Záhada poškození sluchu na ambasádě USA v Havaně rozluštěna. Kuba stažení diplomatů kritizuje

Záhadné zvuky, po kterých si loni a předloni někteří američtí a kanadští diplomaté v Havaně stěžovali na zdravotní potíže, mohly způsobit neodborně sestavené odposlechy. Uvedli to vědci z americké Michiganské univerzity. Spojené státy kvůli domněnce, že jde o cílené akustické útoky, stáhly 60 procent zaměstnanců ambasády. Podle vysoce postaveného představitele kubánského ministerstva zahraničí krok ale bude mít negativní dopad na konzulární služby a ztíží cestování běžných občanů.

„Na konkrétním experimentu jsme demonstrovali, že poškození nemusela být způsobena úmyslně, ale mohla být vedlejším produktem špatně sestaveného tajného zařízení,“ řekl profesor výpočetní techniky Kevin Fu z Michiganské univerzity. Netvrdí však, že Kubánci Američany odposlouchávali. Jeho tým pouze experimentálně potvrdil jedno z možných vysvětlení.

Zvuky mohly vzniknout při takzvaném intermodulačním zkreslení ultrazvukových vln. To vzniká působením alespoň dvou signálů s různou frekvencí. Ultrazvuk je lidskému uchu neslyšitelný a v malé míře neškodný. Pokud se ale zkombinují dva signály různých frekvencí, může podle profesora Fu vzniknout slyšitelný zvuk. 

Potíže postihly jen některé z osob pobývajících ve stejných místnostech, podle Fua se to dá vysvětlit odlišným věkem či odlišným sluchem.

Kauza se objevila loni, kdy vyšly najevo informace, že už od konce roku 2016 si někteří američtí a kanadští diplomaté či jejich příbuzní stěžovali na zdravotní problémy po velmi krátkém pobytu v Havaně. Do loňského léta se objevilo více než 20 případů, kdy si postižení po pobytu v domech diplomatů či dvou hotelech, nikoli přímo na ambasádě, stěžovali na poškození sluchu, bolesti hlavy, závratě či poruchy spánku. Většina z nich před tím slyšela vysoké šumivé zvuky.

Americká média posléze začala spekulovat o akustických útocích ze strany kubánských tajných služeb, či dokonce o otravě jedem či biologickou zbraní. Příčinu obtíží zatím lékaři nevysvětlili, vyloučili ale otravu či virus.

„Jde o velmi neobvyklý útok, jak víte. Ale věřím, že je za něj zodpovědná Kuba,“ řekl loni v říjnu v reakci na akustickou kauzu americký prezident Donald Trump. Ten už předtím ohlásil znovuzavedení některých sankcí vůči Kubě, které zrušil v rámci oteplování vztahů jeho předchůdce v nejvyšším úřadu Barack Obama. Ten v roce 2015 po půlstoletí obnovil diplomatické vztahy USA s Kubou.

USA následně omezily svůj personál na ambasádě v Havaně na minimum. Minulý týden se americké ministerstvo zahraničí rozhodlo permanentně snížit stavy zaměstnanců o 60 procent.

Rozhodnutí Washingtonu podle vysoce postaveného představitele kubánského ministerstva zahraničí Carlose Fernandeze de Cossia nemá nic společného s bezpečností diplomatů a je politicky motivované. Podle něj bude mít negativní dopad na konzulární služby a ztíží cestování běžných občanů. Zároveň se podle něj negativně odrazí na spolupráci v oblasti migrace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...