington nedožil. Zemřel jen pár dní před příchodem 19. století, 14. prosince 1799. Tedy téměř čtvrtstoletí před tím, než se podařilo stavbu první etapy Kapitolu uzavřít.

Budova se stala místem schůzí zákonodárného sboru Spojených států amerických. Ten sestává ze Sněmovny reprezentantů, v počtu 435 zástupců, jejichž počet z konkrétního státu unie závisí na poměrném zastoupení velikosti populace tam žijící, a Senátu, v němž jsou z každého státu dva senátoři a celkově sto zástupců.

Stavebních úprav se neoklasicistní objekt dočkal v letech 1851 až 1863, když byl rozšířen, a od té doby prošel opakovaným restaurováním. Komplex sestává z rotundy s kopulí a dvou postranních křídel. Stavba je 229 metrů dlouhá a až 107 metrů široká, nejvyšší bod – věž rotundy, dosahuje výšky 88 metrů. Součástí komplexu jsou i budovy Knihovny Kongresu a Nejvyššího soudu USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 1 mminutou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 14 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami
Načítání...