Zábor Krymu byl nezákonný, Kyjev ho ale zpátky nedostane, říká Navalnyj

Moskva - Ruský opoziční vůdce a bloger Alexej Navalnyj považuje ruský zábor Krymu za nezákonný, pod kontrolou Moskvy ale podle něj poloostrov v dohledné době nepochybně zůstane. Žádná zářivá budoucnost podle Navalného Krym nečeká. „Je odsouzen stát se tím, čím se stal severní Kypr,“ řekl ruský opozičník rozhlasové stanici Echo Moskvy s odkazem na severní část středomořského ostrova okupovanou od 70. let minulého století Tureckem. „Je to divné území, které fakticky nikomu nepatří a nikdo ho neuznává,“ dodal.

„Anexe Krymu proběhla v křiklavém rozporu se všemi normami mezinárodního práva,“ řekl Navalnyj, jehož někteří ruští komentátoři označují za umírněného ruského nacionalistu. „Reálie jsou ale nyní takové, že Krym je součástí Ruské federace. Nemá smysl si něco jiného nalhávat, neměli by to dělat ani Ukrajinci. Krym zůstane součástí Ruska a už nikdy v dohledné budoucnosti se součástí Ukrajiny nestane,“ zdůraznil.

Kdyby se Navalnyj někdy v budoucnu stal prezidentem, což jeho stoupenci nevylučují, Krym Ukrajině nevrátí. Aby bylo spravedlnosti učiněno zadost, mělo by podle něj být na poloostrově provedeno „skutečné referendum“, aby byly zřejmé preference jeho obyvatel. 

Putinův kancléř popřel spekulace o kremelském rozkolu

Spekulace o rozkolu v nejvyšších kremelských kruzích v důsledku protiruských sankcí Západu dnes důrazně popřel vlivný šéf prezidentské kanceláře Sergej Ivanov. V rozhovoru pro list Komsomolskaja pravda řekl, že „se stoprocentní jistotou“ může pověsti o rozkolu politických špiček popřít. Sázky na něco podobného jsou prý hloupé, naivní a směšné.

Agresivní ruská politika vůči Ukrajině a následné západní sankce vyvolaly podle západních analytiků v Kremlu napětí. Proti armádním jestřábům usilujícím o násilný postup vůči Kyjevu údajně stojí diplomatická a podnikatelská lobby, která se obává mezinárodní izolace. Mocné ruské oligarchy navíc vyděsil nedávný tvrdý postup Kremlu proti miliardáři Vladimiru Jevtušenkovi, který byl obviněn z praní špinavých peněz.

Ruské pamětní mince věnované připojení Krymu k Rusku
Zdroj: Geodakyan Artyom/ČTK/ITAR-TASS

Kauza Jevtušenkova, který patří do skupiny nejbohatších Rusů, podle Ivanova rozhodně k masovému útěku ruských miliardářů nepovede. „Velká většina našich podnikatelů jsou vlastenci,“ zdůvodnil své přesvědčení. A pokud někdo na Západ uprchl, pak prý šlo o podvodníky, kteří se za hranicemi ukrývají před zaslouženým trestem. „Utekli, aby se nedostali za mříže, a nyní se vydávají za oběti krvavého ruského režimu,“ zdůraznil kancléř.

Moskevští penzisté prý doplácejí na podvody s vilkami na Krymu

Moskevští kriminalisté zaznamenali podle tisku nový trik podvodníků, kteří lákají penzisty na mimořádně laciné bydlení „na stará kolena“ na anektovaném Krymu. Místo splnění životního snu ale důchodci přijdou o životní úspory. Trh s nemovitostmi na Krymu podle odborníků ještě ani nezačal fungovat podle nových ruských pravidel.

Podvodníci tvrdí, že v rámci (smyšleného) státního programu přesídlování Rusů na donedávna ukrajinský poloostrov stačí zaplatit 100 000 rublů (asi 53 000 Kč) jako „počáteční vklad“ anebo rovnou celou čtvrtmilionovou sumu (asi 133 000 Kč) - a vilka v přímořských lázních změní majitele. Vše potřebné prý na úřadech a katastru nemovitostí sami zařídí. Nechybí lákavý katalog nemovitostí ani smlouva, stačí se jen podepsat a zaplatit, vylíčil podvod list Novyje izvěstija.

Skuteční obchodníci s realitami od koupě vil či apartmánů na Krymu odrazují, protože nemovitosti jsou dosud vedeny jen v ukrajinském katastru, k němuž nemají Rusové přístup. A ruský katastr na poloostrově dosud nevznikl. Potenciální kupec tak nemůže prověřit ani list vlastnictví ani historii nemovitosti, zda není něčím zatížená. Pokud se teď uzavírají nějaké transakce, tak by měly být jedině o smlouvě budoucí, jako předběžné dohody. Kdo má zájem o nemovitost na Krymu, musí ještě počkat. Navíc na poloostrově dosud ani nefungují banky, vše se platí v hotovosti.

