Za největší chemickou katastrofu světa bylo odsouzeno 7 lidí

Bhópál (Indie) - Indický soud dnes rozhodl o vině sedmi lidí z podílu na zřejmě největší chemické katastrofě světa, jež si v Bhópálu v roce 1984 vyžádala tisíce obětí. Odsouzení se prý dopustili nedbalosti, když se jim nepodařilo zabránit úniku jedovatých plynů z pobočky amerického koncernu Union Carbide ve střední Indii, která vyráběla pesticidy. „Každý z viníků dostal trest dva roky vězení a pokutu ve výši 2 100 dolarů,“ citovala agentura AFP nejmenovaný soudní zdroj. Dceřinou společnost Union Carbide soud potrestal pokutou 10 600 dolarů.

Nejvýše postaveným člověkem mezi odsouzenými je tehdejší šéf indické pobočky Union Carbide, pětaosmdesátiletý podnikatel Kéšav Mahindra, který v současnosti stojí v čele přední indické automobilky Mahindra & Mahindra. Všichni odsouzení byli propuštěni na kauci ve výši 530 dolarů. Je však velmi pravděpodobné, že se proti dnešnímu verdiktu odvolají k vyššímu soudu, což v rozvleklém indickém soudním systému může znamenat pokračování procesu další řadu let.

V Bhópálu dnes demonstrovaly stovky přeživších a příbuzných neštěstí a bojovníků za lidská práva, kteří s transparenty hlásajícími „pověste viníky“ protestovali proti nízkému trestu pro usvědčené a kritizovali délku soudního procesu, jenž se táhne přes 20 let. „Náš boj bude pokračovat, dokud lidé v Bhópálu nedostanou svoji spravedlnost a důstojný život,“ prohlašuje aktivistka Rachna Dingraová.

Obyvatelé indického města si také před soudní síní stěžovali, že čtvrt století po katastrofě se stále ještě nedočkali kompenzace. „Oni byli možná potrestáni, ale co my? Je nás tolik, co jsme ještě nedostali žádné odškodné,“ zlobila se jedna z obětí úniku plynu Šanta Baiová.

Neštěstí, k němuž došlo v noci z 2. na 3. prosince 1984, si bezprostředně a během prvního týdne vyžádalo na 8 000 mrtvých a dalších asi 15 000 lidí zemřelo v následujících letech. Následky otravy trpí přes 100 000 lidí a další nemocní přibývají, protože místo někdejší továrny dodnes není vyčištěno.

Minimální ochranná opatření

V ulicích zůstalo několik tisíc mrtvých: podle Union Carbide zemřelo do prvního týdne po havárii 3 800 lidí, ti, co mrtvé sváželi, ale mluví až o 15 000. Umírněné odhady se pohybují okolo 8 000 mrtvých během prvního týdne. Další tisíce zemřely na následky otravy v následujících letech, řada lidí oslepla či onemocněla rakovinou, matkám se začaly rodit postižené děti.

Ani nemocnice, v nichž ošetřovali lidi s poleptanými sliznicemi, po havárii nevěděly, jaký plyn unikl. Až později vyšlo najevo, že do vzduchu se dostalo 40 tun methylisokyanátu. Postupně vyplouvala na světlo další fakta. V době havárie nefungoval v továrně varovný systém a ani jedno z několika bezpečnostních zařízení. Jen chladicí systém, který měl snižovat teplotu v nádrži s methylisokyanátem, mohl katastrofě zabránit, kdyby fungoval. Ve snaze ušetřit náklady zrušila také firma na nočních směnách odborný dozor.

Firma se z viny vyplatila

Půda a voda v širokém okolí je zamořená mnohanásobnou koncentrací nebezpečných látek. Současný vlastník firmy Union Carbide, koncern Dow Chemical, se od událostí z roku 1984 distancuje. Firmu převzal až deset let poté, co se s indickým státem vyrovnala částkou 470 milionů dolarů na odškodné. Do zahraničí byly žaloby podány nezávisle a tento proces se jich netýkal.

Indické úřady již v roce 1987 z tragédie obvinily 12 subjektů. Osm indických představitelů firmy, firmu Union Carbide a dvě její dceřiné společnosti. Z vraždy byl obviněn a do vazby byl vzat také tehdejší šéf americké firmy Warren Anderson. Po propuštění na kauci odjel do USA a k soudu se už nedostavil. Loni v létě byl na něj v Indii opět vydán zatykač a dnes ho tamní soud odsoudil.

Sedm z osmi obviněných Indů bylo dnes odsouzeno, osmý je již po smrti. Viníkům hrozilo za zabití až deset let vězení, v roce 1996 ale nejvyšší soud obvinění překvalifikoval na smrt z nedbalosti, za kterou v Indii hrozí maximálně dvouletý trest.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...