Dva velcí rivalové německé politiky zažívají paralelní vzestup. Vedle často diskutované Alternativy pro Německo mohutně posiluje i její největší odpůrce: Zelení. Ty by aktuálně podpořila celá pětina německých voličů. Strana, která dříve koketovala s krajní levicí, je aktuálně druhou největší silou německé politiky. Pokazit by jí to mohli voliči z bývalé NDR.
V Německu se stále víc mluví o změnách klimatu a i díky tomu se mění také politické klima. Tradiční strany masově ztrácí ve prospěch formace, o které se dřív mluvilo jako o ekologické sektě.
Ke vzniku Zelených daly v 70. letech podnět mohutné protesty proti jaderné energetice. Boj proti establishmentu měla strana v DNA: budoucí ministr zahraničí Joschka Fischer se nikdy zcela nezbavil podezření, že na demonstracích házel na policisty zápalné lahve.
Část strany chtěla bojovat proti kapitalismu, část koketovala s legalizací pedofilie. Ještě v roce 2013 utrpěla strana ve volbách debakl, a to i kvůli požadavku na vegetariánské dny ve školách.
Radikály nahradili pragmatici
Minulý rok ale všechno změnil. „Mají nový politický styl, jsou velmi otevření, ptají se lidí, co doopravdy chtějí,“ podotýká politolog Gero Neugebauer. Výsledkem je aktuální umístění Zelených na druhém místě německého politického žebříčku.
Lednový průzkum televize ARD jim přisuzuje rovných dvacet procent, průzkum televize ZDF ještě o procento více. Vládní koalice CDU/CSU dosahuje v obou průzkumech na 29 procent, třetí sociální demokraté a čtvrtá AfD se pohybují kolem čtrnácti či patnácti procent.
Zeleným se daří i díky střídání stráží. Z vedení strany odešel třeba Hans-Christian Ströbele, jedna z dlouholetých tváří strany a také přítel Edwarda Snowdena a bývalý soudní obhájce teroristů z tzv. Frakce Rudé armády.
Členy Ströbeleho starší generace teď nahradili mladí a pragmatičtí politici, jako třeba poslanec Spolkového sněmu Stephan Kühn. „Ekonomie a ekologie nejsou protiklady, patří k sobě,“ myslí si mladý politik.
I přes aktuální vzestup se ale Zeleným zatím nedaří oslovit voliče z bývalé NDR. Letos přitom čekají Německo volby hned ve třech spolkových zemích bývalé NDR: Braniborsku, Sasku a Durynsku. Případné fiasko Zelených by mohlo znamenat také rychlý konec jejich nadějí, že zůstanou druhou nejsilnější německou stranou.
