Bagdád – I když současná situace v Iráku má podle expertů hned několik viníků (od George Bushe, přes Saúdskou Arábii a iráckou armádu až po premiéra Núrího Málikího), ta největší vina padá na hanebnou rvačku o Blízký východ během 1. světové války a po ní. Uvedl to analytik a expert na Blízký východ Juan Cole.
O Blízký východ se po válce podělily hlavně Francie s Británií. Té připadl Irák, zatímco Francii zhruba území dnešní Sýrie. Mosul se dostal do britského Iráku, kam Londýn dosadil krále Fajsala I., vypoklonkovaného Francouzi z Damašku. Britové tak v Iráku začali spoléhat na osmanskou elitu a důstojníky vycvičené v dnešním Turecku. V rámci této strategie se šíité žijící na jihu Iráku ocitli na okraji. Byli to většinou zemědělci obývající malá města, a pokud dělali potíže, mohli počítat s bombardováním ze strany královského letectva. Britští letci se za tuto praxi styděli natolik, že se báli, aby se o ní nedověděla britská veřejnost.
Francouzi ve svém sektoru vsadili na taktiku 'rozděl a panuj', tedy na menšiny alávitů a křesťanů. Alávitští rolníci byli na rozdíl od hrdých sunnitů z Damašku ochotní vstoupit do koloniální armády, takže když v postkoloniálním období Blízký východ ovládli diktátoři, byli alávité v nejlepším postavení získat rozhodující posty, což se stalo s nástupem Háfize Asada v roce 1970.
Málikí může Irák dobýt zpět jedině získáním přízně nacionalistických sunnitů ze severu. Rozhodne-li se, že jeho šíity ovládaná armáda města sunnitů obsadí a rozbombarduje, bude na tom stejně, jako Bašár Asad v jeho sousedství.
Radikálové z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) vyhlásili tažení na Bagdád a od metropole je dělí jen desítky kilometrů. Armáda se snaží údery vracet, vojáci ale v řadě případů bez boje utíkají. Nechávají za sebou i nejmodernější zbraně, které dostali od Američanů. Radikálové se tak zmocnili tanků nebo vrtulníků Blackhawk. Armáda vyklidila také Kirkúk, kde je nejbohatší ropné naleziště v zemi. Obranu přenechala kurdským milicím. Sebevědomí ozbrojenců s územními zisky roste a pokračují v tažení na Bagdád. Vláda se přitom chlubí, že ropnou rafinerii i Tikrít má zpátky pod kontrolou. Do armády se prý hlásí tisíce dobrovolníků. Povstalce v okolí Mosulu údajně bombarduje letectvo. Bagdád prosí svět o pomoc; americký prezident Barack Obama je prý připraven k vojenské akci, pokud budou ohroženy národní zájmy Spojených států. Nevylučuje ovšem žádnou možnost - s výjimkou vyslání vojáků přímo do Iráku.
Institut pro válečná studia se snažil pro britský deník The Guardian vysvětlit úspěch postupu ISIL, jaký tato organizace v Iráku dosud neznamenala. Není vyloučeno, že přepjala své síly a že bude poražena rychlou protiofenzívou nebo rozhořčenými občany obsazovaných území, jak se to už začíná projevovat v Mosulu. Je však třeba připomenout, že ISIL má za sebou trpělivou a úspěšnou strategii v syrské provincii Dajr az-Zaur.
Podle prvních zpráv se zdá, že Mosul dobyla se 150 vyzbrojenými auty a 500 až 800 muži. Není jasné, zda tytéž lidi nasadila v Bajdží, Tikrítu a jinde, nebo zda o tato města měly bojovat nové jednotky. Pokud postupuje vpřed jenom jedna bojová část, pak v dobytých městech zůstávají udržovací oddíly. Na to, aby ISIL došla až do Bagdádu, asi nebude mít dost lidí.
Nabízí se mnoho otázek - má snad ISIL k dispozici členy místních kmenů, připojují se k ní osvobození vězni, nespojila se s lidmi bývalého generála Izzata Ibráhíma Dúrího, který kolem sebe shromáždil odstavené příznivce někdejšího prezidenta Saddáma Husajna? Podle institutu bude pro zodpovězení těchto otázek rozhodující aktivita v oblastech severně a jižně od Bagdádu.
Podle francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabiuse musí mezinárodní společenství situaci v Iráku okamžitě začít řešit. „Postup ISIL vážně ohrožuje jednotu a svrchovanost Iráku a je rovněž vážnou hrozbou pro stabilitu celého regionu,“ uvedl Fabius ve svém prohlášení.
Americké ministerstvo zahraničí vyjádřilo zklamání nad kroky iráckých bezpečnostních složek, které extremistům umožnily rychlé obsazení některých částí země. Američané prý již začali několika letadly evakuovat své občany, kteří se nacházejí na irácké letecké základně severně od Bagdádu. Jde hlavně o ty, kdo pomáhali s výcvikem iráckých jednotek. Německo vyzvalo své občany, aby kvůli zhoršené bezpečnostní situaci a postupu rebelů okamžitě opustili některé části Iráku - konkrétně jde o provincie Anbár, Ninive a Saláhaddín. Dočasně by měli opustit i metropoli Bagdád.
