Zákon proti ovlivňování voleb hlídá Ameriku od roku 1939. Teď s ním má potíže FBI

Demokraté i někteří právníci kritizují v těchto dnech šéfa americké zpravodajské služby FBI. Těsně před volbami informoval o vyšetřování e-mailů Clintonové či o amnestii jejího manžela. Podle kritiků porušil Hatchův zákon, jenž zakazuje federálním pracovníkům využívat svou pozici k ovlivňování voleb. Ke schválení zákona vedla korupční aféra z roku 1938 spojená s agenturou zřízenou Rooseveltem. Demokraté podle obžaloby jejím pracovníkům vyhrožovali ztrátou místa, pokud je nepodpoří dary a nezaregistrují se v jejich straně.

Velká hospodářská krize, která odstartovala v roce 1929, zapříčinila, že se miliony Američanů ocitly bez práce. Ulevit jim měl ekonomický program New Deal tehdejšího demokratického prezidenta Franklina D. Roosevelta, jenž ale znamenal vysoký nárůst federálních zaměstnanců.

Pracovní agentura New Dealu Works Progress Administration (WPA) začala fungovat v roce 1935 a poskytla práci asi třetině nezaměstnaných – 8,5 milionu lidí. Agentura se ale v roce 1938 před volbami do Kongresu dostala do centra politického boje.

Republikáni i někteří demokraté tehdy předložili důkazy o schůzkách demokratů s řídícími pracovníky WPA, kteří údajně tlačili na běžné zaměstnance, aby se politicky angažovali.

Za práci příspěvek na politickou kampaň

V roce 1938 řada novin informovala o tom, že byli tito pracovníci zastrašováni možnou ztrátou pracovního místa, pokud se nestanou členy Demokratické strany. „Nejčastější bylo, že za příslib práce nebo kontraktu pro WPA se očekávaly příspěvky na politickou kampaň,“ řekl ČT amerikanista Kryštof Kozák.

Kritizováni byli hlavně místní demokraté v takzvaných swing states, tedy ve státech, kde jsou šance demokratů a republikánů vyrovnané, a proto je pro kandidáty klíčové uspět tam se svou kampaní.

Demokratičtí senátoři měli dostat dary z federálních fondů

Třeba v Kentucky se zjistilo, že zaměstnanci WPA použili 24 tisíc dolarů přímo z fondu agentury na kampaň demokratického senátora Albena Barkleyho. Předtím byl údajně na pracovníky vyvíjen nátlak, že budou vyhozeni, pokud se jim tento dar nepodaří zajistit. Podobné to bylo i v Tennessee, kde čelil senátor Thomas Stewart obvinění, že dostal peníze od Federální státní správy – dala je prý rovněž pod nátlakem.

Kauzou se tehdy zabýval senátní výbor zaměřující se na výdaje na kampaň v čele s texaským demokratickým senátorem Morrisem Sheppardem. I když vyšetřování nevedlo k jasnému závěru, řada republikánů i demokratů se rozhodla zasáhnout proti stále mocnější agentuře a jejímu šéfovi Harrymu Hopkinsovi, který měl blízko k Rooseveltovi.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hatchův zákon měl zamezit dalším korupčním aférám

Nový zákon, jenž brojil proti politické činnosti federálních zaměstnanců během předvolební kampaně, dostal jméno po demokratickém senátorovi za stát Nové Mexiko Carlu Hatchovi.

Hatch byl příznivec New Dealu, ale na druhé straně také idealistou bojujícím proti korupci. V jeho legislativě se mluví třeba o zákazu žádat o peníze z fondů osobami, jež dostávají federální dávky, o odepření federální podpory, o odepírání úlev kvůli stranické příslušnosti a také o zákazu zastrašování ztrátou místa.

Zákon nebyl primárně zaměřený na činnost policie či FBI, nicméně jeho znění je obecnější a zakazuje nižším federálním úředníkům aktivně zasahovat do politických kampaní.
Kryštof Kozák
amerikanista

Senát schválil Hatchův návrh  v dubnu 1939 jednomyslně. Podobný zákon se ale nehodil Rooseveltovi – snažil se totiž očistit Demokratickou stranu od konzervativního křídla, jež se podle něj spřáhlo s jeho oponenty z Republikánské strany. Zvažoval dokonce, že bude legislativu vetovat, nakonec ji ale podepsal vůbec poslední den, kdy to bylo možné.

V té době byl zákon přímou reakcí na skandál z voleb předchozího roku, takže opozice takřka mlčela. Postupem času ale nabývaly na intenzitě hlasy, jež se oháněly prvním dodatkem ústavy o svobodě projevu. V roce 1993 došlo k upřesnění zákona – nově se mohli federálové zúčastnit stranické kampaně, ovšem pouze ve volném čase.

Prezident se politicky angažovat smí

Zákon platí i pro některé státy, Washington DC a zaměstnance místních kabinetů. Výjimka se vztahuje na prezidenta, viceprezidenta a některé vysoce postavené federální činitele. Obvyklým trestem je ztráta místa.

Barack Obama
Zdroj: Carlos Barria/Reuters

Klíčové bude, zda chtěl šéf FBI Clintonové záměrně škodit

Britský Telegraph ale připomíná, že aby byla legislativa skutečně porušena, musí být dotyčnému dokázáno, že šlo o záměr ovlivnit výsledek voleb. V září 2012 byla tehdejší ministryně zdravotnictví Kathleen Sebeliusová obviněna z porušení Hatchova zákona poté, co dva měsíce před prezidentskými volbami pronesla stranickou řeč během oficiální vládní schůzky.

V případě ředitele FBI Jamese Comeyho bude na jeho kriticích, aby dokázali, že se záměrně snažil Clintonové uškodit. V rozporu se zákonem by jednal ale i v případě, že by nic neřekl a přitom by věděl, že je v nových e-mailech něco, co dokazuje vinu demokratické kandidátky, upozornil Telegraph.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 16 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 7 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...