Zákon proti ovlivňování voleb hlídá Ameriku od roku 1939. Teď s ním má potíže FBI

Demokraté i někteří právníci kritizují v těchto dnech šéfa americké zpravodajské služby FBI. Těsně před volbami informoval o vyšetřování e-mailů Clintonové či o amnestii jejího manžela. Podle kritiků porušil Hatchův zákon, jenž zakazuje federálním pracovníkům využívat svou pozici k ovlivňování voleb. Ke schválení zákona vedla korupční aféra z roku 1938 spojená s agenturou zřízenou Rooseveltem. Demokraté podle obžaloby jejím pracovníkům vyhrožovali ztrátou místa, pokud je nepodpoří dary a nezaregistrují se v jejich straně.

Velká hospodářská krize, která odstartovala v roce 1929, zapříčinila, že se miliony Američanů ocitly bez práce. Ulevit jim měl ekonomický program New Deal tehdejšího demokratického prezidenta Franklina D. Roosevelta, jenž ale znamenal vysoký nárůst federálních zaměstnanců.

Pracovní agentura New Dealu Works Progress Administration (WPA) začala fungovat v roce 1935 a poskytla práci asi třetině nezaměstnaných – 8,5 milionu lidí. Agentura se ale v roce 1938 před volbami do Kongresu dostala do centra politického boje.

Republikáni i někteří demokraté tehdy předložili důkazy o schůzkách demokratů s řídícími pracovníky WPA, kteří údajně tlačili na běžné zaměstnance, aby se politicky angažovali.

Za práci příspěvek na politickou kampaň

V roce 1938 řada novin informovala o tom, že byli tito pracovníci zastrašováni možnou ztrátou pracovního místa, pokud se nestanou členy Demokratické strany. „Nejčastější bylo, že za příslib práce nebo kontraktu pro WPA se očekávaly příspěvky na politickou kampaň,“ řekl ČT amerikanista Kryštof Kozák.

Kritizováni byli hlavně místní demokraté v takzvaných swing states, tedy ve státech, kde jsou šance demokratů a republikánů vyrovnané, a proto je pro kandidáty klíčové uspět tam se svou kampaní.

Demokratičtí senátoři měli dostat dary z federálních fondů

Třeba v Kentucky se zjistilo, že zaměstnanci WPA použili 24 tisíc dolarů přímo z fondu agentury na kampaň demokratického senátora Albena Barkleyho. Předtím byl údajně na pracovníky vyvíjen nátlak, že budou vyhozeni, pokud se jim tento dar nepodaří zajistit. Podobné to bylo i v Tennessee, kde čelil senátor Thomas Stewart obvinění, že dostal peníze od Federální státní správy – dala je prý rovněž pod nátlakem.

Kauzou se tehdy zabýval senátní výbor zaměřující se na výdaje na kampaň v čele s texaským demokratickým senátorem Morrisem Sheppardem. I když vyšetřování nevedlo k jasnému závěru, řada republikánů i demokratů se rozhodla zasáhnout proti stále mocnější agentuře a jejímu šéfovi Harrymu Hopkinsovi, který měl blízko k Rooseveltovi.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hatchův zákon měl zamezit dalším korupčním aférám

Nový zákon, jenž brojil proti politické činnosti federálních zaměstnanců během předvolební kampaně, dostal jméno po demokratickém senátorovi za stát Nové Mexiko Carlu Hatchovi.

Hatch byl příznivec New Dealu, ale na druhé straně také idealistou bojujícím proti korupci. V jeho legislativě se mluví třeba o zákazu žádat o peníze z fondů osobami, jež dostávají federální dávky, o odepření federální podpory, o odepírání úlev kvůli stranické příslušnosti a také o zákazu zastrašování ztrátou místa.

Zákon nebyl primárně zaměřený na činnost policie či FBI, nicméně jeho znění je obecnější a zakazuje nižším federálním úředníkům aktivně zasahovat do politických kampaní.
Kryštof Kozák
amerikanista

Senát schválil Hatchův návrh  v dubnu 1939 jednomyslně. Podobný zákon se ale nehodil Rooseveltovi – snažil se totiž očistit Demokratickou stranu od konzervativního křídla, jež se podle něj spřáhlo s jeho oponenty z Republikánské strany. Zvažoval dokonce, že bude legislativu vetovat, nakonec ji ale podepsal vůbec poslední den, kdy to bylo možné.

V té době byl zákon přímou reakcí na skandál z voleb předchozího roku, takže opozice takřka mlčela. Postupem času ale nabývaly na intenzitě hlasy, jež se oháněly prvním dodatkem ústavy o svobodě projevu. V roce 1993 došlo k upřesnění zákona – nově se mohli federálové zúčastnit stranické kampaně, ovšem pouze ve volném čase.

Prezident se politicky angažovat smí

Zákon platí i pro některé státy, Washington DC a zaměstnance místních kabinetů. Výjimka se vztahuje na prezidenta, viceprezidenta a některé vysoce postavené federální činitele. Obvyklým trestem je ztráta místa.

Barack Obama
Zdroj: Carlos Barria/Reuters

Klíčové bude, zda chtěl šéf FBI Clintonové záměrně škodit

Britský Telegraph ale připomíná, že aby byla legislativa skutečně porušena, musí být dotyčnému dokázáno, že šlo o záměr ovlivnit výsledek voleb. V září 2012 byla tehdejší ministryně zdravotnictví Kathleen Sebeliusová obviněna z porušení Hatchova zákona poté, co dva měsíce před prezidentskými volbami pronesla stranickou řeč během oficiální vládní schůzky.

V případě ředitele FBI Jamese Comeyho bude na jeho kriticích, aby dokázali, že se záměrně snažil Clintonové uškodit. V rozporu se zákonem by jednal ale i v případě, že by nic neřekl a přitom by věděl, že je v nových e-mailech něco, co dokazuje vinu demokratické kandidátky, upozornil Telegraph.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 9 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 36 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 10 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...