Za největší chemickou katastrofu světa bylo odsouzeno 7 lidí

Bhópál (Indie) - Indický soud dnes rozhodl o vině sedmi lidí z podílu na zřejmě největší chemické katastrofě světa, jež si v Bhópálu v roce 1984 vyžádala tisíce obětí. Odsouzení se prý dopustili nedbalosti, když se jim nepodařilo zabránit úniku jedovatých plynů z pobočky amerického koncernu Union Carbide ve střední Indii, která vyráběla pesticidy. „Každý z viníků dostal trest dva roky vězení a pokutu ve výši 2 100 dolarů,“ citovala agentura AFP nejmenovaný soudní zdroj. Dceřinou společnost Union Carbide soud potrestal pokutou 10 600 dolarů.

Nejvýše postaveným člověkem mezi odsouzenými je tehdejší šéf indické pobočky Union Carbide, pětaosmdesátiletý podnikatel Kéšav Mahindra, který v současnosti stojí v čele přední indické automobilky Mahindra & Mahindra. Všichni odsouzení byli propuštěni na kauci ve výši 530 dolarů. Je však velmi pravděpodobné, že se proti dnešnímu verdiktu odvolají k vyššímu soudu, což v rozvleklém indickém soudním systému může znamenat pokračování procesu další řadu let.

V Bhópálu dnes demonstrovaly stovky přeživších a příbuzných neštěstí a bojovníků za lidská práva, kteří s transparenty hlásajícími „pověste viníky“ protestovali proti nízkému trestu pro usvědčené a kritizovali délku soudního procesu, jenž se táhne přes 20 let. „Náš boj bude pokračovat, dokud lidé v Bhópálu nedostanou svoji spravedlnost a důstojný život,“ prohlašuje aktivistka Rachna Dingraová.

Obyvatelé indického města si také před soudní síní stěžovali, že čtvrt století po katastrofě se stále ještě nedočkali kompenzace. „Oni byli možná potrestáni, ale co my? Je nás tolik, co jsme ještě nedostali žádné odškodné,“ zlobila se jedna z obětí úniku plynu Šanta Baiová.

Neštěstí, k němuž došlo v noci z 2. na 3. prosince 1984, si bezprostředně a během prvního týdne vyžádalo na 8 000 mrtvých a dalších asi 15 000 lidí zemřelo v následujících letech. Následky otravy trpí přes 100 000 lidí a další nemocní přibývají, protože místo někdejší továrny dodnes není vyčištěno.

Minimální ochranná opatření

V ulicích zůstalo několik tisíc mrtvých: podle Union Carbide zemřelo do prvního týdne po havárii 3 800 lidí, ti, co mrtvé sváželi, ale mluví až o 15 000. Umírněné odhady se pohybují okolo 8 000 mrtvých během prvního týdne. Další tisíce zemřely na následky otravy v následujících letech, řada lidí oslepla či onemocněla rakovinou, matkám se začaly rodit postižené děti.

Ani nemocnice, v nichž ošetřovali lidi s poleptanými sliznicemi, po havárii nevěděly, jaký plyn unikl. Až později vyšlo najevo, že do vzduchu se dostalo 40 tun methylisokyanátu. Postupně vyplouvala na světlo další fakta. V době havárie nefungoval v továrně varovný systém a ani jedno z několika bezpečnostních zařízení. Jen chladicí systém, který měl snižovat teplotu v nádrži s methylisokyanátem, mohl katastrofě zabránit, kdyby fungoval. Ve snaze ušetřit náklady zrušila také firma na nočních směnách odborný dozor.

Firma se z viny vyplatila

Půda a voda v širokém okolí je zamořená mnohanásobnou koncentrací nebezpečných látek. Současný vlastník firmy Union Carbide, koncern Dow Chemical, se od událostí z roku 1984 distancuje. Firmu převzal až deset let poté, co se s indickým státem vyrovnala částkou 470 milionů dolarů na odškodné. Do zahraničí byly žaloby podány nezávisle a tento proces se jich netýkal.

Indické úřady již v roce 1987 z tragédie obvinily 12 subjektů. Osm indických představitelů firmy, firmu Union Carbide a dvě její dceřiné společnosti. Z vraždy byl obviněn a do vazby byl vzat také tehdejší šéf americké firmy Warren Anderson. Po propuštění na kauci odjel do USA a k soudu se už nedostavil. Loni v létě byl na něj v Indii opět vydán zatykač a dnes ho tamní soud odsoudil.

Sedm z osmi obviněných Indů bylo dnes odsouzeno, osmý je již po smrti. Viníkům hrozilo za zabití až deset let vězení, v roce 1996 ale nejvyšší soud obvinění překvalifikoval na smrt z nedbalosti, za kterou v Indii hrozí maximálně dvouletý trest.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená, za den proplulo šest lodí

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
11:18Aktualizovánopřed 15 mminutami

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ruský nejvyšší soud zakázal Memorial jako extremistickou organizaci

Ruský nejvyšší soud označil nevládní organizaci na ochranu lidských práv Memorial za extremistickou a zakázal její působení v zemi. Rozhodnutí znamená, že za spolupráci s touto organizací, vyznamenanou v roce 2022 Nobelovou cenou míru, nyní hrozí v Rusku vězení, uvedly tiskové agentury.
14:17Aktualizovánopřed 24 mminutami

Komise chce vysvětlit hovory Szijjártóa s Lavrovem. Z Francie zní slova o zradě

Informace o telefonických hovorech mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem jsou extrémně znepokojivé, uvedla mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. Zdůraznila, že Maďarsko by se mělo k těmto informacím co nejdříve vyjádřit a vysvětlit je. Hovory mezi politiky označil šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot za zradu.
před 46 mminutami

Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený.
10:46Aktualizovánopřed 55 mminutami

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
13:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 2 hhodinami

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 2 hhodinami
Načítání...