Bhópál (Indie) - Indický soud dnes rozhodl o vině sedmi lidí z podílu na zřejmě největší chemické katastrofě světa, jež si v Bhópálu v roce 1984 vyžádala tisíce obětí. Odsouzení se prý dopustili nedbalosti, když se jim nepodařilo zabránit úniku jedovatých plynů z pobočky amerického koncernu Union Carbide ve střední Indii, která vyráběla pesticidy. „Každý z viníků dostal trest dva roky vězení a pokutu ve výši 2 100 dolarů,“ citovala agentura AFP nejmenovaný soudní zdroj. Dceřinou společnost Union Carbide soud potrestal pokutou 10 600 dolarů.
Nejvýše postaveným člověkem mezi odsouzenými je tehdejší šéf indické pobočky Union Carbide, pětaosmdesátiletý podnikatel Kéšav Mahindra, který v současnosti stojí v čele přední indické automobilky Mahindra & Mahindra. Všichni odsouzení byli propuštěni na kauci ve výši 530 dolarů. Je však velmi pravděpodobné, že se proti dnešnímu verdiktu odvolají k vyššímu soudu, což v rozvleklém indickém soudním systému může znamenat pokračování procesu další řadu let.
V Bhópálu dnes demonstrovaly stovky přeživších a příbuzných neštěstí a bojovníků za lidská práva, kteří s transparenty hlásajícími „pověste viníky“ protestovali proti nízkému trestu pro usvědčené a kritizovali délku soudního procesu, jenž se táhne přes 20 let. „Náš boj bude pokračovat, dokud lidé v Bhópálu nedostanou svoji spravedlnost a důstojný život,“ prohlašuje aktivistka Rachna Dingraová.
Obyvatelé indického města si také před soudní síní stěžovali, že čtvrt století po katastrofě se stále ještě nedočkali kompenzace. „Oni byli možná potrestáni, ale co my? Je nás tolik, co jsme ještě nedostali žádné odškodné,“ zlobila se jedna z obětí úniku plynu Šanta Baiová.
Neštěstí, k němuž došlo v noci z 2. na 3. prosince 1984, si bezprostředně a během prvního týdne vyžádalo na 8 000 mrtvých a dalších asi 15 000 lidí zemřelo v následujících letech. Následky otravy trpí přes 100 000 lidí a další nemocní přibývají, protože místo někdejší továrny dodnes není vyčištěno.
Minimální ochranná opatření
V ulicích zůstalo několik tisíc mrtvých: podle Union Carbide zemřelo do prvního týdne po havárii 3 800 lidí, ti, co mrtvé sváželi, ale mluví až o 15 000. Umírněné odhady se pohybují okolo 8 000 mrtvých během prvního týdne. Další tisíce zemřely na následky otravy v následujících letech, řada lidí oslepla či onemocněla rakovinou, matkám se začaly rodit postižené děti.
Ani nemocnice, v nichž ošetřovali lidi s poleptanými sliznicemi, po havárii nevěděly, jaký plyn unikl. Až později vyšlo najevo, že do vzduchu se dostalo 40 tun methylisokyanátu. Postupně vyplouvala na světlo další fakta. V době havárie nefungoval v továrně varovný systém a ani jedno z několika bezpečnostních zařízení. Jen chladicí systém, který měl snižovat teplotu v nádrži s methylisokyanátem, mohl katastrofě zabránit, kdyby fungoval. Ve snaze ušetřit náklady zrušila také firma na nočních směnách odborný dozor.
Firma se z viny vyplatila
Půda a voda v širokém okolí je zamořená mnohanásobnou koncentrací nebezpečných látek. Současný vlastník firmy Union Carbide, koncern Dow Chemical, se od událostí z roku 1984 distancuje. Firmu převzal až deset let poté, co se s indickým státem vyrovnala částkou 470 milionů dolarů na odškodné. Do zahraničí byly žaloby podány nezávisle a tento proces se jich netýkal.
Indické úřady již v roce 1987 z tragédie obvinily 12 subjektů. Osm indických představitelů firmy, firmu Union Carbide a dvě její dceřiné společnosti. Z vraždy byl obviněn a do vazby byl vzat také tehdejší šéf americké firmy Warren Anderson. Po propuštění na kauci odjel do USA a k soudu se už nedostavil. Loni v létě byl na něj v Indii opět vydán zatykač a dnes ho tamní soud odsoudil.
Sedm z osmi obviněných Indů bylo dnes odsouzeno, osmý je již po smrti. Viníkům hrozilo za zabití až deset let vězení, v roce 1996 ale nejvyšší soud obvinění překvalifikoval na smrt z nedbalosti, za kterou v Indii hrozí maximálně dvouletý trest.