Jaceňuk nevylučuje zavedení víz ve styku s Ruskem

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk by v případě potřeby neváhal zavést ve vztahu k Ruské federaci vízový režim. Předseda ukrajinské vlády to ve středu řekl v kyjevské televizi. Na letišti Borispol v ukrajinské metropoli už nyní podle něj pracuje speciální skupina, která vrací zpět ruské cestující, nejsou-li schopni přesně uvést cíl své cesty.

V současné době je podle Jaceňuka hlavním úkolem ukrajinských úřadů zpevnění východních hranic. Zamezit pronikání nežádoucích osob z Ruska má ambiciózní projekt Stěna, do něhož chce Kyjev investovat desítky milionů dolarů. Na hranicích má vyrůst rozsáhlý soubor zábran a elektronických varovných systémů.

„Snažíme se dojednat s Evropskou unií bezvízový styk a jednou z podmínek Bruselu je posílení ostrahy rusko-ukrajinských hranic,“ řekl Jaceňuk v kyjevském televizním kanálu 24. Dokončení pohraničního projektu Stěna podle premiéra přispěje i k těsnější spolupráci Ukrajiny se Severoatlantickou aliancí.

Nejbohatší Ukrajinec Achmetov v důsledku bojů výrazně zchudl

Válka na východě Ukrajiny tvrdě dolehla na majetkové poměry nejbohatšího Ukrajince Rinata Achmetova, jehož jmění se podle agentury Bloomberg od začátku roku ztenčilo téměř o pětinu. Achmetov, který vlastní řadu průmyslových podniků a dolů na neklidném Donbasu, dokonce prý opustil stovku nebohatších lidí světa, kde byl jediným Ukrajincem. Bloomberg odhaduje hodnotu Achmetovova majetku na 10,5 miliardy dolarů (228 miliardy korun) , což je o 2,4 miliardy méně než v lednu. Největší podíl na finančních ztrátách Achmetova má podle ukrajinské agentury Unian koncern DTEK, který zastřešuje elektrárny a energetickou síť. Zatímco v prvním pololetí roku 2013 zaznamenala firma čistý zisk 1,2 miliardy hřiven (dvě miliardy korun), letos ve stejném období to byla ztráta 7,6 miliardy hřiven. Druhé pololetí prý bude ještě horší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šest mrtvých po ruských útocích v Sumské oblasti, zasažena byla i továrna americké firmy

Rusko v sobotu podniklo několik útoků v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Při dvou úderech na civilní automobily přišlo o život celkem šest lidí. Čtyři osoby, včetně nezletilého chlapce, zemřely v sanitce, kterou zasáhl dron. Při raketovém útoku byla posléze poškozena továrna patřící americké společnosti. Informovaly o tom ukrajinské úřady. Útokům v noci čelil i například Kyjev.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

Trump vysílá ke Grónsku nemocniční loď

Americký prezident Donald Trump oznámil, že posílá nemocniční loď do Grónska, které je autonomní součástí Dánska, ale současný šéf Bílého domu o něj usiluje. O vyslání plavidla informoval v noci na neděli na své sociální síti Truth Social. Bezprostředně po oznámení nebylo jasné, co vedlo k tomuto rozhodnutí ani to, kdy by mělo plavidlo na místo dorazit, podotkl list The Wall Street Journal (WSJ). Nuuk ani Kodaň zatím nereagovaly.
před 1 hhodinou

Lvovem otřásly výbuchy, starosta je označil za teroristický útok

Centrem ukrajinského Lvova v noci na neděli otřásly výbuchy, které podle starosty Andrije Sadového připravily o život policistku. Dalších 24 lidí bylo zraněno, uvádí agentura Reuters. V době explozí nebyl v regionu poplach varující před ruskými vzdušnými útoky, upozornil server RBK-Ukrajina. Sadovyj výbuchy označil za teroristický čin. Podobně se později vyjádřila oblastní prokuratura, podle níž se okolnosti incidentu zjišťují.
02:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pákistán hlásí úder proti ozbrojencům, Kábul ho viní z bombardování civilistů

Pákistán podnikl údery podél hranice s Afghánistánem, jejichž cílem byly podle něj tábory a skrýše ozbrojenců, které viní z nedávných útoků na pákistánském území. Podle agentury AP to v noci na neděli oznámil Islámábád; podrobnosti k úderům nesdělil. Mluvčí afghánské vlády Zabíhulláh Mudžáhid podle agentury AFP obvinil Pákistán z bombardování civilistů v provinciích Nangarhár a Paktika, při kterém podle něj zemřely a byly zraněny desítky lidí včetně žen i dětí.
01:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

U fronty na Ukrajině chybí zdravotníci. Krev odebírají i během ostřelování

Ukrajinské nemocnice v místech ležících v blízkosti fronty se potýkají s nedostatkem pracovníků. Příkladem je Záporoží, kde lékaři a zdravotní sestry ošetřují nemocné i během silného ostřelování.
před 3 hhodinami

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům, z nichž 80 již propustily. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na představitele venezuelského parlamentu. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických, ve čtvrtek parlament schválil zákon o amnestii. Přijetí normy vláda přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího vládce Nicoláse Madura, připomněla AFP.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny, chce obnovení tranzitu ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina ve večerní reakci vzkázala, že ultimáta odmítá.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...