Zákon proti ovlivňování voleb hlídá Ameriku od roku 1939. Teď s ním má potíže FBI

Demokraté i někteří právníci kritizují v těchto dnech šéfa americké zpravodajské služby FBI. Těsně před volbami informoval o vyšetřování e-mailů Clintonové či o amnestii jejího manžela. Podle kritiků porušil Hatchův zákon, jenž zakazuje federálním pracovníkům využívat svou pozici k ovlivňování voleb. Ke schválení zákona vedla korupční aféra z roku 1938 spojená s agenturou zřízenou Rooseveltem. Demokraté podle obžaloby jejím pracovníkům vyhrožovali ztrátou místa, pokud je nepodpoří dary a nezaregistrují se v jejich straně.

Velká hospodářská krize, která odstartovala v roce 1929, zapříčinila, že se miliony Američanů ocitly bez práce. Ulevit jim měl ekonomický program New Deal tehdejšího demokratického prezidenta Franklina D. Roosevelta, jenž ale znamenal vysoký nárůst federálních zaměstnanců.

Pracovní agentura New Dealu Works Progress Administration (WPA) začala fungovat v roce 1935 a poskytla práci asi třetině nezaměstnaných – 8,5 milionu lidí. Agentura se ale v roce 1938 před volbami do Kongresu dostala do centra politického boje.

Republikáni i někteří demokraté tehdy předložili důkazy o schůzkách demokratů s řídícími pracovníky WPA, kteří údajně tlačili na běžné zaměstnance, aby se politicky angažovali.

Za práci příspěvek na politickou kampaň

V roce 1938 řada novin informovala o tom, že byli tito pracovníci zastrašováni možnou ztrátou pracovního místa, pokud se nestanou členy Demokratické strany. „Nejčastější bylo, že za příslib práce nebo kontraktu pro WPA se očekávaly příspěvky na politickou kampaň,“ řekl ČT amerikanista Kryštof Kozák.

Kritizováni byli hlavně místní demokraté v takzvaných swing states, tedy ve státech, kde jsou šance demokratů a republikánů vyrovnané, a proto je pro kandidáty klíčové uspět tam se svou kampaní.

Demokratičtí senátoři měli dostat dary z federálních fondů

Třeba v Kentucky se zjistilo, že zaměstnanci WPA použili 24 tisíc dolarů přímo z fondu agentury na kampaň demokratického senátora Albena Barkleyho. Předtím byl údajně na pracovníky vyvíjen nátlak, že budou vyhozeni, pokud se jim tento dar nepodaří zajistit. Podobné to bylo i v Tennessee, kde čelil senátor Thomas Stewart obvinění, že dostal peníze od Federální státní správy – dala je prý rovněž pod nátlakem.

Kauzou se tehdy zabýval senátní výbor zaměřující se na výdaje na kampaň v čele s texaským demokratickým senátorem Morrisem Sheppardem. I když vyšetřování nevedlo k jasnému závěru, řada republikánů i demokratů se rozhodla zasáhnout proti stále mocnější agentuře a jejímu šéfovi Harrymu Hopkinsovi, který měl blízko k Rooseveltovi.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hatchův zákon měl zamezit dalším korupčním aférám

Nový zákon, jenž brojil proti politické činnosti federálních zaměstnanců během předvolební kampaně, dostal jméno po demokratickém senátorovi za stát Nové Mexiko Carlu Hatchovi.

Hatch byl příznivec New Dealu, ale na druhé straně také idealistou bojujícím proti korupci. V jeho legislativě se mluví třeba o zákazu žádat o peníze z fondů osobami, jež dostávají federální dávky, o odepření federální podpory, o odepírání úlev kvůli stranické příslušnosti a také o zákazu zastrašování ztrátou místa.

Zákon nebyl primárně zaměřený na činnost policie či FBI, nicméně jeho znění je obecnější a zakazuje nižším federálním úředníkům aktivně zasahovat do politických kampaní.
Kryštof Kozák
amerikanista

Senát schválil Hatchův návrh  v dubnu 1939 jednomyslně. Podobný zákon se ale nehodil Rooseveltovi – snažil se totiž očistit Demokratickou stranu od konzervativního křídla, jež se podle něj spřáhlo s jeho oponenty z Republikánské strany. Zvažoval dokonce, že bude legislativu vetovat, nakonec ji ale podepsal vůbec poslední den, kdy to bylo možné.

V té době byl zákon přímou reakcí na skandál z voleb předchozího roku, takže opozice takřka mlčela. Postupem času ale nabývaly na intenzitě hlasy, jež se oháněly prvním dodatkem ústavy o svobodě projevu. V roce 1993 došlo k upřesnění zákona – nově se mohli federálové zúčastnit stranické kampaně, ovšem pouze ve volném čase.

Prezident se politicky angažovat smí

Zákon platí i pro některé státy, Washington DC a zaměstnance místních kabinetů. Výjimka se vztahuje na prezidenta, viceprezidenta a některé vysoce postavené federální činitele. Obvyklým trestem je ztráta místa.

Barack Obama
Zdroj: Carlos Barria/Reuters

Klíčové bude, zda chtěl šéf FBI Clintonové záměrně škodit

Britský Telegraph ale připomíná, že aby byla legislativa skutečně porušena, musí být dotyčnému dokázáno, že šlo o záměr ovlivnit výsledek voleb. V září 2012 byla tehdejší ministryně zdravotnictví Kathleen Sebeliusová obviněna z porušení Hatchova zákona poté, co dva měsíce před prezidentskými volbami pronesla stranickou řeč během oficiální vládní schůzky.

V případě ředitele FBI Jamese Comeyho bude na jeho kriticích, aby dokázali, že se záměrně snažil Clintonové uškodit. V rozporu se zákonem by jednal ale i v případě, že by nic neřekl a přitom by věděl, že je v nových e-mailech něco, co dokazuje vinu demokratické kandidátky, upozornil Telegraph.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...