Islámábád – Třiatřicet let vězení za velezradu dostal pákistánský lékař, který údajně pomáhal americké CIA najít Usámu bin Ládina. Šakíl Afridi byl obviněn z velezrady kvůli falešnému očkování dětí v Abbottábádu, díky němuž se údajně podařilo šéfa al-Káidy vystopovat. Kromě trestu vězení byl lékař odsouzen také k pokutě 3 500 dolarů. Pokud ji nezaplatí, stráví prý ve vězení dalšího tři a půl roku. USA žádaly propuštění Afridiho, jehož aktivity podle Washingtonu sloužily pákistánským i americkým zájmům.
Bin Ládina loni v květnu zabilo zvláštní americké komando. V Pákistánu se po bin Ládinově smrti začaly šířit informace, podle nichž CIA Afridího najala, aby v Abbottábádu zorganizoval očkovací program, jehož prostřednictvím se měla díky získanému genetickému materiálu potvrdit bin Ládinova přítomnost.
Afridiho odsoudil nejvyšší představitel okresu Chajbar, který v rámci kmenového justičního systému vykonává funkci soudce. Obvykle to znamená, že soud jedná poměrně rychle. Afridi, který je nyní držen ve vězení v Péšávaru, nebyl u soudu přítomen a nemohl se tak hájit.
Cílem falešného očkovacího programu bylo získat vzorek krve alespoň jednoho z dětí žijících v bin Ládinově domě, aby testy DNA určily, zda jde o jeho příbuzné. Není ale známo, zda právě tato akce přispěla k nalezení vůdce teroristů.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová a její kolega z resortu obrany Leon Panetta označili zadržení Afridiho za chybu a žádali jeho propuštění. Jeho protiteroristická činnost byla podle nich ve prospěch amerických, ale i pákistánských zájmů. Bin Ládinova likvidace nicméně vyvolala mezi USA a Pákistánem diplomatickou roztržku. Islámábád, který tajnou americkou operaci označil za porušení své svrchovanosti, se doposud nebyl s to zbavit amerického podezření, že o bin Ládinově pobytu na svém území alespoň částečně věděl.
Podíl Afridiho na pátrání po bin Ládinovi zjistili pákistánští vyšetřovatelé krátce po akci a do dvou týdnů byl lékař zatčen. Pákistánská soudní komise doporučila, aby byl souzen za velezradu. To vyvolalo velké pochybnosti a podezření, že byl vybrán za obětního beránka. Přitom i pákistánský premiér Júsuf Ráza Gílání komisi obvinil z toho, že se odklonila od základní otázky, jak bylo možné, že se bin Ládinovi dařilo žít v Pákistánu v utajení.
Mnozí zahraniční pozorovatelé netají obavy, že většina lidí, kteří byli zadrženi po bin Ládinově likvidaci, byli spíš ti, kteří se snažili pomáhat s jeho dopadením, než ti, kteří pomáhali jej chránit. Činitelé pákistánské armády loni v červnu přiznali, že některé osoby byly zatčeny poté, co pomohly Američanům natankovat helikoptéry během operace. Jiní byli zadrženi pro podezření, že vrtulníky naváděli k cíli pomocí světlic.
