Ndjamena - Rada bezpečnosti OSN v noci vyzvala členské státy, aby podpořily vládu v Čadu, kterou se o víkendu pokusili svrhnout místní povstalci. Pokus o svržení prezidenta Idrisse Débyho odsoudila i Africká unie, francouzský prezident Nicolas Sarkozy dnes dokonce nevyloučil, že proti rebelům vojensky zasáhne Francie, která má v této své bývalé kolonii vojenskou přítomnost více než 1 400 vojáků a stíhací letouny Mirage F1.
Z Ndjameny prchají do sousedního Kamerunu desetitisíce lidí. Tito lidé uposlechli výzvy dvoutisícové povstalecké armády, která je vyzvala k odchodu s tím, že nemůže ručit za jejich bezpečnost. Hlavní město Čadu leží na hraniční řece, která oba státy odděluje.
Vzbouřenci se stáhli na okraj Ndjameny, v ulicích už druhý den panuje napjatý klid. Povstalci z města ustoupili, aby podle svých prohlášení doplnili munici a zásoby. Ndjamena je vylidněná, hlídkují zde vojáci a vláda tvrdí, že rebely odrazila. Z jejich podpory a agrese na východě obviňuje sousední Súdán, který prý chce nastolit v Ndjameně vládu podle svých představ. Chartúm ale obvinění odmítá.
Boje v Čadu ohrožují největší vojenskou operaci Evropské unie mimo území Evropy. Unie schválila koncem ledna vojenskou misi do Čadu a Středoafrické republiky na pomoc uprchlíkům ze súdánského Dárfúru. To bylo ale ještě před pokusem o převrat. EU chtěla do Čadu a Středoafrické republiky vyslat 3 700 vojáků. V neděli se zástupci evropských zemí shodli na odložení začátku mise.
„Francouzská armáda v Čadu není, aby s někým bojovala, ale teď je tu právoplatné rozhodnutí Rady bezpečnosti. Pokud Francie bude muset v Čadu splnit svou povinnost, učiní tak,“ řekl dnes Nicolas Sarkozy. Zdůraznil přitom, že Francie má prostředky, aby mohla reagovat na jakýkoliv nezákonný útok na svou bývalou kolonii.
Jak v pořadu Světadíl uvedl afrikanista Petr Jelínek z České rozvojové agentury, situace v Čadu připomíná scénář z dubna 2006, kdy povstalci také pronikli do hlavního města, jejich útok byl ale nakonec odražen. Mandátem evropské mise podle něj není vměšovat se do občanské války, ale chránit uprchlíky z Dárfúru. To by se ale mohlo změnit v případě nového mandátu, například na základě nového zadání ze strany OSN. Vzbouřenci misi odmítají, protože Francie podporuje režim prezidenta Débyho. Jelínek dodal, že jde o regionální konflikt, kdy súdanská vláda podporuje povstalce v Čadu, čadská vláda naopak podporuje povstalce v Dárfúru proti súdánské vládě.
Unijní síly nebudou jediné, které v oblasti budou působit. Na dodržování míru v Dárfúru už dohlížejí společné síly OSN a Africké unie. V tomto chudém a násilnostmi zmítaném regionu už od února 2003 podle odhadů OSN přišlo o život na 200 000 lidí. Další více než dva miliony musely opustit své domovy.
Prezident Idriss Déby je u moci třetí volební období. Povstalci ho nazývají zkorumpovaným diktátorem a pokusili se ho už před dvěma lety neúspěšně svrhnout. Čadem zmítají boje o moc od nabytí nezávislosti v roce 1960. Jejich intenzita se v převážně pouštní zemi v poslední době zvýšila, protože na tomto území byla objevena naleziště ropy.
