Hanoj - Třicet let trvala gerilová válka ve Vietnamu, v níž jednotky prezidenta Ho Či Mina bojovaly nejprve proti koloniální Francii, poté proti USA a nakonec jen proti jednotkám jihovietnamské vlády. Část tohoto konfliktu od roku 1960 je označována jako vietnamská válka, která si vyžádala životy 1,5 milionu Vietnamců, téměř 60 tisíc Američanů a přes 38 tisíc obětí jiných národností. USA se stáhly v roce 1973, ale válka skončila až 30. dubna 1975, kdy severovietnamští vojáci vjeli na sovětských tancích do Saigonu (dnes Ho Či Minovo Město) a jihovietnamský prezident podepsal kapitulaci. Ve Vietnamu je konflikt stále známý jako americká válka.
Z Vietnamu se nevrátilo 60 tisíc Američanů
Základem pro intervenci USA, přesvědčených o nezbytnosti boje proti šíření komunismu v Asii, se stala dohoda o přátelství a vzájemné pomoci, kterou uzavřely s jihovietnamskou vládou v dubnu 1960. Zbraně na jih Vietnamu ale USA dodávaly už od roku 1950, sever Vietnamu zásobovaly zbraněmi Sovětský svaz a Čína.
Začátkem skutečné války se stal až tzv. Tonkinský incident. Americký Kongres dal začátkem srpna 1964 prezidentu Johnsonovi právo odpovědět silou na případné útoky na americké jednotky. Otevřená válka se rozhořela po přestřelkách mezi americkým torpédoborcem Maddox a severovietnamskými torpédovými čluny 2. srpna 1964 v Tonkinském zálivu. Druhý střet, který byl poslední kapkou, se měl uskutečnit o dva dny později, kdy měly severoamerické lodě bez příčiny zaútočit na americká plavidla. Až v roce 2005 vyšlo najevo, že druhý incident byl smyšlený.
GALERIE
videogallery_63140
Americká armáda poté zahájila nálety na území severního Vietnamu a na jihu vystupňovala hon na partyzány. Maximální nasazení měly USA ve vietnamské válce v roce 1968, kdy tam bylo přes půl milionu jejich vojáků.
Nevybuchlé miny a bomby zabíjí a mrzačí Vietnamce dodnes
Američané na Vietnam svrhli na 45 milionů tun bomb, z jeho území vytvořili „laboratoř“, která otestovala účinky 72 milionů litrů herbicidů; nejznámějšího z nich - Agent Orange - rozprášili 41,8 milionu litrů. Tyto herbicidy zničily vegetaci v rozsáhlých oblastech a na řadu desetiletí je zamořily, stejně jako nevybuchlé miny a bomby, které zabíjí a mrzačí Vietnamce dodnes.
Podle loňské studie nadace amerických vietnamských veteránů a vietnamského ministerstva obrany zabily tyto „zapomenuté“ miny a bomby od roku 1975 více než 42 tisíc lidí.
Během války v USA vzrostla popularita mírových hnutí
Konflikt poznamenalo také zpolitizování celého konfliktu a silný odpor v řadách americké veřejnosti. Odpůrci poukazovali na neřešitelnost situace, vysoký počet obětí a extrémní míru násilí jak mezi oběma stranami, tak hlavně na civilistech. Během války v USA vzrostla popularita různých mírových hnutí, konaly se demonstrace a nakonec převážil odpor k válce.
„Účastnil jsem se v roce 1970 bojů v celé jižní oblasti, prakticky v celém středním i jižním Vietnamu. Američané tehdy dosadili Ngo Dinh Diema a udělali z něj prezidenta jižního Vietnamu. Rozdělili Vietnam na dvě části – na severní a na jižní. Proto pak lid jižního Vietnamu musel bojovat, aby získal svoji svobodu. My jsme si nepřáli válku ve Vietnamu, ale vláda Spojených států sem začala posílat vojáky a chtěla, aby tu vedli válku. My ve Vietnamu jsme museli bojovat za svobodu, proto tady padlo mnoho Američanů a mnoho a mnoho Vietnamců.“
GALERIE
Válka ve Vietnamu
