Washington - Před deseti lety se Spojené státy děsily tajemného odstřelovače, který rozséval smrt v okolí Washingtonu. Po týdny trvající štvanici policie zadržela dvojici viníků. Život staršího z nich ukončila v roce 2009 smrtící injekce. Mladší Lee Boyd Malvo po deseti letech poskytl o svých zločinech telefonický rozhovor.
„Byl jsem monstrum. Když si najdete ve slovníku jeho definici, přesně to jsem byl. Byl jsem zloděj. Kradl jsem lidské životy,“ řekl Lee Boyd Malvo.
V říjen 2002 okolí Washingtonu svíral strach. Nepolapitelný odstřelovač vraždil náhodně a nemilosrdně. Jeho oběti umíraly u čerpacích stanic, před supermarkety nebo dokonce před střední školou. Nespojovalo je přitom nic. Jen způsob smrti - zásah z odstřelovací pušky. Noční můra skončila až po třech měsících plných napětí a obav. Američané mohli poprvé pohlédnout do tváře těm, kteří je čtvrt roku děsili - dvaačtyřicetiletému Johnu Allenovi Muhammadovi a teprve sedmnáctiletému Lee Boyd Malvoovi.
„Pokud máte před sebou něco tak hrozného a není žádných pochyb o vině a nevině, pak je to přesně ten případ, pro který byly tyto zákony (trest smrti) sepsány,“ uvedl tehdy bývalý guvernér státu Maryland Parris N. Glendening.
Malvo: Připravovali jsme vznik státu pro mladé černochy
Před smrtící injekcí zachránil Malva jen jeho věk a přesvědčení vyšetřovatelů, že byl pod zhoubným vlivem svého komplice a mentora Johna Muhammada. Muhammad byl bývalý voják a skvělý střelec. V osmdesátých letech konvertoval k islámu. Mladému komplici údajně tvrdil, že spolu připravují vznik státu pro mladé černochy - kdesi v Kanadě. Podle některých lékařů sedmnáctiletého Malva zcela ovládal. „Řekl mi, že ten původní člověk musí zemřít. Že Lee Malvo musí zemřít,“ vypráví Malvo.
„Měli radost z toho, co se stalo jedenáctého září a pak kolem zásilek s antraxem. A uráželo je, jak se Amerika chová vůči islámskému světu,“ řekl Harjeet Singh, přítel vrahů z D.C.
Od 2. do 22. října zabili deset lidí, tři další útok přežili. V posledním desetiletí ale vyšetřovatelé přisoudili dvojici vrahů ještě dvanáct dalších vražd. Některé z nich prý straší Malva dodnes. Jako když před místním obchodem dal svému komplicovi signál, aby zastřelil sedmačtyřicetiletou Lindu Franklinovou.
„To první jsou oči pana Franklina. Byly takové pronikavé. Je to ta největší bolest, jakou jsem za svůj život viděl. V jeho očích. To je nejhorší. Nejsou slova, která by do hloubky popsala ty emoce a mé pocity, když jsem se do nich díval,“ popsal Malvo.
Přemýšlet o svých zločinech a zpytovat svědomí bude moct Malvo po zbytek života. Ten stráví ve věznici s maximální ostrahou. Bez možnosti propuštění.
