Moskva – Všichni příslušníci ukrajinských jednotek, kteří se rozhodli zůstat v armádě pod stejnou vlajkou, už opustili území Krymu. Oznámil to ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ruská strana podle něj v současné době předává Ukrajincům výzbroj a vojenskou techniku, která byla umístěna v krymských posádkách ukrajinské armády. Rusko tak formálně dovršilo anexi poloostrova.
O ruské pasy podle Šojgua na Krymu požádalo 8 000 ukrajinských vojáků, téměř polovina z nich už slouží v ruské armádě. Ruská Černomořská flotila, jejímž domovským přístavem je krymský Sevastopol, na poloostrově disponuje 25 tisíci vojáky, řekl ministr.
Podle dřívějších zpráv měla Ukrajina na poloostrově před ruskou okupací asi 18 800 příslušníků svých ozbrojených sil. Po ruském záboru dostali možnost vybrat si ze tří možností - přejít k ruské armádě, odejít do civilu a zůstat na Krymu nebo sloužit dál v ukrajinské armádě ve vnitrozemí.
Ruská armáda na Krymu podle Šojgua provádí intenzivní revizi podniků obranného průmyslu, které po anexi poloostrova padly do rukou Rusů. Moskva chce využít zejména opravárenské závody a krymské loděnice, o zakázky ruského ministerstva obrany budou mít možnost se ucházet i místní závody na výrobu komunikační a letecké techniky.
Proruská blokáda hranic u Doněcku krachla
Proruským aktivistům se dnes nepodařilo zorganizovat ohlášenou blokádu hraničních přechodů v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Úřady totiž nepovolily hromadné převozy demonstrantů do místa konání. Organizátoři navíc nezvládli zajistit stravování - příslušná firma jim vypověděla smlouvu.
Militantní proruské spolky chtěly na hranicích s Ruskem postavit stanový tábor, který by bránil přeshraniční dopravě celý víkend. Akce měla upozornit na údajné potlačování práv ruskojazyčné menšiny. Rusové v Doněcké oblasti požadují vyhlášení ruštiny za druhý státní jazyk, právo referenda a rozsáhlou autonomii v rámci federalizace.
USA zvažují přesun jednotek do Evropy - včetně Černého moře
Šojgův americký protějšek Chuck Hagel naznačil, že Spojené státy by v reakci na počínání Ruska mohly do Evropy vyslat brigádu o síle 5 000 mužů. Jedním z projednávaných opatření je dokonce vyslání bojových jednotek přímo do Černého moře. „Nejde o ofenzivní kroky, protože NATO je ze zásady obrannou organizací,“ upozornil americký ministr. Cílem je zajistit bezpečnost všech 28 členských států Aliance, dodal.
Případný přesun jedné z brigád je ale pouze jedním z návrhů. Celková obranná strategie USA se ale podle Hagela nemění. „Nelze korigovat strategické zájmy na základě jedné či dvou epizod,“ řekl. Připustil ale, že krymské dobrodružství Ruska zvýšilo pravděpodobnost, že americký Kongres zvýší rozpočtové výdaje na obranu. „Pokud armáda nedostane zdroje, které potřebuje, může se ohrožení americké bezpečnosti zvýšit,“ prohlásil Hagel.
Lavrov: Za krizi si Ukrajina může sama, neřešila své problémy
Důvodem nynější ukrajinské krize není tlak Ruska, ale neřešené vnitropolitické problémy Ukrajiny – řekl v Moskvě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, podle něhož si západní státy na Ukrajině „osobují roli hegemona“ a nynější kyjevské vedení je v rozhodování nesamostatné.
Lavrov odmítl ukrajinská obvinění, že za smrt opozičních demonstrantů při únorové střelbě v Kyjevě jsou odpovědní agenti ruské tajné služby. Podle ukrajinských vyšetřovatelů za smrt víc než sta lidí mohou exprezident Viktor Janukovyč, který vydal příslušné rozkazy, a agenti ruské tajné služby FSB, kteří se na plánování operace podíleli.
Lavrov ruskou účast na tragických událostech v Kyjevě odmítl. „Ke zločinům došlo na ukrajinském území, takže Rusko k případu kyjevských odstřelovačů nemá a nemůže mít žádný vztah,“ prohlásil ruský ministr.
Lavrov se v Moskvě zúčastnil ministerské schůzky Společenství nezávislých států (SNS), integračního seskupení sdružujícího většinu postsovětských zemí. Ukrajina v březnu oznámila, že se po ruské okupaci Krymu členství v SNS vzdává. Dnešní moskevské schůzky se ukrajinský ministr zahraničí nezúčastnil, místo něj se dostavil zástupce ukrajinského velvyslanectví v Moskvě.
